Chapter 6

596 56 0
                                    

Další díl :)
Je trošku nudnější, ale těšte se na další díly ;) Ty už budou o něco zajímavější. :)
Přeji příjemné čtení :)
Vaše Kami*

Niall bydlel v hezkém bytě s Louisem, i když mu bylo teprve devatenáct. Dnes teda vlastně už dvacet. Louis ale tvrdil, že on se o něho postará a že je ve všech ohledech lepší než jeho rodiče. Po cestě, než jsme došli do bytu, jsem toho o nich hodně zjistila. Například že Niall a Harry jsou spolužáci a chodí na místní vysokou a hrají fotbal. Dokonce jsou i v juniorské reprezentaci, kde se seznámili s Louisem.

"Asi tak za půl hoďky přijdou ostatní, tak mi pojďte pomoct to tady trošku nachystat." řekl všem Niall, když jsme přišli do obýváku. Na dva kluky to tady měli uklizený, čistý a kupodivu i voňavý. Byla tu velká černá pohovka a naproti na zdi velká televize a pod ní konzole se spoustou her. Mě nejvíce zaujala polička vedle televize, kde byly vystavené různé trofeje a medaile. Ostatní se o něčem bavili, ale mě víc zajímala polička přeplněná cenami a šla jsem si je prohlídnout zblízka.

Všechny se týkaly fotbalu. Byly tu zlaté, stříbrné, těch tu bylo asi nejvíc, a našly se tam i nějaké bronzové. Páni, to je ale pohárů...Asi budou dobří.

"Pěkná sbírka co?!" přerušil mě v obdivování hluboký hlas blízko mého ucha.

"Oni musí být vážně dobří co?"

"To jsou, ale jenom proto, že hrají se mnou a já jim to vyhraju." řekl sebevědomě a já jsem nad tím jenom protočila oči a dál zkoumala jejich ocenění. "Nevěříš? V neděli odpoledne hrajeme. Holky se jdou podívat, tak můžeš jít s nima." On mě pozval na jejich zápas?! Nevěřícně jsem se na něho koukla. "No...Já nevím, jestli budu mít čas."

"Já si myslím, že určitě budeš. Řeknu holkám, ať tě vyzvednou" mrknul na mě a odešel.

Myslí se, že tam půjdu?! Tak to je na omylu. Já tam teda rozhodně nepůjdu. Ale...mohla bych se jít podívat, jestli je tak dobrý, jak o sobě říká." Zlato? Pomůžeš mi pověsit tady ty balónky?" přerušila mě v přemýšlení Leslie. Co mají všichni s mým oslovením? To mi prostě nemůžou říkat mým jménem? Mia mi po cestě řekla, že Leslie oslovuje 'zlato' všechny, takže si to nemám brát osobně, ale ostatní mě s 'princezničkou' doopravdy štvou. "Určitě, už jdu." odpověděla jsem jí s úsměvem a šla jí pomoct s balónky.

"Myslela jsem si, že Niall není na oslavy se spoustou balónků kolem. Rozhodně tak nevypadá. Typla bych ho spíš na kopu alkoholu, holek a hlasitou hudbu." Leslie se zasmála a řekla "To máš pravdu. Akorát si zapomněla jídlo. Na tom mu záleží nejvíc!" ukázala na mě svým vztyčeným ukazováčkem a zasmála se "Ale oslava nemůže být přeci bez balónků?! Stálo mě to sice týden přemlouvání, ale jsou tu! A ještě jsem přinesla různý blbosti jako čepičky, konfety a další party potřeby, o kterých Niall neví. Až to tady vyšperkuju, tak s tím stejně potom už nic nenadělá " Nevěděla jsem, co jí na to říct, tak jsem jenom kývla a začala věsit balónky.

Po chvilce jsme s Leslie měly ozdobeno a do toho ticha, které mezi námi panovalo, když si Leslie pozorně prohlížela naše dílo, jestli to máme tak, jak chtěla, mi hlasitě zakručelo v břiše. "Máš hlad?" zeptala se mě se smíchem Leslie "Strašný" Chytila jsem se za břicho a taky jsem se zasmála, protože moje břicho udělalo další nepřeslechnutelný zvuk. "Tak pojď, v kuchyni určitě něco najdeme, Niall má vždycky zásoby jídla." chytla mě za ruku a vyrazily jsme směrem ke kuchyni.

It's in my bloodKde žijí příběhy. Začni objevovat