64. - Elizabeth

878 20 1
                                    

You promise that you'll stay But that's a promise you can't make - Nessa Barrett

Když Noah ze záchodu přišel, musela jsem ho hned vyzpovídat. „Cos tam dělal?"

„Řeknu ti to pak," odbyl to.

Věděla jsem, že se něco děje. Noah nechodil na záchod o hodinu. Vždycky nechtěl, aby mu něco uniklo.

Když jsme skončili, vyšli jsme na chodbu a u skříněk mi to konečně řekl: „Volala mi sociálka."

„Cože?! Proč?" Svraštila jsem obočí.

„Matka je na odvykačce," řekl
s kamenným výrazem.

Zarazila jsem se. „Noahu..."

„Ne, hlavně neříkej, že tě to mrzí, Beth. Já...já jsem asi rád, ale..." povzdechl si.

„Ne, dobrý. Nebudu to říkat. Jak se máš? Pročs mi to nenapsal?" Objala jsem ho. Objetí přijal a obličejem se mi zavrtal do krku.

„Sandra mi to řekla hned, jak jsem přišel domů. Našla ji prej na zemi, odvezli ji do nemocnice a pak rovnou na odvykačku," šeptal.

Pohladila jsem ho po zádech a pak trošku odtáhla, abych se mu mohla kouknout do očí. „Jsem tady, Noahu, to víš." 

„Jo, ale, Beth, je to těžký, když už tu dlouho nebudeš. Nebudu tě cítit, nebudu ti koukat přímo od očí, nebudu tě moct líbat," říkal a já jsem byla zmatená. „C-co říkáš, prosímtě?" 

„Beth, my se musíme přestěhovat do Austinu. K otci." 

Dvě StranyKde žijí příběhy. Začni objevovat