Dvě Strany

Epilog - Noah

Sometimes I think about the world that we'll make - Mark Ambor

Za pět let...

Seděli jsme v našem bytě. Ano, konečně jsme se sestěhovali a mohli být jen a jen spolu.

Elis seděla naproti mě na židličce, která měla být pod nohy, Nathan seděl vedle mě na křesle a Beth si odskočila do koupelny. Čekali jsme na Trenta se Sandrou.

Ano, po pěti letech bydlení spolu se to trochu zvrtlo. Trent se rozešel s Lindou
a byl z toho dost rozhozený. Sandra mu pomáhala se s tím vyrovnat, no
a nakonec se do sebe zbláznili.

„Tak co? Jak to jde v týmu?" zeptal se
Nathan a podrbal se na bradě, kde mu začaly růst vousy.

„Jde to dobře. Příští týden hrajem
v Bostonu," oznámil jsem.

„Opravdu? To je skvělé," reagovala na to Elis.

Bylo to skvělý. Zápasy v Bostonu byly velký. A mohli jste se prorazit docela rychle. „Budem si ale muset vzít nějakej hotel. Beth chce jet se mnou," usmál jsem se. V tu chvíli zazvonil zvonek a já musel jít otevřít. „Vítejte!" pozdravil jsem Sandru zavěšenou do Trenta a pustil je dovnitř.

Ve stejnou chvíli se ale otevřely dveře do koupelny a v nich stála Beth s rozzářeným výrazem a se slzami
v očích. „Co se děje?" zeptal jsem se
a Trent se Sandrou se na ni taky dívali.

Beth začala kývat hlavou a pak ruku, kterou měla celou dobu za zády, vyndala. Měla v ní úzký papírek, na kterém byly dvě čárky. Vykulil jsem oči a v břiše mi vzlétli motýlci. „Ty seš...já budu...co?" Chytil jsem se za hlavu.

Vzal jsem ji do náruče a roztočil. Pak jsem ji opatrně položil zpátky na zem
a políbil. Objala s Trentem
a Sandrou.

„Co se děje?!" Přišla Elis.

Beth ukázala test a Elis si zakryla pusu
a zmáčkla Beth v objetí. Pak jsme všichni přešli do obýváku.

Nathan pořád seděl na svém místě. Očividně to už věděl. „Takže, abych to shrnul, bude o jednu Beth navíc," řekl
a Beth ho zpražila pohledem. „Neříkej mi tak!"

„Ale proč já ti tak nemůžu říkat a on jo?" zakňoural a všichni se rozesmáli.

Panebože! Nikdy jsem se tohohle příběhu nemohla nabažit a teď je konec. Strašně jste mi pomáhali. Pokaždé, když jsem se koukala na vaše komentáře, pokaždé, když jsem viděla ty obří čísla u přečtení, jsem měla chuť psát. Je to neskutečný. Neuvěřitelný, jak mě takhle činnost tak naplňuje.
Budu moc ráda za každou zpětnou vazbu, která mě může inspirovat
v dalších cestách!

Děkuju moc a vidíme se u dalšího příběhu, který bude snad brzy!

- nekonecnohvezd 💫🌷❤️‍🩹