56. - Elizabeth

1K 19 0
                                    

Cause we love who we love  - Sam Smith

Otevřela jsem oči a akorát jsme zastavovali před hotelem. „To jsem spala tak dlouho?" zamumlala jsem a protřela si oči.

„Jo," uchechtl se Noah.

Usmála jsem se, když jsem se podívala
z okýnka a uviděla Mark Hopkins Hotel, ve kterém jsme se měli za chvíli ubytovat. „Tak jdeme!" Popohnala jsem Noaha, aby šel.

Poslechl a za chvíli jsme stáli před recepcí. Bylo nás asi dohromady dvacet, takže jsme nezabírali celou chodbu.

Přiběhla k nám Liv a zezadu mě objala. „Tak co? Jak se vám tu líbí?" uculila se.

„Zatím je to pěkný," přikývl Noah.

„Jo,.." rozhlédla jsem se kolem. „...těším se, ale až budem na pokoji."

„Pokoje jsou naštěstí po dvou, takže můžeme být v klidu spolu," zazubila se Liv a máchla mi svojí blonďatou hřívou do obličeje, jak se z mých zad přesunula přede mě.

„Super," odpověděla jsem a podívala se na Noaha. On jen mrkl.

„Takže jedem podle abecedy, mládeži!" prohlásila naše třídní a začala rozdávat klíče.

Když jsme se dostaly na náš pokoj číslo 212, hned jsem padla unaveně na manželskou postel hned uprostřed místnosti. „Myslíš, že se někdy zvedneš?" uchechtla se Liv.

„Ne," zamumlala jsem do polštářů.

„Ale měla bys." Cítila jsem, jak si na postel sedla. „Protože nás hnedka teďka čeká prohlídka města!"

Zaúpěla jsem. „Kdo vymyslel, vstávat brzo ráno, jet čtyři hodiny autobusem bez přestávky..."

„Přestávka byla. Jenom tys ji zaspala," podotkla.

Bez přestávky," zamračila jsem se.
„A potom jít už prohledávat město?!"

„No, na mě nekoukej. Já to nebyla." Zvedla ruce na obranu.

Dvě StranyKde žijí příběhy. Začni objevovat