18

497 28 5
                                    

V tomto okamžiku jsem jí chtěl mít blíž u sebe, mazlit se s ní, líbat se s ní. Cokoliv. Hlavně bych jí chtěl mít jenom sám pro sebe.
______________________________________

Ella.

Sedla jsem si na gauč u něho v obýváku a z kapsy od kalhot vytáhla telefon. Hned jsem se podíval na nějaký sociální sítě jestli tam náhodou nejsou nějaké nové informace nebo zprávy. Ale nic, můj telefon byl doslova prázdný. Žádné novinky ani nic. Ale tak co už bych měla očekávat, kamarády nemám, skoro ani rodinu nemám. No co už se dá dělat. Seděla jsem si jen tak na gauči u Toma doma a rozhlížela se po jeho uklizeném domě. Když v tom jsem ucítila Tomovu přítomnost. 

"Tak co podnikneme tentokrát? Budeme opět koukat na nějaký ty filmy?" Podívala jsem se na něho ale jeho pohled byl u televize

"Klidně nějaký ten film." Pousmála jsem se.

"Ale jaký?" Zapnul televizi.

"Nevím, jakýkoliv." 

Povzdechl si.

"A co kdyby jsme šli rovnou ke mně do pokoje, mám tam taky televizi." Podíval se na mě.

Kývla jsem hlavou na souhlas a on vypnul televizi. Postavil se a já taky, chytil mě za ruku a vedl mě do druhého patra. V pokoji jsme si lehli vedle sebe na jeho postel a on už jenom pustil nějaký film. Popravdě to byla ze začátku extrémní nuda ale časem to začalo být zajímavější a zajímavější. Když v tom jsem z ničeho nic usnula.

Probudila jsem se a venku byla tma. Tom vedle mě nebyl, bylo mi to asi jedno jen jsem měla strach z toho jak to vezme máma, a jak se dostanu domů.

Jak jí to teď mám vysvětlit? 

Vstala jsem z postele a vydala se dolu do kuchyně si nalít aspoň vodu do sklenky jelikož jsem měla extrémní sucho v krku.
Vzala jsem si nějakou sklenku ze skříňky a napustila jí vodou. Vypila jsem to a vydala se hned hledat Toma, Když v tom jsem slyšela hlasitý kroky směrující dolů ke mě do kuchyně. Rozhlížela jsem se po baráku, kdo by to mohl být? Když v tom se uprostřed místnosti objevil docela vysoký štíhlý kluk? Muž? Nevím, měl černý vlasy, takový divný účes a černý oční stíny kolem očí, společně s černou linkou na očích, vypadal úplně jinak než Tom. Začala jsem se docela bát.

"Kdo jste?" Zeptala jsem se.

"Ehm.. to bych se měl ptát já vás." Dodal s úsměvem jak kdyby mu tenhle dům patřil.

"Já jsem Bill.., Bill Kaulitz. Těší mě." Podal mi ruku.

"Ella.. Colemanová." 

"Jak ses vlastně dostala dovnitř?" Bral si skleničku.

"Přes Toma?" Uchechtl se.

"Ano." Jednoduše jsem odpověděla.

"Vy jste příbuzní?" Zeptala jsem se a podívala se na Billa.

"Dvojčata." Usmál se.

"Aha..." Zamumlala jsem.

"A nevíš kde je Tom?" Otočila jsem se na odchod.

"Naposledy šel na záchod, možná už je v pokoji." Podíval se na schody směřující do druhého patra. 

"Jo díky." Rozešla jsem se do pokoje.

Vešla jsem do pokoje a první čeho jsem si všimla byl Tom ležící na posteli a u toho si dělal něco na telefonu. Přešla jsem k posteli a sedla si na kraj.

Podívala jsem se na čas na telefonu a bylo něco málo po druhé hodině ráno. 

"Tome..? Já vím že se to teď úplně nehodí ale.., nevzal by jsi mě domů?" Podívala jsem se na něj.

Další kapitola na světě, snad tu není moc chyb.

ILWTTKde žijí příběhy. Začni objevovat