69. - Noah

881 19 1
                                    

I'm the man who can't be moved - The Script

Seděli jsme už den v autobuse a mě neopustili myšlenky. Sandra vedle mě      u okýnka v klidu spala a já si někdy představoval, že je to Beth
a nezamhouřil ani oko.

Na odreagování jsem napsal Trentovi: Jak se vede? Hned hodil zobrazeno.

Docela v pohodě. Nepíšem z angliny! Ty?

Jak se mám mít po 24 hodinách
v autobuse?

Špatně! Hooodně špatně!

Haha. Typickej Trent.

Kámo, já ti říkal, že můžete být u mě. Napsal a mě zamrazilo.

Mohli jsme být u Trenta. Má vlastní byt, my jsme se mohli přidat k rodině Spencerů.

„Sand!" Drkl jsem ji do ramene. „Sand, vstávej!" Otevřela oči. „Co je?" zeptala se rozespale.

„Už jsem přišel na to, co budeme dělat!" zazubil jsem se.

„Teď? Teď jsi na to přišel?!" Snažila se probudit.

„Můžem být u Spencerů! Trent má byt
a jeho rodiče mě milujou. Kdyby jsme to všechno vysvětlili, tak..."

„Noahu, jsme pět hodin od cíle! Nemůžeme se jen tak otočit a jet zpátky." vrtěla hlavou.

„Ale proč ne? Můžeme jít za otcem, říct mu, že prostě u něj nebudem a pak poletíme, protože by nám měl dát nějaký peníze." řekl jsem jí svůj plán. „Ty nechceš vidět Deana? Taru? Nebo....Beth?" ušklíbl jsem se.

Sandra chvíli mlčela, ale pak řekla: „Jestli to ale nevyjde, tak si mě nepřej!" upozornila a já se zasmál. „Děkuju!"

Okey, okey. Je to tu. Zítra poslední tři kapitoly a epilog!!! Aaaaa!

Dvě StranyKde žijí příběhy. Začni objevovat