Dvanáctý element

.11.

Obr: FABIEN

Nositel elementu psychických sil, 15 let

Louis a Remi se právě chystali odejít na snídani, když na ně naběhla jejich matka.

,, Tady jste, vy dvě sirény!" Uhodila na ně Ellie. ,, Na slovíčko."

,, Co se stalo?" Řekli oba zároveň, když je jejich matka strčila do prázdných dveří.

,, Podívejte, s tím, že jste se rozhodli se do sebe zakoukat, jsem se ještě nějak smířila. No, smířila! Co jiného mám s vámi taky dělat..." Dodala, když viděla jejich nevěřícné výrazy. ,, Ale vyprošuju si, abyste celou noc vřískali jako dobytci!"

 Louis a Remi vyprskli smíchy. ,, Tak vám to připadá ještě vtipné?! Také bych vás, už po sto padesáté čtvrté poprosila, abyste se zdrželi VŠECH jistých projevů náklonnosti před příbuznými!"

,, To už se nesmíme ani držet za ruce?" Odsekl Remi.

,, Mluvím spíš o tom, že se po svém bratrovi válíš, jako bychom neměli dostatek židlí!" Zavrčela Ellie. Za trest budete dneska bez snídaně!"

,, Cože?" Vyhrkli oba najednou.

,, Už jsem řekla. Zamyslíte se nad svým chováním. Louisi, ty můžeš jít. Remi, s tebou si ještě promluvím. Louisi běž."

,, Bez něj nikam nejdu." Řekl chladně. Ellie protočila panenky.

,, Však ona ti za těch pár minut bez něj hlava neexploduje!" Pak se otočila o něco jemněji k Remimu, když Louis naštvaně odešel.

,, Zlato, podívej, já vím, že to máš komplikovaný, ale chci, abys věděl, že kdyby ses přece jen rozhodl, že chceš být holka, podpořím tě v tom." Remi zbledl.

,, Ani náhodou! Já nechci být holka! Jsem rád, že mám tu možnost být kluk! Myslíš, že chci, aby každýho zajímalo akorát to, jak vypadám? Abych byl jenom od toho, abych si lakoval nehty, uklízel a držel zobák? A ještě ke všemu mít krámy? Ne! Jsem rád, že mám díky tělu kluka i tenhle společenskej status, a i když je teď transsexualita děsně cool, radši zůstanu klukem!" Odsekl.

,, Remi, už nežijeme v devatenáctém století." Protočila Ellie panenky. ,, Ženy už mají plnohodnotný život."

,, Tak to se pleteš. Rovnost nebude nikdy existovat, protože prostě ani existovat nemůže!"

,, Je to na tobě. Ale element blesku by tě neopustil."

,, Riskovat to nebudu." Řekl po krátkém odmlčení.

Dalšího dne jsem přišel na snídani, a všiml jsem si, že tam dvojčata nejsou. To se mi ulevilo, jenže tam nebyla ani Amy. Zasedl jsem ke stolu, a pustil se do koláče.

,, Jak se těšíš na přednášku?" Ptala se mě Vinona.

,, Přednáška? Jo, aha! Tak nijak." Pokrčil jsem rameny.

,, Kde jsou kluci?" Zeptala se Roxy Ellie.

,, Jsou za trest bez snídaně."

,, Co provedli?"

,, Oni moc dobře vědí, co!" Odsekla Ellie stylem, že se o tom nechce bavit. Poté odešla, prý chystat přednášku. Po snídani jsme se vypravili do obýváku, kde už byly nanošené židle a takové ty pucky na sezení, aby se tam všichni vešli, a velká televize sloužící jako dataprojektor. Před ním stála teta Ellie.

,, Proč tady musíme být taky?" Ozvala se Péenelope. ,, Už jsme tu přednášku slyšeli všichni několikrát."

,, Je tradicí, že se jí účastní celá rodina." Řekla rázně.