Dvanáctý element

EPILOG

O dvanáct let později:

Všichni jsme měli plné ruce práce, protože dnes byl ten den, kdy měla mít malá Opal, a malá Nicole, dcera Pénelope, rituál přijetí.

Můj malý čtyřletý syn Reed Secréte se mi pořád pletl pod nohy, tak jsem mu dával další a další sladkosti, aby dal chvíli pokoj, přestože Amy, jeho matka, byla zásadně proti, aby toho jedl tolik. Ještě pořád, i po těch dvanácti letech nosila třešňově rudé vlasy.

Akorát teď jí je barvily Louis a Remi kouzlem. Koneckonců, oni byli na kouzla na tělesné modifikace nejlepší, i když zrovna tohle bylo v kompetenci mé matky. Zvedl jsem svého synka vysoko do vzduchu.

,, Dneska musíš být moc hodný! A jednou, až budeš starší, tak půjdeš taky otevřít tu krabičku."

,, A co tam bude?" Ptal se.

,, No, buď sluníčko a měsíček nebo kapička nebo kytička nebo plamínek nebo vítr nebo vločka nebo pacička nebo fialový kruh nebo křížek nebo hvězdička nebo všechno tohle! Co by se ti líbilo?"

,, Hvězdičta!" Zažvatlal.

,, Hm. Tak to picneme strejdu Evana, co ty na to?" Zasmál jsem se.

,, Obávám se, že to bude zbytečný, umí se oživit." Zasmála se ode dveří Amy. Pak ale zvážněla, když si syna přebírala.

,, Je volný jen element ohně. Je tedy jasné, že jedna z děvčat ostrouhá." Jistě, toho jsme se báli úplně všichni, také měla mít rituál přijetí jen Opal, ale já měl silné tušení, že by ho dnes měly mít obě.

Opal byla starší a měla mít přednost, ale já z toho prostě Nicole nedokázal vynechal. A tak nějak jsem tušil, že to všechno dobře dopadne. Že se změny, které jsem zavedl, konečně projeví."

,, Něco mi říká, že to bude v pořádku, uvidíš." Rychle jsem Amy políbil a nechal na stůl přiletět poslední věci. Celá rodina chystala oltář a celou zahradu tak, jako ji kdysi před lety chystali pro mě.

Opal a Nicole už obě stály připravené v zahradě. Když mě uviděly, obě ke mě přiběhly.

,, Strejdo, je pravda, že tam čeká jen jeden element pro každou z nás?" Ptala se Nicole. Měla hnědé oči po matce a světlé vlasy po otci. Pierre byl opravdu fajn chlap, a od začátku se o ni i o Pénelope postaral, jak nejlépe mohl. Že je Pénelope chodící smrtka ho ani nepřekvapilo.

,, Neměj strach. Kdo ví, třeba si nakonec element vybere víc nositelů zároveň. Jako strýcové Louis a Remi. Taky jsou oba nositelé blesku.

,, Teta Rem mi řekla tajemství, prý je holka." Usmála se Nicole. ,, A tak jí to sluší víc. Viděl jsi tu krásnou mašli, co má?"

,, Jo. Tu má od tety Amy. Dostala jí na jedné rodinné oslavě, a od té doby jí pořád nosí."

,, Luké, já jdu první?" Ptala se mě Opal. ,, Co když mě Kruh nepřijme?" Ptala se vyděšeně.

,, Neboj se. Přijme. A i kdyby ne, tak to vůbec nevadí. Opal, ty jsi kouzelnice. Mocná kouzelnice. A pokud tě náhodou nepřijme Kruh, budeš dál naší čarodějkou, stejně jako teta Léonarda, budeš expertkou na papírová kouzla. Být kouzelníkem má mnoho podob, a ty už kouzelnicí jsi. A to ti nikdy nikdo nevezme.

,, Vážení! Už je čas!" Zavolala na nás nadšeně teta Ellie. Musím říct, že stárla do krásy, ale trochu jsem se o ni bál. Už byla ve věku, kdy členové naší rodiny umírají. Ale byl jsem moc rád, že stihne ještě jeden rituál přijetí, tím spíš, když to měl být rituál její, jak sama s oblibou říkala, té jediné normální dcery.

Opal šla první, a dle očekávání si vytáhla symbol plamene.

,, Dámy a pánové, Opal Bean-Explossion, naše nová nositelka elementu ohně!" Ozval se obrovský potlesk. Byli tu všichni, celá naše rodina, také Térencova manželka Minette držící v náruči jejich roční dcerku, a Fabeinova manželka Mariette, která zásobovala naši rodinu kvalitním vínem, i když teď sama pít nemohla, protože čekala jejich syna.

Nicole byla opravdu hodně nervózní, když šla otevřít truhličku, zatímco si Opal fascinovaně hrála s velkým plamenem, který se jí podařilo vykouzlit v dlaních, a to hned ze začátku. Nicole vzala krabičku do rukou. Otevřela ji...

A vytáhla symbol květiny. Symbol země. Všichni nechápavě zalapali po dechu.

,, Jak je to možné?" Vykřikla teta Ellie. Térence trochu vyděšeně vyzkoušel své schopnosti, ale fungovaly. V trávě, pod nohama Nicole, začaly také růst květiny. Térence jí poslal vzduchem několik kaimnků. Nicole jeden fascinovaně chytila, a poté ho upustila, ale kamínek se zastavil těsně nad zemí, jak ho tam kouzlem držela. Pak společně nechali rozkvést několik květin.

,, Dámy a pánové, druhá nositelka elementu země, Nicole Jacquese-Porteur!" Oznámil jsem všem.

,, Strejdo Térenci, teď jsem jako ty?" Térence jí nadšeně zvedl do náruče a zatočil.

,, Jo. Zdá se, že teď jsme v tom spolu. Země si nás oba vybrala. To je ale kouzlo!"

,, Takže to znamená...že od teď bude víc nositelů? Že si element může vybrat víc nositelů zároveň?" Vykřikl Fabien s pohledem na břicho své ženy. ,, Takže...takže je dost možné, že už nikdo nezůstane bez elementu?"

,, Je to, jak jsem si myslel." Vykřikl jsem. ,, Od teď si zřejmě elementy vybírají více nositelů zároveň. Takže ten, kdo se jím má stát, se jím stane hned, jak nadejde jejich čas. Tedy mezi dvanáctým a šestnáctým rokem dítěte."

Jestli tohle nebyl obrovský důvod slavit, pak už nic! Kruh měl dvě další nové nositelky, Opal, naši novou nositelku ohně, a druhou nositelku země, Nicole. Dva další čekající, a jednoho dalšího na cestě.

Rodina nemohla být šťastnější. Ale i kdyby se někdo nositelem nestal, už by nikdy nezůstal stranou. Ta šance teď byla ale o hodně menší, když si elementy začaly vybírat více nositelů současně, a ne jen jednoho.

Že by se nakonec z rodinného prokletí skutečně stal dar?

JAK TO BYLO DÁL?

Možná vás zajímá, jaký element si v budoucnu vybere ty další děti. Já vám to prozradím. Reedovi se nakonec nesplní přání a nestane se nositelem života, ale stane se nositelem psychických sil. Fabienův syn bude dalším nositelem vzduchu a syn Térence a Minette nositelem elementu zvířat.

Tak, a příběh je u konce. Určitě mě potěší, když navštívíte i bonusové kapitoly, ještě ani nevím, kolik jich udělám, ale něco ohledně tohohle příběhu ještě vyjde.

Musím říct, že když jsem ho dopisovala, tak mi nezůstalo jedno oko suché. ( i když mám teda jenom dvě, no, nejsem jako Doragon z příběhu Strašně až do smrti :D)

Tenhle příběh mě stál hodně sil, hodně vína, hodně dělání ilustrací a memů i hodně nervů xD Ale stál za to. Trvalo mi hodně dlouho do dopsat, protože jsem při jeho psaní potřebovala hodně delších přestávek, mezi kterými jsem napsala další asi čtyři celé jiné příběhy, nicméně jsem se k tomuhle hodlala vrátit a slib splnila. Jsme na konci.

Ještě chci poděkovat nejoddanější čtenářce tohohle příběhu za všechny komentáře, a hlavně za rady a tipy, díky kterým také vznikla jedna ta kapitola. DĚKUJI TI, ty víš, že jsi to ty xD

Teď je prostor jen pro VÁS. Na vaše dotazy, připomínky, hodnocení, diskuzi...cokoli. Také mám na vás pár otázek. Kdo byl vaší nejoblíbenější postavou? Chtěli byste být nositelem, a jestli, tak jakého elementu? Co říkáte na to, jak se díky Lukému změnily poměry v rodině? A je moc vidět, že tenhle příběh měl původní verzi s vílami kruhu, který jsem napsala, když mi bylo asi deset? :D Základ to mělo tam, ale nakonec se z trapné parodie na Winx stalo tohle.

To je asi vše, co k tomu chci dodat, než tady začnu zase fňukat, a právě teď, když tohle píšu, je neděle večer, a já potřebuju jít včas spát, takže...dobrou noc! :D