41. - Noah

1.2K 27 1
                                    

I'm anxious, kinda sad
                                      - Alexander Stewart

Bylo pondělí a já jsem byl úplně na šrot.
Včera jsme šli s Trentem do klubu, aby mi ukázal, že to s Lindou opravdu myslí vážně.

A taky že jo. Myslí. Celej večer se ani        k jedný holce nepřiblížil, až jsem si říkal, že je to až moc křečovitý, jak se jich doslova štítil. Takže jsme seděli u baru    a pak si zatancovali spolu. Pořád mi říkal, ať si jdu za nějakou, ale já odmítal. Neodpustil bych si to.

Jen na půl ucha jsem poslouchal učitele Smitha, kterého jsem měl na dějepis        a jinak usínal.

Po hodině jsem rychle obešel učitele        a vyšel na chodbu ke skříňce. Vyndal jsem si z ní chemii a pokračoval do učebny. „Noahu!” Uslyšel jsem její hlas. Otočil jsem se a uviděl ji. Měla na sobě teplákové kraťasy a tričko. Vlasy stažené do dvou copů. „Beth,” usmál jsem se.

„Stevensová…” Zadýchala se. Musela běžet přes celou chodbu. „Stevensová říkala, že tento týden je poslední, kdy budeme mít doučování.” Nadechla se.

„Už teď?”

„Jo,” vydechla a šlo vidět, že je z toho taky rozhozená. Nedokázal jsem si to zařadit.

„Takže…co? Budeme smutnit, že se nebudeme vídat každý den?” vylétlo mi z pusy.

Otevřela pusu, ale pak ji hned zase zavřela. „No..Noahu…já..” koktala.

Zasmál jsem se. „Nestresuj se tím.” Zmáčkl jsem jí rameno a šli jsme do třídy.

Dvě StranyKde žijí příběhy. Začni objevovat