Nobody does it like you do
- The Neighbourhood
Samozřejmě jsem byla smutná. Přemýšlela jsem dokola a dokola nad tím, jestli se budeme dál bavit, nebo to skončí u toho, že se budeme zdravit jen na chodbě. Nebo hůř, jen se na sebe usmívat.
Byla jsem z toho i nervózní, protože jsem si neuměla představit den bez něho. Den bez toho jeho ksichtu.
Seděl přede mnou a hned, jak učitelka napsala na tabuli zadání úlohy, psal. Psal jako o život a já se nestihla divit. Fakt se něco naučil. Ha!
„Psst.” Naklonila jsem se přes lavici.
Zatřepal hlavou a otočil se. „Co?” šeptl.
„Co tam máš?” zeptala jsem se kývla k jeho papíru.
Povytáhl obočí. „Ale ale, holka přes chemii neví?”
„Nezkoušej. Jen to chci vědět.” Pokrčila jsem rameny.
„37 gramů rozpouštědla,” špitl.
Přikývla jsem. „Děkuju.” Dělala jsem, že si to píšu.
Přimhouřil podezřele oči, ale pak se otočil zpátky.
I když to tak možná nevypadalo. I když jsem si to možná pořád nechtěla přiznat. Noah patřil do mého života. Už jsem si neuměla představit, že bych se nemohla svěřovat jemu. Už jsem si nemohla představit, že bych ho neměla kolem sebe. Po tom, co jsem odkopla už doopravdy Joshe, jsem se cítila…svobodná. Volná. Byl to pocit, jako bych se zbavila té těžkosti na ramenou. Jako bych už nechtěla dělat nic jinýho než se jen usmívat.
Když jsem po škole přišla domů, byla jsem odhodlaná usmířit se se svou rodinou. Máma byla doma, a tak jsem si sedla v kuchyni k ní ke stolu. „Ahoj,” pozdravila jsem a ona zpátky.
„Co se děje?” Podívala se na mě starostlivě.
Usmála jsem se. „Nic,” zavrtěla jsem hlavou. „Jen…jsem se přišla omluvit.”
Mámě se povolila ramena.
„Vím, že jste mi chtěli pomoct. A když se teď na to podívám zpětně, na to, jak jsem se k vám chovala, cítím se špatně. A…” Nadechla jsem se. „Už jsem z jednoho ramene shodila jednu tíhu, tak teď chci i tu druhou. Omlouvám se. Všem,” usmála jsem se a máma zpátky. „Omluva se přijímá,” zasmála se a z koutku oka si setřela slzu. Zvedla se ze židle, obešla stůl a zezadu mě objala. „Jaké bylo to druhé závaží?” zeptala se, když si sedla zpátky na své místo.
„Uvědomění, co je teď. Kdo je tu teď.” zazubila jsem se.
ČTEŠ
Dvě Strany
Romance„Jo, asi jsme oba přešli na druhou stranu." Noah Lewis, který se ve škole představuje jako nejlepší fotbalista školy a má dvě skupiny lidí - ti, kteří ho milují a ti, kteří ho nenávidí. Do druhé skupiny se řadí Elizabeth Drewmanová, která začne Noa...
