Chapter 7

569 59 0
                                    

Nový díl, moje milé čtenářky :) :D
Tak si ho užijte! ;)
Vaše Kami*





Mezi dveřmi stál o jedno rameno opřený Harry. "Uhni tím svým sexy zadečkem, zlato!" plácla ho Leslie po 'sexy zadečku'. Harry na ni otočil hlavu "Proč?! Aby ten tvůj mohl projít? Nějak se mi nechce." a otočil se zase zpátky. Leslie ho zezadu objala okolo krku a pošeptala mu "Prosim tě, nedělej, že by ses rád nekouknul" Oh, tak to jsem asi slyšet neměla! Harry se nad tím jen pozasmál a pustil nás do kuchyně. Děkuji! 

V kuchyni byl Niall zády opřený o linku, na které vedle něho seděla Mia a nečemu se strašně smáli. Apoň někdo se tu baví.

"Em!" zavolala na mě a natáhla ke mě ruce, jako by mě chtěla obejmout. "Slyšela jsem, že s náma chceš jet na fotbal. To je super." řekla nadšeně, když jsem k ní došla. "Vážně?" odpověděla jsem jí s předstíraným překvapení a otočila jsem se k Harrymu, ktery opět zaujímal své mésto u dveří. Na tváří se mu rýsoval velký úsměv, který jsem dnes viděla už několikrát. "My tě vezvedneme a pojedem fandit tady našim boyům!" poslední slova zakřičela a ukázala na Nialla a Harryho. Z Nialla vyšlo jakési "Wohoou", které doprovodil rytmickým poucháním do stříňky vedle jeho hlavy. Neubránila jsem se a musela se zasmát."Dobře." řekla jsem ve smíchu.

"Tady máš čerstvě udělaný toast z Niallovy pekárny s Nutellou. Moje specialita" podala mi Leslie talířek s dvěma tousty namazané Nutellou "A tady máš ovoce, také čerstvé, z dalekých krajin jménem Niallova lednice." 

Niall mi z mističky, kterou mi Leslie nabízela, vzal jahodu, za což si od Leslie vysloužil vražedný pohled "Udělala jsem to snad pro tebe, ty nanasytná hubo!?" seřvala ho Leslie. Snažila jsem se nesmát, protože Leslie vypadala vážně naštvaně, ale když jsem se koukla na Nialla, jak schválně tu jahodu žmoule a  vychutnává, nevydržela jsem to a tichý smích vyšel z mých úst. " To je dobrý Leslie. Vypadá to výborně. Děkuji." 

"Taky to tak chutná" podívala se mě už s úsměvem. "Chutná, chutná" provokoval ji Niall s plnou pusou. Leslie už se napřahovala, že ho praští, když v tom zazvonil zvonek. Její smrtící pohled se rázem proměnil v naprosto nadšený a rozeběhla se ven z kuchyně. "Paaaaarty!" její hlas se nesl bytem. 

Mia seskočila z linky a s Niallem si to zamířili k hlasům,které se linuly z chodby. Já jsem si vyskočila na místo, kdy předtím seděla Mia a s chutí jsem se zakousla do mé večeře. 

"Víš, jak je tohle nehygienické?" někdo promluvil a já jsem se tak lekla , až jsem se zakuckala. Něčí ruka mi bouhla do zad "Si v pohodě?! " smál se mi Harry. "Jo, dobrý, v pohodě." vysoukala jsem ze sebe během kašle. "Na, tady máš vodu" podal mi Harry sklenici. Vzala jsem se ji a napila se. "Strašně si mě polekal, myslela jsem si, že tady už nikdo není" Harry se opřel zády o linku stejně jako byl předtím Niall a vzal mi z misky nějaký kus ovoce. "Hej!!" vzala jsem si misku s ovocem do ruky a schovala si ji za sebe. " Proč mi to všichni berete?" řekla jsem a smutně ohrnula svůj spodní ret. " Protože to za 1. není tvoje a za 2. mám hlad a za 3. protože chceme." 

"Za 1. bylo to uděláno pro mě, takže je to moje! Za 2. nesnědl si náhou jídlo z Blaze, které mělo být prvně moje?! A za 3. to nic neznamená." vzala jsem si kousek pomeranče, dala jsem mu ho těsně před obličej a chtěla jsem ho ďábeslky sníst, jenže než jsem si ho dala do otevřené pusy, mi ho Harry vzal přímo z ruky. 

" Za 1. teď už je to moje. Za 2. to jsem snědl, ale salát tě moc nenasytí a za 3. znamená to všechno." a dal si pomeranč do pusy a spiklenecky se usmál.

 Stále s otevřenou pusou jsem se na něho koukala. Tohle neměl dělat. Měla jsem sto chutí mu ten toast s nutellou otřít o tvář, ale škoda jídla. Místo toho jsem se zvedla, vzala svou mističku s ovocem, ze které jsem si ještě nic nevzala a přešla jsem na druhou stranu kuchyně a opřela se o linku a dál jedla svůj toast. 

Vzápětí se kuchyní rozezněl Harryho smích "Víš, že si to ovoce můžu vzít kdykoliv chci? Ani vdálenost jednoho a půl metru mi v tom nezabrání." 

"Vzdálenost možná ne, ale já určitě. Ten pomeranč byl poslední ovoce, které sis z MOJÍ mističky vzal" Jsem ochotná se o to ovoce i poprat, takže Harry zůstaň, tam kde seš, jinak to bude zlý.

On tam samozřejmě nemohl zůstat stát, nebo v lepším případě odejít, on se musel odrazit rukama o linku a jít přímo ke mě. V očích měl hravost a na jeho tváři měl široký úsměv. Čím blíž ke mě byl, tím víc se moje nehty zarývaly do desky za mnou. Až teď, když ode mě byl pár centrimetrů jsem si všimla, že když se usmívá, má na tvaři ďolíčky. Jak mi tohle mohlo uniknout?! 

Je tak blízko, že si nemůžu pomoct a začnu zkoumat jeho tvář. Má krásné zelené oči a pír menších pih na tváři. Zaseknu se na jeho rtech, které se na mě usmívají. Najednou mnou projede pocit, který jsem nikdy předtím necítila. Bylo to mravenčení po celém těle, které mě donutilo své nehty zarýt ještě víc do té tvrdé látky za mnou. Neuvědomila jsem si, jak moc je blízko, než jsem na své tváři ucítila jeho dech. Než jsem se nadála držel jahodu a spokojeně si ji dával do úst. CO?! Jak to udělal? Už jsem se nadechovala, že mu něco řeknu, ale někdo vlítnul do kuchyně "Harry!!! Pojď ty jeden kurevníku!" a odtáhl ho sebou někam do útrob Niallova a Louisova bytu. CO SE TO TU PRÁVĚ STALO?

It's in my bloodKde žijí příběhy. Začni objevovat