Dvanáctý element

.12.

Obr: DANNIELE ( Danny) 

Nositel elementu ledu, 12 let

Pozoroval jsem Amy, jak si čte ve stínu na dece. Vypadala tak bezstarostně. Červené vlasy měla dnes stažené do neupraveného drdolu, ze kterého ví vyčuhovaly dvě tužky, a na sobě měla bílé šaty tak krátké, že jí v leže odhalovaly kus zadku.

A já se samozřejmě díval. Byla tak akorát stavěná, ani tlustá, ani hubená, s širšími boky a pevným kulatým zadečkem. Snažil jsem se moc neslintat, když jsem pozoroval, jak se usmívá nad knihou, asi četla nějakou zábavnou pasáž, a u toho si odhrnovala neposedný pramínek z obličeje. Po chvíli prudce trhla hlavou směrem ke mně. Bylo moc pozdě na to, abych se schoval.

,, Luké?" Zeptala se. ,, Ty mě snad špehuješ?"

,, Né, to ne, jen jsem šel náhodou kolem!"

,, A náhodou ses začal kolem schovávat za kmenem stromu?"

,, Něco mi upadlo!" Řekl jsem nepřesvědčivě, a tváře mi rudly. Posadila se, a já měl tak na okamžik výhled na její kalhotky, jak se jí sukně šatů zvedla. A na lem modré krajky objíždějící její kulatý zadek...

,, Měl by ses učit, pokud vím."

,, To je snad moje věc, kdy začnu dělat úkoly!" Zavrčel jsem. ,, Navíc, podívej!" Ukázal jsem na Laure. Amy se konečně usmála.

,, Ta je sladká! Kde jsi ji našel?"

,, U jezera. Mám za úkol si ochočit zvíře, tak jsem si vybral ji. No...spíš ona si vybrala mně."

,, Já jsem měla psa." Řekla po chvíli. ,, Ale nikdy jsem s ním nemohla mluvit. Doslova."

,, Co čteš?" Zeptal jsem se. Amy se otočila, a vzala knihu do ruky. Když se ohnula, nevědomky mi tím znova ukázala své kalhotky. Začal jsem mít problém. Chtěl jsem jí za ten její dokonalej zadek chytnout, a pak...ne, radši nic!

,, Jeden thriller. O studentech z vysoké, kteří se snaží zamaskovat vraždu, která se stala nešťastnou náhodou."

,, Zajímavý. Je to dobrý?"

,, Je, jinak bych to nečetla. No...obvykle jenom hraju. Ale slíbila jsem si, že začnu víc číst. A tady je k tomu ideální příležitost." Posadil jsem se vedle ní na deku. Protočila panenky. ,, Co to děláš, Luké?"

,, To si vedle tebe nemůžu ani sednout?"

,, NE!" Řekla ostře. Měl bys jít."

,, Možná, že nechci!" Věnovala mi naštvaný pohled.

,, A co když já chci, abys odešel?"

,, Myslím, že nechceš!" Chtěl jsem si potvrdit svou teorii. Skutečně nevypadala, že by mě chtěla vyhodit. Vzal jsem ji za ruku, kterou mi prudce vytrhla.

,, Už jsem ti k tomu svoje řekla!"

,, Ale já tobě ne!" Vzal jsem si její ruku zpátky. Na okamžik se naše oči setkaly. Pochopil jsem, jak se na mě dívá. Chtěla mě stejně, jako já ji.

,, Co mi chceš říct?" Zašeptala. Vzal jsem jí jemně za bradu a políbil ji. Tohle jsem ještě nikdy sám od sebe neudělal. Vzdychla, a vyšla mi polibky vstříc. Položil jsem ji pod sebe a jemně zatáhl za vlasy. Chytila mě za paži a stiskla. Ještě chvíli jsme tak pokračovali, zatímco mi rostl můj problém, a začínal jsem si uvědomovat, jak jsem zase nadrženej. Na ní. Jenže po chvíli mě prudce skopla.

,, Řekla jsem, že nemám zájem!" Odsekla.

,, Vážně? Vypadalo to, že máš!" Pousmál jsem se provokativně.