Chapter 9

525 54 0
                                    

Vzala jsem si mobil, který ukazoval 23:45 a dva zmeškané hovory od Zacka, dvě zprávy od mamky a ještě další tři od Zacka.  Já jsem úplně zapomněla na Zacka! 

Snažila jsem se dostat přes narvanou místnost ke dveřím, abych se odsud dostala. Nechci tady být ani minutu! Mia mě tak moc naštvala! Proč mi to prostě neřekla?! Vždyť tohle není poprvé, už tolikrát jsem jí dělala parťáka, když šlo o kluky. Tohle fakt přehnala!

Když jsem se konečně dostala ke vchodovým dveřím, někdo mě chytil za loket. "Ty už jdeš, zlato?!" zeptala se mě Leslie.

 Měla červené oči, mírně rozmazanou řasenku, na tváři nepřirozený úsměv a musela jsem ji podepřít, aby nespadla. Byla opilá.

"Jo.Už jdu domů." odsekla jsem jí stále naštvaně. 

"Kterej z nich ti nedal, že si tak nabručená?!" zašklebila se na mě.

 Jsem tak naštvaná, že nemám další energii na to, abych jí něco vyvracela "Tamhleten blonďák a jsem z toho fakt smutná, takže mě omluv, já odcházím." kývla jsem směrem k davu tancujících lidí. Netuším, jestli tam nějaký blonďák byl, ale Leslie se otočila, takže můj plán vyšel a já mohla odejít.

Sešla jsem ze schodů všech pět pater a vyšla na ulici. Hned jsem si vzala mobil a zavolala Zackovi.

"Emily?" ozvalo se hned po prvním pípnutí. "Zacku. Tak jak jste dojeli?"

"Emily, proč si neodpověděla ani na jednu zprávu? A proč mi voláš v jedenáct hodin v noci? Kde si? Co se děje?"

Sakra. Vůbec mi nedošlo, že už je tolik hodin a že Zack neví o tom, že jsem byla na párty. Sakra! Chytila jsem se za čelo a začala pochodovat sem a tam.

 "Protože jsme byly s Miou v Blaze a pak jsme šly oslavit naše vystoupení. Omlouvám se, ale nevšimla jsem si těch zpráv." vysoukala jsem ze sebe. Nebyla to celá pravda, ale pořád to není žádná lež. S tím můžu žít... 

"Slavit? To byl Mii nápad, že?!" zasmál se. 

'Ano! Uvěřil mi!' řekla jsem si pro sebe a konečně jsem se zastavila a oddělala si ruku z čela. Proč by mi vlastně neměl věřit?! Řekla jsem mu pravdu!

"Jak jinak!" předstíraně jsem se taky zasmála. 

Pak už mi začal vyprávět, jak je v Texasu a jak je na tom jeho babička. V půlce jsem ho přestala poslouchat, protože mi začínala být zima a uvědomila jsem, že vlastně vůbec nevím kde jsem. Super!

 "Emily?! Em..?!" uslyšela jsem Zackův nejistý hlas z mobilu "Posloucháš mě?" 

"Jistě, že tě poslouchám, jenom jsem unavená" tohle je čistá a úplná pravda. Jsem unavená z toho, jak moc jsem naštvaná. A navíc to byl opravdu dlouhý den.

 "To se nedivím." v jeho hlase bylo znát, že se usmívá. "Já tě nebudu zdržovat a běž spát Emily. Miluji tě." 

"Já tebe taky" S těmito slovy jsem zavěsila. 

Jak se mám sakra dostat domů?! 

Najednou se rozletí vchodové dvěře a z nich vyletí Mia. 

"O můj bože tady si!" rozejde se ke mně. 

Já se k ní otočím zády. Rozhodně se s ní nehodlám teď bavit. 

"Emily?" řekne Mia s menším sebevědomím než předtím. "Em?" opakuje nejistě.

 Já se prostě rozejdu na druhou stranu, směrem od Mii. Jen co udělám pár kroků, zastaví mě její postava stojící přede mnou. "Co se děje?" 

"Nic." odseknu a zkřížím si ruce na prsou.

 "Tohle není nic, EM, co se sakra děje?!" zopakuje můj pohyb, ale trošku rázněji a když říká moje jméno, nakloní hlavu na stranu.

 "Prostě mě nech dneska být! Jdu domů." řeknu rázně.

 "Emily Patricio Scottová, řekni mi co se taky kurva děje!" vyjede na mě. Ona na mě křičí? To já tady mám být naštvaná!

 "Víš, že nesnáším, když mi říkáš celým jménem a ani když mluvíš sprostě a ještě k tomu na mě křičíš a nemáš k tomu žádný důvod!" řekla jsem se stejnou intenzitou v hlase jako ona.
"Ty si jen tak odejdeš, aniž by si mi něco řekla a já se to musím dozvědět od Leslie, která mi ještě k tomu prozradila, že si odešla s nějakým klukem a ty mi tady říkáš, že k tomu nemám důvod?! To si piš, že mám! Měla jsem o tebe kurva strach!"

"Kdyby si byla se mnou a ne s Nillem u něho v pokoji, kde jste dělali kdo ví co, tak by si se o mě bát nemusela.Kurva!" na posledním slově jsem si dala velmi záležet. 

Naštvaný výraz, který měla Mia na tváří se rázem změnil na nechápající. "Co? Jak víš, že jsem byla s Niallem?"

"Od Harryho. Ale to je jedno... Proč si mi prostě neřekla, že tam jdeme jenom proto, že s ním chceš něco mít?"

"Ale já jsem s ním nic neměla, Em. Jo, byla jsem s ním u něj v pokoji, ale jenom proto, že je to můj nejlepší kamarád a má problémy a chtěl je se mnou probrat. Nic jinýho jsme tam nedělali." 

Po tomhle i můj naštvaný výraz roztál. "Vy jste spolu nespali?" 

"Ne" zakývala hlavou ze strany na stranu a zastrčila si pramen vlasů, který jí vypadl, zpátky za ucho. 

"Víš, Em, Niall je fakt sexy a milej a hodnej a chytrej a já....já ho mám asi ráda, ale on má rád jinou a já s tím nemůžu nic udělat, takže.... Jo, on byl důvod proč jsem tady chtěla být, ale ten hlavní je, že jsem chtěla aby ses bavila! Aby si poznala konečně mou partu, která není tak špatná, jak si myslíš. A mrzí mě, že to takhle dopadlo." dořekla a koukla se do země.

 Já jsem k ní přišla a obejmula ji. "To je mi líto Mio, proč si mi to neřekla dřív? Pojďme prostě k tobě domů a uděláme si náš typický pyžamový večer a promluvíme si o tom, hm? " 

"Hmmm" zabručela mi Mia do ramene. Pak se odtáhla a řekla "Ještě si zajdu pro věci  a jdeme" a běžela dovnitř.

Chapter 9 :) Doufám, že se líbila... :)
Nevím, kdy bude další, protože teď toho mám ve škole až moc... :/ 
Vaše Kami*

It's in my bloodKde žijí příběhy. Začni objevovat