65. - Noah

926 21 2
                                    

It's a roller coaster kind of rush
                                                   - Taylor Swift

Vždycky jsem si říkal, že stěhování nikomu neublíží. Že je to normální věc, která se prostě děje a děje se z nějakého důvodu. Teď jsem ale zjistil, že je to ta nejhorší věc, která se může ve vašem životě dít. Postupně plnící slzami Beth oči mi za to nestály. Nemohl jsem ji opustit. Nemohl jsem ji opustit teď. 

Kousla se do rtu a vrtěla hlavou. Slza ji už stekla po tváři a já jsem ji chtěl setřít, ale ona mi to nedovolila. Odstrčila mou ruku a pak, aby se víc nerozplakala, si dala svou dlaň na svou pusu a utekla. 

Stál jsem na místě. Nevěděl jsem co dělat. Podělal jsem to. Řekl jsem, že ji neublížím a teď jsem její srdce rozbil zas na milion kousků. Kdyby jsem jen dával pozor, kdyby jsem si s ní jen nezač... 

„Cos jí provedl?" Objevila se přede mnou Liv. Musel jsem nejdřív zamrkat, aby mi z očí zmizely slzy. 

Polkl jsem a chtěl jsem něco říct. Už jsem otevíral pusu, ale...nic ze mě nevyšlo. Zavrtěl jsem jen hlavou, otočil se na patě a šel, co nejdál. „HEJ! Noahu!" křičela na mě Liv, chytala mě za paži, ale já si ji vymkl a rychle utíkal pro tašku do skříňky a pak hned ven. 

Pršelo. Jasně, že pršelo. Bylo to jak v nějakym spropadenym filmu. Ještě se tu měla objevit Beth a měli bychom se políbit a byl by konec. Jenomže to tak nebylo. I když jsem chtěl, aby to tak bylo. Jenže, když jsem si představil, že teď Beth brečí někde na záchodech a Liv ji utěšuje, bylo mi zle. Bylo mi zle z toho, že jsem to všechno způsobil já a už to nešlo napravit. 

Měl jsem takový nutkání za ní běžet a říct jí, že nikam nejedu, že tu budu s ní! Ale moje nohy běžely pryč. 

Dvě StranyKde žijí příběhy. Začni objevovat