17

504 29 9
                                    

Spolužáci začali nabíhat do třídy a já stále čuměla na toho zkurveného učitele Toma Kaulitze, který se mi vlastně kurevsky líbí ale zároveň nevím co si o něm mám myslet. Kurva jak já ho chci do postele...
_______________________________________

Konečně máme školu za sebou. Momentálně jsem v šatně a obouvám si boty, a nebojte se nezapomněla jsem na Toma.

Jo a na tu odpoledku jsme měli 'šikanu' a příště budou ty :návykový látky' a potom no vy víte.

Každopádně už stojím před kabinetem Toma. Docela se bojím neříkám nic.

Zaťukala jsem a otevřela dveře. Tom seděl na své židli u svého stolu.

"Ahoj?" Nechápavě jsem se porozhlédla po místnosti.

"Jsem rád, že jsi přišla." Řekl Tom au toho si něco dělal pod stolem. Vstal a zapínal si kalhoty. Tak jo. Když ty takhle.

"Co jsi to dělal?" Zmateně jsem se pousmála.

"Ale nic..." Nervózně se na mě podívám.

"Jasný." Celý jsem sjela pohledem.

"Posaď se.." Ukázal na takový menší gauč v místnosti.

Sedla jsem si a Tom si přisedl.

"Tak co že se stalo? Už si nevzpomínám na důvod kvůli kterému jsem musela jít sem k tobě."

"Jen jsem tě chtěl vidět.. a sám..." Podíval se mi na ruce opět s kterými jsem si nervózně hrála.

"Aha..." Dívala jsem se na Toma, který se mi podíval do očí a já pohled odvrátil.

"Hele já vím že jsi dneska měla náročný den, ale nechtěla by jsi jít ke mě.. domů?"

Cože to ten hezkej úchyl právě teď řekl? Kdyby moje máma zjistila, že jsem třeba u něho byla, tak mě zabije... Ale chce se mi, tak proč tam není?

"Proč ne?" Hned jak jsem to dořekla tak se Tomovi rozzářil úsměv na tváři.

"Jo tak já si zabalím ještě pár věcí a můžeme vyrazit." Vstal z gauče a šel ke stolu pro nějaké věci.

Vzal si batoh a přešel ke mě.

Zvedla jsem se a opustila tuhle místnost. Stála jsem na chodbě a on zamykal dveře od kabinetu. Otočila jsem se čelem k němu a on si už ukládal klíče do kapsy v batohu.

"Copak." Zamumlal a podíval se na mě.

"Ale nic.." Stydlivě jsem odpověděla a koukla se do země jak nějaký debil.

"Ne tak, můžeš říct všechno." Usmál se, ruku mi položil na záda a vedl mě ven ze školy.

Šli jsme dlouhými chodbami ve škole až jsme nakonec opustili tuhle školu. Nastoupili jsme do auta a jeli k němu.

Tome.

Už jsme před mím domem, oba jsme vystoupili a šli ke mě. Třeba budu mít dneska větší šanci a třeba jí časem získám. Je sice mladá a má čas ale to mi je popravdě jedno, já chci a jak už jsem řekl a já taky budu mít!

"A co budeme dělat?" Zeptala se když pokládala tašku na zem.

"Co bys chtěla?" Usmál jsem se.

Podívala se na mě a usmála se, co když myslím na to co já?

"Nevím, doučit třeba něco?"

"Jo? A co prosím tě?" Ušklíbl jsem se.

"Školu? Třeba?" Dodala.

"A nechceš jít třeba ke mě do pokoje? Zacvičit si?"

"Ale no tak.., Tome klid." Praštila mě přátelsky do ramene.

"Však jsem v klidu." Dívala se mi do očí.

V tomto okamžiku jsem jí chtěl mít blíž u sebe, mazlit se s ní, líbat se s ní. Cokoliv. Hlavně bych jí chtěl mít jenom sám pro sebe.

Další kapitola na světě omlouvám se za chyby píšu to na počítači, ale snad se líbí. :)

ILWTTKde žijí příběhy. Začni objevovat