ILWTT

27

Přijely jsme do školy a já se ihned od něho vzdálila aby to nevypadalo nějak podezřele. Chápeme se ne?
______________________________________

Vešla jsem do třídy a sedla si do svojí lavice. První hodinu máme paní učitelku Gorenovou a pak tělocvik. Kurva, já zapomněla mamce říct o omluvenku.

Tak nic no, budu to muset přežít.

Byla ještě přestávka tak jsem využila chvilky že učitelka není ve třídě a tajně byla na telefonu...
Samozřejmě hned jak jsem zapla telefon tak začalo zvonit. A úča přišla těsně po zvonění do třídy.

"Posaďte se." Řekla zadýchaně když zapínala počítač.

"Dneska bude spíš taková odpočinková hodina jelikož mi není moc dobře a teď jsem musela zařizovat něco v ředitelně." Řekla a porozhlédla se po třídě, její pohled zastavil u mě.
Pustila nějaký dokument a přešla ke mě.

"Ell? Mohla by jsi jít teď semnou do ředitelny?" Zašeptala mi do ucha.

"Děje se něco?" Nechápavě jsem se na ní podívala a zvedla se ze židle.
Následovala jsem jí.

Opustili jsme třídu a rozešli se do ředitelny.

"Hele.., nebyla jsi včera náhodou u pana učitele Kaulitze v kabinetě?" Zeptala se docela nervózně.

"No jo, proč?" Došlo mi co se stalo. Dopíči jestli to někdo zjistil tak jsem v kundě.

Šli jsme po schodech. Nikdo nic neřekl skoro jsem neslyšela ani svůj dech. Bála jsem co se stalo. Paní učitelka Gorenová se zklamaným výrazem zaťukala na dveře a po té je otevřela. Byla tam ředitelka a před ní dvě křesla a v jednom z nich seděl Tom. Dopíči ne.

"Dobrý den." Pozdravila jsem.

"Posaď se." Koukla se na druhý křeslo.

Tom vypadal vyděšeně a nechápavě. Buď se bál toho co všechno ví o tom co se stalo a nebo jen doufá v dobrý.

"Všimla jsem si pane učiteli Kaulitzi."
Povzdechla si ředitelka.

"Že tady docela hodně pomáháte Elle. Kvůli vám se o hodně zlepšila, za poslední týden se jí o dost ty známky zlepšili."

Podívala jsem se na Toma, ten byl celý vysmátý až jsem měla tu chuť mu jednu vlepit. Teď si o sobě bude myslet bůh ví co, ale to už je jedno.

"Jsem rád že jsem mohl pomoci mojí studentce a doufám že mi dáte ten prostor jí nadále pomáhat." Podíval se na mě.

"Samozřejmě, dokonce i jestli chcete můžete pomoci i ostatním studentům kteří jsou na tom se známkami docela, s prominutím, v prdeli."

"Chápu..."

"Proč tu vlastně jsem já?" Zamumlala jsem. A podívala se na ty dva.

"No.., chtěli jsme vědět tvůj názor na styl výuky tady pana učitele Kaulitze."

"Jo dobrý." Mykla jsem rameny, popravdě jsem se bála úplně zbytečně a dokonce tu i jsem zbytečně.

"Můžu už jít?" Zeptala jsem se. Paní učitelka Gorenová mě jen doprovodila takže budu muset jít sama do třídy ale popravdě mi to nějak nevadí. Aspoň budu mít chvilku klidu pro sebe.

"Ano, pan učitel tě doprovodí a dá na tebe po cestě pozor." Usmála se.

"Dobře." Řekla jsem s ne úplně nadšeným výrazem a rozešla se ke dveřím. Tom mě následoval.

Zatáhla jsem za kliku a otevřela dveře.

"Nashle." Rozloučila jsem se.

Vyšli jsme z ředitelny a Tom za námi zavřel dveře.

"Bála jsi se že to zjistili?" Uchechtl se.

"A ty snad ne?" Podívala jsem se mu do očí.

"Tak jasně že jo."

Šli jsme v tichosti po schodech.
Ani jsem se pomalu nenadchla a už jsme byli před mojí třídou.

"Hele víš to že jsi mě nemusel doprovázet? A že bych to zvládla sama."

"Ale já jsem chtěl." Přešel blíž ke mě.

"To že tys chtěl ale nikoho nezajímá." Pousmála jsem se.

"Prosimtě..." Protočil očima.

"Nedělej chytrou brouku." Usmál se a chytl mě kolem pasu.

"Tome nezačínej s tím..." Snažila jsem ho od sebe odstrčit ale bohužel nemám takovou sílu abych se mohla dostat z jeho sevření.

"S čím pak." Díval se mi do očí.

"Však ty víš s čím." Koukla jsem se mu na rty...

Zdarec sranec milí diváci nebo čtenáři xdd, další kapitola na světě snad se líbí...

Nedávám psychicky ani fyzicky ale to nevadí.

Omlouvám se že včera nevyšla ale bohužel jsem pak u toho usnula
:( ale to taky nevadí.

A taky se omlouvám za chyby a že to nedává smysl ale nějak mi nemozkuje mozeček,

zatím papaaa. ;)