Dvanáctý element

.39.

Následující kapitola vznikla jen díky čtenářce Tess_Uchiha, která mi tento nápad navrhla, a já se ho rozhodla zrealizovat.

Se špetkou závisti jsem každý den sledoval Amy, jak odchází do školy. Ona tu začala chodit do školy. Mě to mělo čekat po dokončení úkolu stát se vládcem Kruhu. Ostatní děcka z rodiny měla individuální studijní plán. Chodili do školy jeden den v týdnu, a zbytek dne se vzdělávali distančně. Kvůli tomu, aby si mohla plnit povinnosti Kruhu.

Vzhledem k tomu, že jsem tu zkejsnul navěky věků jako poslední dílek Kruhu, mi bylo jasné, že v dalším školním roce nastoupím do francouzské školy. I když, jednu výhodu to mělo, když jsem viděl, kolik mají volna...Tady děcka...reálně chodí do školy míň, než nechodí.

Tím spíš to platilo pro tuhle rodinu. Už jsem věděl, že třeba Vinona a Térence chodí do školy v pátek. Pénelope v pondělí, Evan ve středu a Fabien a Danny ve čtvrtek. Louis a Remi v úterý. A dneska bylo k mé smůle úterý. Jenže...Vinona mou žádost o to, vzít mě do školy, odmítla, a s Pénelope jsem sám nechtěl nikam jít... Evan, Danny a Fabien chodili ještě na základku.

,, Remi, ale pohni nebo přijdete pozdě!" Popoháněla ho teta Ellie.

,, Už jdu!" Zavrčel z koupelny, a vyšel ven. Na sobě měl žluté kraťasy, černé tričko a žlutou bundičku. A když jsem se podíval pozorněji, všiml jsem si, že má jeden tenký pramínek vlasů svázaný do gumičky tak, aby to na první dobrou nebylo poznat. Louis, místo aby se čančal, seděl na chodbě v sedacím pytli, a pařil nějakou hru, zatímco na sebe Remi šplíchal voňavku a přepudrovával si pupínek na bradě.

,, Chtěl bych jít do školy." Řekl jsem.

,, Proč?" Zeptal se Remi, zatímco se čančal.

,, No, v září tam mám nastoupit, tak chci vědět, jak to tady ve škole funguje."

,, Především se učíme historii tak, že by se ti nelíbila." Řekl Louis.

,, Stejně bych tam chtěl jít."

,, Tak pojď s náma." Řekl Remi, ale Louis ho hned umlčel pohledem.

,, Ne! To ne. Ani náhodou!"

,, Proč? Bojíš se, že dostanu lepší známku z testu z angličtiny?"

,, Na tu tvojí angličtinu ti tady sere Bílej Tesák, Luké, každej správnej Francouz razí heslo, že kdo sem chce jet, ať mluví francouzsky! A nevidím důvod, proč bys nám měl oxidovat ještě ve škole, Angálne stačí, že bydlíš v našem baráku."

,, Hele, žabožroute, co ti to udělá, nechat mě jít do školy? Bojíš se, že tam nebudeš největší fešák?"

,, Největší fešák jsem tam já!" Argumentoval Remi. ,,Podívejte se, jak mi to sluší!" Začal se natřásat jako holka.

,, Vypadáš jako dopravní kužel." Zhodnotil jsem jeho celožluté oblečení.

,, Měl bys zůstat tady a nacvičovat si kouzla, která ti ještě nejdou!"

,, Dneska chci jít do školy! To by tě to zabilo?"

,, Ano. Zabilo!" Ha! Teď jsem věděl, jak na něj. Nahrál mi.

,, Ale tak...když tě to zabije, tak tě Evan zase oživí. Nebo já." Poukázal jsem na to, že jsme přece kouzelníci. To vždycky zabralo...

,, To je fakt. Máš pravdu. No tak jo." Věděl jsem, že ho to odměkčí. A tak jsem se vítězoslavně vydal s nimi do školy. Tam už se to scházelo, a já nadšeně pozoroval všechny ty normální školáky. Ale když Louis a Remi procházeli, parta kluků se zděšeně namáčkla ke zdi. Louis k nim natáhl ruku, a kluci se s řevem přitiskli ke zdi a schovali si obličej rukama.