„Lossing light, I'm missing my same old us"
-Lewis CapaldiBudík mi zvonil asi desetkrát a já jsem se ho odvážil vypnout. Zvedl jsem se z postele a protáhl se. Byl první jarní den a opravdu vypadalo, že je už jaro. Byl jsem rád. Zimu jsem neměl moc v oblibě, protože jsme byli s fotbalem pořád zalezlý v tělocvičně.
Rovnou jsem se z pyžama převlékl do mého každodenního oblečení, modré džíny, černé tričko, a vyrazil dolů do kuchyně na snídani. Sandra už poslušně seděla ve svých úzkých černých šatech s ulízlými vlasy dozadu na židli v čele stolu naproti mé matce.
Polovičatě jsem se na matku usmál a ona mi úsměv oplatila. Sandra nezvedla oči od telefonu.
„Co máš dneska v plánu, Noahu?” zeptala se matka jako každé ráno a nadzvedla u toho bradu.
Přešel jsem k lince, kde jsem si začal sypat do misky cereálie a mléko. Pak jsem se o linku opřel a zadíval se na matku. „Už je jaro, dneska asi bude konečně trénink venku.” Dal jsem si sousto do úst.
Matka přikývla a podívala se na Sandru. Sandra zvedla oči, a když zjistila, že se čeká na její odpověď, narovnala se a zdvořile odpověděla. „Dneska jdeme s Joshem do kina,” usmála se a mě se obočí stáhla do zamračení.
Josh mě nikdy nepřišel moc sympatický. Hned od začátku, kdy ho Sandra přivedla domů a představil se tak…tak kancelářsky. Bylo to tak k popukaní, že jsem se musel opravdu zasmát a dělám si z něho legraci doteď.
„Úžasné!” rozpřáhla matka ruce. „Máte plány, takže dům je volný,” usmála se.
Nadzvedl jsem zmateně obočí a zadíval se na Sandru. Oba zmatení. „Já se ale večer vrátím, matko,” upozornil jsem ji.„Ale to já vím,” mávla nad tím rukou. „A můžeš. Budu pořádat večírek pro kolegy z práce,” řekla hrdě a já zakoulel očima. „Tak to radši půjdu k Trentovi.”
Matka se zasmála. „Můžeš přijít. Bylo by dobré, kdybych se pochlubila se svým synem,” zazubila se a zvedla. Popošla ke mně a pohladila mě po tváři. „Se svým šikovným klukem, který má stipendium na tu nejlepší sportovní univerzitu v Americe,” usmála se a poplácala mě po tváři.
„Noahu?” podívala se na mě Sandra. „Pojedeme?” naznačila obočím východ.
„Jo.” rychle jsem přikývl a polkl. „Jedeme.”
ČTEŠ
Dvě Strany
Romance„Jo, asi jsme oba přešli na druhou stranu." Noah Lewis, který se ve škole představuje jako nejlepší fotbalista školy a má dvě skupiny lidí - ti, kteří ho milují a ti, kteří ho nenávidí. Do druhé skupiny se řadí Elizabeth Drewmanová, která začne Noa...