It's in my blood

Chapter 21

"Tak teda ještě jednou...Raz, dva, tři, čtyři..." začnu ještě jednou předcvičovat choreografii s holkama na Halloweenské vystoupení. Pak přestanu a jen nahlas počítám do hudby.

Jsem na tuhle choreografii i na holky opravdu hrdá. Doufám, že to v sobotu všechny takhle skvěle zatančí a všechno dopadne dobře.

"Tak jo holky, byly jste skvělé. Uvidíme se v sobotu v jedenáct tady, kde si dáme poslední zkoušku i s kostýmy a pak se společně připravíme, než to celé začne." zatleskám jim a pošlu je do šatny.

Až jsou všechny holky pryč, začnu uklízet sál a čekám, až mě Kate prozvoní, že je před taneční školou. Netrvá to dlouho a místností se začnou linout tóny mé oblíbené písničky. Rychlostí blesku si sbalím tašku, zkontroluji, jestli je vše vypnuté a konečně odcházím. Kate stojí hned před vchodem, za což jsem opravdu vděčná, protože kdybych musela jít i o jeden krok dál, umřela bych.

Tašku hodím do kufru a unaveně se svalím na sedadlo spolujezdce.

"Nedělej, že seš unavená." dobírá si mě Kate.

"Víš, jak je těžké ukočírovat dvanáct holčiček?" nevěřícně se na ni podívám.

"Nečerti se hned. Dělám si jen legraci." zasměje se.

"Já na legraci nemám náladu." zabručím a prohrábnu si frustrovaně vlasy.

"Wow. Tady má někdo špatný den."

"Spíš bych řekla špatný týden." zašeptám.

"O čem to mluvíš?" zmateně se na mě podívá Kate.

"Mamka na mě tlačí s plesem, měla jsem starosti kvůli Halloweenskému vystoupení, problémy s Miou a Zackem, se kterým se chvi rozejít a ješ-"

"Počkej co?" přeruší mě Kate. "Ty se chceš rozejít se Zackem?" vykulí oči.

"No...j-" "No konečně!" přeruší mě znova.

Zmateně se na ni podívám.

"To vyznělo špatně..." uchechte se sama pro sebe "Já sem tím chtěla říct, že vím, že ho nemiluješ a taky si myslím, že už bylo načase, protože tohle se prostě ostatním nedělá Em."

"Já vím. Včera už jsem byla plně rozhodnuta to udělat, ale on nepřišel do školy a ani dneska tam nebyl  a nemluví se mnou, protože jsme se v úterý pohádali a mamka mi řekla, že jel zase za tou ženskou a já to nechci udělat přes telefon. Na to jsme toho spolu prožili až moc."

"Co třeba skype?"

"Vážně Kate?" snažím se na ni udělat vážný obličej, ale na rtech mi pohrává menší úšklebek.

"Já vím, máš pravdu. Mamka s ním dneska mluvila a vrátí se v sobotu, kvůli tomu každoročnímu zápasu v baseballe. Jí se nedá říct ne."

Každoroční Halloweenský zápas v baseballe, úplně jsem na to zapomněla.

"Ještě, že si mi to řekl Kate, úplně jsem na to zapomněla! Doufám, že to stihnu."

"Musíš Em! A doufám, že si nezapomněla na zítřejší koncert!" podezíravě se na mě podívá.

"Samozřejmě, že ne," mrknu na ni a usměju se "Jak bych mohla?"

Když jsem pak Kate na všechno odpovídala jenom „hmm", usoudila, že to nemá cenu a už se o žádnou konverzaci nepokoušela.

Je pátek. Pátek=nejlepší den. Nejen proto, že je to PÁTEK, ale taky proto, že mám nejmíň hodin z celého týdne. Navíc mé oblíbené a ještě k tomu je Katein koncert.