Promising reason /Nemyar, CZ/

7. část - ,,Vrať se, nebo nehraješ 5 zápasů!"

,,No konečně, kámo. García tě snad uškrtí." kroutil hlavou Messi. No zrovna jeho jsem tu chtěl moc vidět. Jsem s ním dost velký kamarád, ale nemusí mít pořád ty chytré řeči, když se domnívám toho, že si všiml jak se tvářím... Snad mu došlo, že nemám náladu a ještě mě tady bude otravovat? Pff.

Zavrčel jsem. ,,Radši mlč."

,,Někdo se tu nevyspal do růžova?" pronesl za mými zády, protože jsem se od něj (radši) pakoval pryč. Bál jsem se totiž, že ho zkopu na zemi. Přitom k tomu ani nemám žádný důvod.

Upřel jsem naštvaně oči na zem a nic neřekl. Nebudu se na něj otáčet nebo na jeho chytrý proslov reagovat. Mířil jsem si to do šatny.

Když jsem málem byl v šatně, tak se za mnou ozvalo odkašlání. Zastavil jsem se a otočil se. García.

Podíval se na své hodinky na rukách. ,,Pozdní příchod - 27 minut. Můžeš mi, prosím tě, vysvětlit, co ti to tak trvalo?!" úžasné, teď tu budu muset poslouchat jeho další chytré řeči.

,,Mluvíš jako kdybych přišel pozdě do školy na hodinu." protočil jsem očima a složil si ruce na hrudi.

,,Taky že jo." řekl hlasem, kterým jsem si myslel, že si pak i dupne nohou. ,,Tohle je něco jako hodina. Hodina, na které se zdokonaluješ. Ve škole na hodinách se vzděláváš, ale tady jde o něco jiného. O něco víc pro fotbalistu jako ty." řekl a nějakou dobu jsme mlčeli. Pak nakonec dodal; ,,Ještě jednou přijdeš pozdě na trénink, a nehraješ pět zápasů!" pak si to odkráčel směrem na hřiště.

Měl jsem chuť něco rozbít, nebo aspoň prásknout těmi dveřmi po mé pravé ruce. Jednou jsem to vážně udělal, ale dělal jsem s ostatními, že nevím, kdo to udělal nebo že já jsem nic takového neudělal. Ale to nebyl zas tak velký problém, náš tým nemá žádné problémy s penězi, takže bez problémů jsme koupili nový.

Zavřel jsem za sebou dveře a přešel ke skříni, kde máme uložené dresy na trénink. Vyndal jsem si "krátký dres" jak jim říkám já - neboli horní část bez rukávů a kraťasy. Venku svítilo slunce a je docela teplo, takže logicky si vezmu tohle.

Pak když jsem se svlékl a oblékl si to zmiňované oblečení, přešel jsem k poličkám, ve kterých jsme měli kopačky. Shodli jsme se, že si nebudeme jak debilové nést v taškách věci, ale že si to vše budeme dávat sem.

Vzal jsem si svoje Nike Hypervenomky a obul se. Místo toho, abych se normálně postavil, jsem vyskočil, pak třikrát si poskočil na levé noze a pak třikrát na pravé. Dal jsem se do kroku na hřiště a zatím jsem si prohrabával vlasy.

,,No konečně, co jsi tam v šatně jako dělal?" zakřičel perverzně Haddadi. Ukázal jsem mu prostředníček. Nemám nijak náladu na zábavu a vtípky, už se jen těším na to, jak tady ze sebe vymlátím duši.

Za pár sekund se objevil García a řekl nám, abychom se zařadili do kruhu. Přešel jsem klusem tedy mezi ostatní a postavil se vedle Suareze a Iniestu.

,,Dobře. Nechybí náhodou někdo? Každý je tady?" zakřičel García, zatímco nesl v ruce míč. ,,Já se jen ptám, protože tady Neymar přišel pozdě." upřel na mě oči a já jsem si myslel, že se seberu a vyseru se na něj a vlastně tím pádem na celý trénink. ,,Dobře tedy. Dneska nebudeme zas tolik trénovat, díky jedné nejmenované osobě, které můžete poděkovat. Nemáme díky němu tolik času." podíval se na mě. Já jsem jen zaťal zuby. ,,Budete se protahovat, procvičíte si hlavičkování, přihrávání, pak uděláte kruh, dva půjdou doprostřed a ti dva, kteří budou uprostřed se budou snažit sebrat míč. Víc zřejmě nestihneme." dořekl to a míč, který měl v druhé ruce hodil Messimu. Pokynul mu hlavou, aby nás vedl on. Zaťal jsem pěsti a rychle zahnal myšlenky, že bych hned teď někomu nejraději vpálil, třeba Iniestovi, který si to nijak nezaslouží a který nic špatného neudělal. Vážně dnes nemám nějak náladu. Snad nikoho nezabiju a každý přežije s nezlomenými kostmi.

,,Mimochodem. Neymare!" zakřičel Garcíův hlas, když mi přihrál Piqué míč a nakonec jsem mu ho odkopl zpět (Obrázek v médiích). Otočil jsem se a on si mě k sobě přivolal gestem ruky.

Odklusal jsem si to k němu a podíval se na něj pohledem, aby vyklopil co chce.

Podrbal se na zátylku. ,,Zřejmě jsi neviděl noviny, co?"

Trochu jsem přimhouřil oči. ,,Jaký?"

Vydechl. ,,Papírový a barevný." plácl se do čela. ,,Noviny o počasí." řekl ironicky. ,,Logicky sportovní, vole." zavrčel šeptem. Podepřel si rukou hlavu a díval se na mě.

Popřemýšlel jsem trochu a pak zakýval záporně hlavou. Dnes jsem vůbec žádných novin ani nevšímal. On zas jednou kývl hlavou a někam odešel. Pak se rychle vrátil s novinami a strčil mi je do rukou.

"Fotbalista Neymar, který hraje úspěšně-neúspěšně v Barceloně, údajně včera večer nebyl sám! Přišla mu na pomoc Cara Delevingne zahnat večerní samotu!" podíval jsem se na Garcíu. Dupal si s pravou nohou, měl složené ruce na hrudi a díval se někam nezajímavě a nudně do neznáma za mnou.

Otevřel jsem tedy článek na straně 6 a začal si to číst: "Včerejší den zřejmě nebyl pro Neymara moc šťastný. Po tom, co neskóroval do branky Realu Madrid a FCB na tom byli s remízou, tak ho vystřídal jeho spoluhráč a on samotný odešel do klubu. Jako správný hráč se vykašlal na svůj tým a odešel do klubu pařit. Tam se setkal s krásnou modelkou Carou Delevingne a určitě i došlo k pár skleničkám. Poté pozdě večer o půl noci si zavolal Neymar limuzínu, ve které se svezli a jeli k němu domů, aby je nikdo nerušil. Cara vypadala podnapile, Neymar vypadal o něco lépe. Byla to tedy zřejmě divoká noc." pod poslední větou byl obrázek, kde jsem já s Carou a nesu jí v náručí do té černé limuzíny.

Co? Oni si snad myslí, že jsem nějaký prasák, nebo co?!

Podíval jsem se zpět na Garcíu a podal jsem mu zpět noviny. On si je zběsile vzal a vraždil mě pohledem. ,,Jak mi to teda vysvětlíš?" nadzvedl obočí.

,,Copak jsem tvůj syn, že se mě takto ptáš?" složil jsem ruce na hrudi. ,,No vlastně i kdybych byl, tak by ti do toho nic nebylo. Protože už jsem dávno dospělý, pokud sis nevšiml."

,,Vážně? Ale rozhodně dospěle nevypadáš a nechováš se tak!" vyjel. No super, teď tu budu muset poslouchat jeho kecy. Neymare, připrav se na to psychicky. Spustil, jak jsem očekával; ,,Neumíš si hlídat čas a přicházíš pozdě, jako malý dítě. Neumíš se kontrolovat – v tvém případě s pitím, v případě u dítěte to je se sladkostí. Neumíš-"

,,Jo a ještě tě doplním já sám – ‚Neumím přihrát královi fotbalu, Messimu, aby dal gól'. Víš co? Už buď radši zticha, nepřišel jsem sem na ten zbylý trénink abys mě poučoval! Vím, co jsem provedl a nepotřebuju to od tebe slyšet." otočil jsem se k němu zády a chtěl odejít.

Ale zastavil mě znovu tím, že řekl skoro to stejné, co při El Clasicu; ,,Okamžitě se vrať. Jinak doufám víš, jak skončíš."

Aniž bych se na něj zpět otočil, řekl jsem; ,,Jo, nebudu hrát zápas proti Munchester United." řekl jsem rozmazleným hlasem.

,,A další čtyři zápasy." řekl chytře. ,,Počítat snad umíš, nebo ani to jsi se ve škole nenaučil?"

Zaťal jsem zuby a pěsti. ,,NO TAK AŤ!" vykřikl jsem, rozhodil rukama a pak šel do šatny, s doprovodem divných pohledů mých spoluhráčů.

Pak se dali zpět do tréninku.

________________________________

V médiích máte obrázek toho, co si Neymar vzal na sebe a pokud by vás to zajímalo, tak i trénink zbylých Barcelončanů :DD:)