Dvanáctý element

.19.

Večírek začal. Hudba nám hrála, protože Louis a Remi udělali z reproduktorů jakési perpetum mobile, které dobíjelo všechny spotřebiče skrz kruh elektřiny. Přistoupil jsem k Amy.

,, Všechno nejlepší." Řekl jsem, a podal jí dort. Zalapala po dechu, a krabici otevřela. Pak ke mě zvedla oči.

,, Děkuju!" Řekla.

,, Nemáš vůbec zač. Užij si narozeniny." Chtěl jsem jí dát pusu na tvář, ale ucukla. Dneska mi ale neuteče...

,, Vážení, FLAŠKÁÁÁ!" Zavolala Pénelope. Pak všem rozdala sklenice s nějakým pitím.

,, Co je to?" Ptal jsem se hned.

,, Drink." Řekla. Napil jsem se a...v hrůze si uvědomil, že je to nějakej sakra silnej driák s Bůh ví kolika druhů alkoholu, šťávy, džusu a ...možná pepře? Rychle jsem to vypil, abych to měl z krku, ale Pénelope mi hned strčila další. Překvapilo mě to. Pili všichni, kromě  dvanáctiletého Dannyho a Evana, kterému bylo čtrnáct.. V téhle rodině se zřejmě, ještě ke všemu, od patnácti chlastá. Amy se posadila vedle Evana, a decentně usrkla ze svého drinku.

,, Vše nej. Patnáct a zdravá! Počkej!" Vyhrkl, a přiložil jí ruku na záda.

,, Hele, co to..."

,, Rakovinotvorná buňka. Žádný strach, děje se to každý den, imunita to potlačí. Já to vyléčil úplně. A taky bakterie poblíž ledvin, imunita by je zvládla, ale... to máš k narozeninám. Teď jsi čistá."

,, Jo, hlavně, že umíráte v šedesáti!"

,, Neumíráme, element si nás vezme! Jsme hrdí!"

S povzdechem jsem se posadil do kroužku, vedle Vinony a Fabiena. Remi se, jako obvykle, usídlil v Louisově klíně, a omotal kolem něj ruce. Drink byl opravdu silný, a já už po prvním cítil, že jsem trochu opilý. Ale začínal jsem v tom hledat výhody. Když se ožeru, spíš to přežiju...Pénelope zatočila flaškou jako první, a předek flašky se zastavil u Evana, zatímco zadek u Fabiena.

,, Pravda nebo úkol?" Zeptal se Evan.

,, Chceš pravdu, tak teda pravdu." Řekl Fabien.

,, Víme, že umíš číst myšlenky. Ale na co právě teď myslíš ty?" Zeptal se.

,, Já? Na to, že jestli bude Pénelope pořád takhle dolejvat, tak tu budeme mít další Carameldansen!" Všichni vyprskli smíchy, jen Remi si schoval obličej rukama.

,, Držte huby! Dyť se vám to líbilo!" Vztekal se Remi.

,, Jo, a hlavně to má sto dvacet tisíc shlédnutí." Poznamenala Vinona.

,, Co na to říct, jsem prostě dobrej!"

Evan točil flaškou, a předek se zastavil u Vinony. Zadek u mně.

,, Pravda nebo úkol?" Zeptala se.

,, Úkol." Řekl jsem v naději, že mi dá za úkol něco s ovládáním vody. Nemohl jsem se splést víc. Vinona vzala sklenici, a natáhla ruku. Ze stolu ze sklenic s míchanými drinky vystřelil proud několika slabých alkoholů, ale protože měly malý obsah vody, část vycabrala. Líh neovládala. Něco nateklo to do sklenice. Alkohol...obsahuje méně vody, než voda. Nevěděl jsem, že to dokáže...

,, Vypít." Řekla a významně se na mě usmála.

,, Proč?" Vzala sklenici a donesla ji ke mně. Klekla si přede mě, a asi, jak mírně upadla, přitiskla svá kolena na ta má. Na okamžik se naše pohledy setkaly. Její oči modře zářily. Oči nositelů září v jejich barvě, když používají element. Teta Roxy je jako upír a dvojčata jako vlkodlaci. Mění se mi oči taky? Ještě nikdy jsem neviděl tak sytě modré oči. Ucítil jsem její ruku na své noze a cuknul jsem.