ILWTT

52

"Oblečení máš když tak ve skříni kdyby jsi se chtěla vysprchovat."

"Ale tam není nic co by mi vyhovovalo." Zamumlala jsem.
______________________________________

"Buď si to kurva vezmeš na sebe a nebo si tu choď nahá, mě to je jedno."

....

O tři týdny později.

Bill.

"Zlato, mám pro tebe super zprávu." Výkřikl jsem.

"Ano." Řekla když jsem vešel k ní do pokoje.

"Už jsem tě odhlásil ze školy." Usmál jsem se nad papíry co jsem držel v ruce.

"Je.., to je fajn no." Zamumlala.

Vstala z postele a šla ke svý skříni.

Papíry jsem položil na komoru co byla u ní v pokoji.

A přešel k ní.

Objal jsem jí ze zadu a rukama bloudil po jejím těle.

"Ell..." Zašeptal jsem jí přes rameno do ucha.

"Ano?"

"Ani nevíš jak moc tě chci ošukat."

Začal jsem jí líbat na krku.

Předpokládám že se jí to nelíbilo ale to mě v tuhle chvíli nezajímalo.

Rukama jsem sjel k jejímu zipu od kalhot a pomalu ho rozepl.

Ignorovala co dělám a to mě nasralo.

"Ell.., spolupracuj semnou." Zašeptal jsem jí do ucha.

"Nechci Bille..." Odpověděla.

"Ale já chci, a ty mě budeš poslouchat."

Otočil jsem si jí čelem k sobě a začal jí líbat. Nespolupracovala.

Přesunul jsem se s ní na postel.

Nevím co se stalo ale začala semnou spolupracovat.

Líbal jsem jí.

Ležela pode mnou.

Odtáhl jsem se od ní a podíval se jí do očí.

Měla je zalitý slzami. Proč?

"Ell? Děje se něco?" Zeptal jsem se.

"Nic." Spojila naše rty.

Ella.

Spojila jsem naše rty.

Myslela jsem jenom na Toma, ikdyž jsem věděla že tu místo něho je Bill.

Jsou to bratři, jsou skoro stejní.

Začala jsem Billovi rozepínat kalhoty.

"Klid holka." Odtáhl se ode mě a sundal si kalhoty.

Po té i svoje spodní prádlo (vole trenýrky, bombarďáky, boxerky, trencle nevim xdd.)

Chtělo se mi hrozně moc brečet, protože si už skoro nepamatuji Tomův vzhled, jeho překrásné oči ve kterých bych dokázala bloudit celé dny, už si ani nepamatuji jeho hlas který vždy volal mé jméno při hodinách.

Nechápu na co jsem si furt stěžovala když jsem měla tu příležitost být s ním, teď?

Teď nemůžu.

Trčím už několikátým týdnem u jeho bratra který pořád touží po sexu semnou. Až mi to přijde pomalu nechutný.

Je mi z něho zle. Každým dnem říká to samé, že jsem neschopná píča, která je k ničemu přitom se vždycky najde ta chvilka kdy po mě touží a nechce o mě přijít.

Z mého přemýšlení mě vyrušila extrémní bolest.

Zavřela jsem oči a čekala až tohle všechno skončí.

Bill přirážel víc a častěji.

Bolelo to, ale já s tím nic udělat nemůžu.

Jsem jako šperk ze zlatnictví který Bill ukradl.

Nechce mi ublížit, ani mě vrátit nebo někam zahodit.

Váží si mě ale jen když se mu chce.

Celý tři týdny co u něho jsem, to takhle probíhá skoro každým dnem stejně.

Umývám mu nádobí, uklízím barák a vařím.

Vše co se mu zlíbí.

Odtáhl se ode mě, oblékl si kalhoty a opustil můj pokoj. Jako minule.

Přikryla jsem se dekou a přetočila se na bok.

Zakoukala jsem se na obrazy který tu vidím každým dnem. Nic se na nich nezměnilo. Furt v nich vidím to stejný. Smutek a bolest.

Za nějakou dobu jsem upadla do říše snů.

....

Ráno.

Nevím v kolik jsem se probudila, ale vím že venku bylo světlo.

Vstala jsem z postele a rozešla se dolu do kuchyně, Bill tu naštěstí nebyl.

Udělala jsem si tousty s nějakou zeleninou a sedla si ke stolu, v klidu jsem si to snědla a pak umyla nádobí které jsem použila na ty tousty.

Mám Billa ráda ale jen jako kamaráda, stále k němu necítím nic víc. Je mi líto že on si to myslí, a že věří svým představám o tom jak se jednou vezmeme.

Ale já se asi do tý doby zabiju, nedokážu tu s ním být. Bude mi teprve šestnáct, a jemu je stejně jako Tomovi kolem dvaceti tří.

Čauky mňauky lidi.

Co na to říkáte?

Prosím hlavně mi nepište že dělám z Billa psychopata, nikoho nezabil jen žije ve svý představě. A jen si prostě vzal to co chtěl.

Snad se vám kapitola líbí, a zítra snad vyjde další.

Omlouvám se za chyby...🤍