.43.

28 1 2
                                        

Koukal jsem z okna, na ten šrumec venku. Všichni tam stáli ve vestičkách své barvy a se symboly svých elementů na krku. Na zahradě také vlálo dvanáct velkých vlajek. Oltář, u kterého jsem před rokem otvíral krabičku, byl nazdobený, a vypadalo to, jako by se venku měla konat svatba Anglické královny.

Pak se ozvalo zaklepání na dveře. Stály tam máma a Amy.

,, Můžeme tě přivézt, zlato?"

,, Jasně. Jdeme."

,, Takže teď budu přítelkyně krále?" Ptala se přiblble Amy, když se do mě zavěsila.

,, Jasně, budeš moje královna."

,, Držím palce." Vešel jsem mezi všechny.

,, Dámy a pánové, Luké Secréte! Nositel všech elementů!" Oznámila můj příchod teta Ellie, a rodina zatleskala. Před tím vším humbukem stála velká lavice, kde měla zasedat komise. Zkoušející každého elementu v ní měl vždy sedět. Ellie zasedla do lavice jako první, a já začal skládat zkoušku ze slunce.

Nejdříve jsem teplotu v zahradě nechal zvýšit, pak snížit. Zesílit sluneční svit, zeslábnout sluneční svit. Obrazce ze světla. Zámek světlenou pečetí...a další kousky. Pak konečně nadešel čas na mou show.

,, Amy?" Zavolal jsem na ní. Amy zapnula kazeťák. Rozhodl jsem se to udělat ve velkém! Mnou vybraná hudba začala hrát! Vytáhl jsem sluneční světlo, zatímco to pravé jsem nechal zakrýt mraky, a ze světla udělal naše vlastní malé sluníčko nad zahradou. Ozval se potlesk. Vinona stihla tak tak zasednout do lavice, když začalo pršet. Pak jsem rozpohyboval kapky ve vodním víru. Následně pršet přestalo, a já si přivolal vodu z kašny, se kterou jsem začal blbnout. Další vodu jsem vytáhl z okolní přírody. A pak i sám ze sebe.

Térence se rychle se sestrou vyměnil, a já vzal do ruky nevykvetlou růži, a nechal jí rozkvést. To bylo první kouzlo, které mi Térence ukázal. Následně jsem si přivolal větev stromu, a nechal se vytáhnout do koruny, odkud jsem si přivolal několik kamenů a roztočil si je nad hlavou. Pak jsem si z nich udělal schody a sešel po nich z koruny stromu dolů. potlesk sílil. A na závěr udělal z hlíny sochu.

Ani jsem nečekal na tetu Roxy v lavici, a rovnou udělal veliký oheň. Pak jsem se rozhodl pro ještě větší efekt, a zapálil sám sebe. Velký ohnivý kruh jsem nechal vylétnout a zmizet, pak zapálil a zhasnul svíčky, a dal vařit vodu, kterou jsem si předtím sám přivolal.

Než se strýc Jofré vůbec usadil, už jsem všechny málem sundal poryvem větru. Proletěl jsem se kolem zahrady, a když jsem přivolal dokonce tornádo, bylo vidět, že je v některých malá dušička, a než jsem dopadl, už jsem přivolával bouřku, nabil zařízení a ukázal pár hezkých bleskových triků včetně kulového blesku.

Následně jsem přišel k Louisovi v lavici. Sám jsem nevěděl, jak přesně se to dělá, ale...vyslal jsem do něj jeho tak oblíbené jiskření.

,, Ty hazjle!" Zašeptal tiše.

Pak nám nasněžilo, ukázal jsem kouzla se sněhem i s ledem, mrazení vody a projel se po vytvořením kluzišti jako na bruslích. Nechal udělat sněhuláka, snížil si teplotu, a než všechno roztálo, Fabien zasedl do lavice.

Zopakoval jsem jeho myšlenky a uzamkl svou mysl před ním. Následovalo telekinezi, pak jsem milostivě vyčistil hlavu Lousovi a o chvíli později si už všichni hladili hlavu a klepali na břicho. V další chvíli jsem pod Pénelopeiným dozorem vyvolal ducha, a usmrtil ptáčka, kterého jsem následně oživil a vyléčil mu lehce poraněné křídlo. Pak jsem zbledl při pohledu na Pénelope.

Dvanáctý elementKde žijí příběhy. Začni objevovat