ILWTT

21

Nevím v kolik hodin jsem se probudila jen vím že Tom ležel pořád vedle mě. Vstala jsem z postele a rozešla se ke dveřím. Byli zamčené.

To mě tu bude držet? To si snad dělá prdel, co si o sobě myslí.

Dobře když dveře byly zamčené tak asi Tom bude mít klíče, že. Přešla jsem k Tomovi, sedla si na kraj postele a pozorovala ho. Byl pěkný takhle po ránu.

"Tome?"

"Hm.?" Zamumlal rozespale.

"Ty jsi nás tu zamknul?"

Pootevřel oči.

"Ne? Proč." Sedl si.

"Protože ty dveře jsou zamknutý." 

"Ty vole, já toho Billa už jednou přerazím." Odhodil deku na druhou postel a vstal. Samozřejmě neměl kalhoty. (To by pak nebyl Tom.)

Stoupnul si přede dveře, zatáhl za kliku a dveře byly otevřené. Jejda.

"Zamčený jo?" Podíval se na mě.

Otočil se a šel ke skříni z které vytáhl nějaký džíny.

Já okamžitě opustila jeho pokoj a vydala se do jeho koupelny na záchod. Dneska si už budu muset o nějaký to oblečení říct, jelikož sebou nemám ani kalhotky, ponožky nic. A to už je docela blbý neříkám nic...

Vyšla jsem z jeho koupelny a vydala se přímo za ním do pokoje se ho zeptat na nějaký to oblečení, však třeba po bývalí přítelkyni by tu mohl něco mít ne?

"Tome?"

"Ne." Zamumlal když si bral tričko ze skříně.

"Nemáš nějaký dívčí spodní prádlo? Já vím, že je to pitomá otázka ale nepočítala jsem s tím že u tebe budu přespávat." Podíval se na mě.

"Popravdě něco by se našlo, sice nevím jestli se ti do toho bude chtít ale i tak by sis to zkusit mohla." Šel k jeho komoře naproti skříně.

Vytáhl nějaký krajkový spodní prádlo a podíval se mi do očí.
Si jako vážně myslí, že v tomhle budu jako chodit třeba po městě.

"To asi ne co?" Zamumlal a kouknul se do šuplíku.

"Asi ne no." Taky jsem se podívala do šuplíku.

"Tak tyhle." Vyndal obyčejný černý kalhotky.

"Jo děkuju." Usmála jsem se na něho a odešla zpátky do koupelny, společně s oblečením. Převlékla jsem se a pak jsem si uvědomila že nemám kartáček na zuby.

"Tome?" Vykoukla jsem z koupelny na chodbu.

"Kolikrát na mě budeš ještě dneska volat?" Pousmál se když přešel ke mě. 

"No to ještě nevím, ale nemáš nějaký kartáček na zuby k vypůjčení?" Dívala jsem se mu do očí. 

"Pujč si můj."

"Dobře no." Popravdě nechci mít v držce kartáček který už někdo přede mnou používal ale tak to je jedno.

Úspěšně jsem si udělala všechnu hygienu a vydala se do obývacího pokoje, sedla jsem si na gauč a zapnula telefon. Popravdě se zapínal docela dlouho. No hned jak se zapnul tak mi začali přicházet zprávy samozřejmě i jedna od mámy.

M: Doufám že nejsi nikde s tím učitelem.

Jakože co jí mám na tohle odpovědět když s ním jsem, a ještě nejhorší je že jí lhát nechci ale pro tentokrát musím, zkusím se zeptat Toma o pomoc. Třeba mi poradí s tím co mám napsat mámě. 

Ahojky lidičky další kapitola na světě, omlouvám se za chyby a snad se vám líbí.