Promising reason /Nemyar, CZ/

4. část - Nejdřív ten podělanej zápas a teď tohle

,,Sakra, lekl jsem se tě." začal jsem se smát a pak se podíval na Charlotte. Teda doufám, že se mi takhle představila.

,,Taky mě těší, že tě vidím." protočila očima. Nad jejími slovy jsem taky protočil očima.

,,Sedneš si? Nebo si radši postojíš?" mrkl jsem na ní.

Odfrkla si. ,,Nesednu, stejně tu jsem jen na okamžik."

,,Jak to?" optal jsem se nechápavě.

,,Přišla jsem ti vrátit ten drink." mrkla na mě, strčila mi do ruky drink který jsem jí objednal a pak bez rozloučení odešla. Díval jsem se, jak její silueta mizí k tomu kameramanovi, který seděl vzadu v jednom z boxů. Oprava – vrátila se k tomu bláznovi, který se před okamžikem choval jak třináctiletá holka. Krom toho – vůbec netuším, co tu dělá Charlotte s tím klukem kameramanem, když mi moc známý nepřijdou, ale třeba si zakoupili ten drahej vstup sem.

Braulio se začal nekontrolovaně smát. ,,Ona zabila, brácho." odhodil ručník, který měl v rukách, protože od toho smíchu nemohl vůbec nic držet a kroutil pobaveně hlavou. Pak se chytil za břicho a opřel se o linku.

Zamračil jsem se. ,,Co je? Potřebuješ profackovat?! Rád ti pomůžu, a pak támhleta zeď určitě taky, když by tě ta facka dobře trefila a ty by ses o ní ještě bouchnul!" zavrčel jsem. ,,A kde je kurva ten zmrd Joshua!" bouchl jsem do pultu.

,,Hej hej, tak se uklidníme. Jsem tady." někdo mě bouchl do zad až tak, že jsem málem sletěl ze židle.

,,Kurva, ty hajzle! Proč ti to tak trvalo?!" protočil jsem očima a vypil další skleničku vodky, kterou jsem si objednal. Nebo neobjednal a Braulio mi to sám přinesl? Už ani nevím.

,,Tak chápeš... trvalo jí, než se udělala. Jsem byl sice tvrdej, ale ta děvka ne a ne se udělat." zachechtal se, zazipoval si zip a vypil taky skleničku. ,,Ne že by mi záleželo, jestli se udělá ona." prohodil, pokrčil rameny a svůj zrak přeměřil na parket, kde se do rytmu houpali už docela přiopilý lidi.

Ohlédl jsem se přes záda. ,,A kde je teď?" zeptal jsem se nezajímavě. ,,Snad jsi ji nenechal na záchodě." zpozorněl jsem a upřel na něj zrak.

,,Nó..." prozkoumal si svojí skleničku. ,,A to jako vadí?" tak jak vidím, tak on ani neví, že pokud nějaký děvce tady ublížíme a ona bude mít byť jen jednu modřinku, tak za to zaplatíme pokutu a to rovnou 200,000 eur (v přepočtu 5,400,000 korun). Děvky jsou v dnešní době celkem drahý a hlavně tyto, které si to rozdávají s fotbalisty, zpěváky, DJ, závodníky aut a tak... Obyčejní lidé si nedokáží představit, PROČ tolik stojí, ale má to své důvody. A mě se rozhodně nechce platit za tu děvku, když jsem si to s ní ani nerozdal já ale můj připitomělý kámoš. A ten zas nemá tolik peněz, takže by to zbylo na mě.

Vyskočil jsem ze židle a zakřičel: ,,Ty jsi dement vole!" rozeběhl jsem se na záchody a ignoroval ty pohledy ostatních hvězd, jako například Balloteliho, který tady taky byl. A na kterého lezla nějaká asijská děvka. Ale docela ho chápu, v poslední době se mu přece jen nedaří, jak se mu dařilo, hošánkovi.

,,Nečum a uhni, do hajzlu!" vykřikl jsem a odstrčil z mé cesty Caru Delevingne. Ona spadla na zadek, ale nijak jsem si toho nevšímal. Myslím, že jsem uslyšel i nějaké to bouchnutí, ale neřešil jsem to.

Rozrazil jsem ty dveře od holčičích záchodcích a uviděl, jak se Rihanna maluje a Beyoncé ji něco dělá s vlasy. Obě najednou vyskočily a lekly se. Protočil jsem očima.

,,Holky, neviděly jste tady někde takovou... blondýnu, která má až moc písklavý hlas, měla na sobě mini sukni, tílko s výstřihem, červené podpatky a... no." už jsem nevěděl, jak jinak ji mám popsat.

,,Ale ano, šla do této kabinky." řekla Beyoncé přirozeným hlasem, ukázala na jedny dveře a začala mě zkoumat pohledem.

Kývl jsem jí na to hlavou a odběhl k těm dveřím, které jsem hned otevřel. Riri zatím s Beyoncé odešly.

Uviděl jsem tu blondýnku, jak leží na zemi a... a zvrací. Vzdychl jsem.

,,Tak pojď." řekl jsem, když dozvracela a pomohl jsem jí vstát.

,,Nech mě!" odstrčila mě od sebe.

,,Co je?"

,,Ty a ten tvůj kámoš jste hrozný svině!" vykřikla a málem se znovu pozvracela.

,,Takže, koukej." přešel jsem k ní a v tuto dobu mi bylo jedno, jestli mi pozvrací ty nový boty nebo ne. ,,Na mě můžeš klidně říkat jaký věci chceš, je mi to u prdele. Ale na NĚJ si dovolovat nebudeš." strčil jsem do ní, až spadla na zem a bouchla se hlavou o záchodovou mísu. ,,A ještě něco - myslel jsem si, že to ty jsi ta svině a děvka. Já debil jsem tě sem šel hledat, jestli se ti něco nestalo a ty takhle." říkal jsem cestou, když jsem odcházel ze záchodků. Vážně si na Joshuu nebude nikdo dovolovat. Známe se už od školky, takže jsme nejlepší kámoši. Ne že bych byl jako nějaká teengerská holka a chránil ho jako svojí BFF kámošenku, ale přece jen i kluci mají city. Když nad tím tak přemýšlím, tak to vážně zní jako kdybych byl gay. Ale nejsem. To je hlavní.

Když jsem procházel kolem té dlouhé chodby, kterou jsem před okamžikem utíkal, tak jsem si všiml na zemi Caru, která tam pořád ležela a opírala se o zeď. V levé ruce si držela zadní část hlavy a měla sklopenou hlavu do klína, jelikož nohy měla těsně u sebe skrčené. Vydechl jsem a zastavil u ní.

,,Pomůžu ti." chytil jsem jí za pravou volnou ruku, protože levou se držela za hlavu, a pomohl jsem jí vstát. ,,Stalo se ti něco?" zeptal jsem se jí starostlivě.

,,No ne, jen že do mě nějaký kretén strčil, když tudy běžel jak nějaký dement – jope, ten kretén jsi ty, to ti nestačilo to, jak jsi běžel dneska proti Realu? No a já jsem se mimochodem bouchla do hlavy!" křičela mi do tváře. Dnes už mi křičí někdo podruhý do ksichtu. Poprvé García a teď tahle primadona.

,,Nebylo to úmyslně, chápeš?! Tak sorry, no." protočil jsem očima a chtěl od ní odejít. Ona ale za mnou za mými zády začala brečet. Brečet? Zastavil jsem se a otočil se. Ne, nebrečela, jen byla opřená zády proti zdi, bolestně vzlykala a levou rukou se pořád chytala za zadní část hlavy a pravou zase měla uloženou na čele.

,,Co je?" vyjel jsem hlasitým hlasem a zkoumal ji pohledem. Teď nemám nijak náladu, nejdřív ten podělanej zápas a teď tohle. Nemůžu si ani pořádně a klidně užít jednu noc v klubu.

,,Nic." mávla nad tím rukou a podívala se stranou, aby se na mě nedívala.

Vydechl jsem a podíval se taky stranou. ,,Smím tě pozvat na jednu skleničku?" mrkl jsem na ní očima zpět a usmál se.

______________________

Tak ahoj, další díl je tu!:D

Asi vám oznámím jen jednu věc - teď se v přicházejících dílech nebude objevovat moc Charlotte, ale nebojte, dojde pak i k tomu, že se bude objevovat skoro v každém, akorát že ne teď:) takže doufám, že vás to neodradí a že se vám tento příběh aspoň trošičku líbí...

PS.: obecná informace - já vím, že Rihanna a ani Beyonce nežijí někde ve španělsku, ale prosím, zvykejte si, že se tady budou objevovat i hvězdy, které se nacházejí a žijí třeba v Americe nebo v Austrálii... Však víte, pro "efekt" příběhu:D :)