When The Lights Go Out

12. kapitola - Hádka

Pohled Daryla

Ráno jsem se probral celkem časně. Otevřel jsem oči a rozhlédl se po jeskyni. Vchodem proudil teplý vzduch nového dne a sluneční paprsky dopadaly na podlahu a ozařovaly vše okolo. Chtěl jsem vstát, ale pak si uvědomil Edithinu přítomnost. Ležela ke mě přitisknutá, hlavu měla opřenou o mé rameno a jednu nohu měla přehozenou přes tu moji. Nebyl jsem si jistý, jak jsme se do této pozice dostali. Snažil jsem se uklidnit, ovšem to mi moc neusnadnila má narůstající těsnost v kalhotech.
Zatraceně. Pomyslel si. Opatrně zvedl paži, kterou....vážně ji měl obmotanou kolem Edithiných ramen? Byl jsem k ní tak blízko, cítil jsem vůni jejích vlasů, což mě rozpalovalo ještě více. Doprdele. Kurva. Pomalým pohybem jsem odtáhl svou paži a odsunul Edith stranou. Byl jsem rád, že se neprobrala. Pouze něco nesouhlasně zamručela. Vstal jsem a vzal svůj samostříl. Vylezl jsem na denní světlo a rozhlédl se kolem. Neustále jsem měl v hlavě to ranní fiasko, a proto jsem se musel zabavit, abych na to nemyslel. Musel jsem na lov. Opatrně jsem kráčel lesem a naslouchal jednotlivých zvukům přírody. Po pár minutách jsem narazil na malého králíka, seděl u pařezu a žvýkal nějaký list. Pozvedl jsem kuši a zamířil na něj. Bohužel jsem se nedokázal plně soustředit, vypálil jsem a minul. Do hajzlu! Poprvé za dlouhé týdny jsem minul. Zatraceně Dixone, ta holka tě ničí. Zavrtěl jsem hlavou a naštvaně se vracel zpět do jeskyně. Sotva jsem tam strčil hlavu, spatřil Edith na nohou.
"Kdes byl?" zeptala se poněkud rozhozeně.

-TWD-

Otevřela jsem oči a zadívala se na strop jeskyně. Musela jsem se pousmát při vzpomínce na včerejší noc. S Darylem jsem si povídali a byl to příjemný rozhovor. Netýkal se ničeho konkrétního, jen jsme si prostě povídali. Opatrně jsem zvedla hlavu a rozhlédla se po jeskyni. Byla jsem tu sama. Po Darylovi nebylo ani stopy. Na malou chvíli jsem zpanikařila a postavila se na nohy. Ovšem sotva jsem to udělala, spatřila jsem ho v jeskynním průlezu.
"Kdes byl?" vyhrkla jsem, ale Daryl se na mě ani nepodíval. Opatrně sjel z kopce dolů a začal balit věci. Neřekl jediné slovo. Byla jsem zmatená, včera se choval jako normální člověk a dneska? Vážně mu nerozumím.
"Děje se něco?" zeptala jsem se opatrně, stále stojíc kousek opodál. Najednou se prudce otočil a pohlédl na mě tím jeho ostrým pohledem.
"Sakra, to se nemůžu jít ani vychcat, aniž bych ti to musel oznamovat." vypálil na mě a já jen nevěřícně zírala. Tohle mělo do včerejšího Daryla hodně daleko, myslela jsem, že tuhle fázi máme za sebou, ale jak se zdá, tak asi ne. Posbíral ještě pár věcí a přehodil si samostříl přes rameno.
"Jdeme." zavelel jako by se nechumelilo a vylezl z jeskyně. Ještě chvíli jsem tam stála a přemýšlela, co mu zase přeletělo přes nos, bohužel nic mě nenapadalo. Popadla jsem svůj batoh a přehodila si ho přes rameno. Udělala jsem pár nejistých kroků, kotník bolel, ne že ne, ale radši budu trpět bolestí, než ho poslouchat. S vypětím všech sil jsem se vydrápala ven. Byl krásný slunečný den, všude byl klid jen Darylova nálada kazila celý tento výjev. Ani se na mě nepodíval, prostě jen počkal až vylezu a vydal se daným směrem. Mlčky jsem kráčela za ním a lámala si hlavu nad Darylovou osobností. Zavzpomínala jsem na včerejší večer, kdy se mě jemně dotkl, aby mi zavázal kotník. Vlastně jsem ani nemohla uvěřit, že se to vůbec stalo. Při pomyšlení na jeho doteky, mě polilo horko a mé srdce začalo být rychleji. V hlavě jsem měla pěkný zmatek. Hlava mi říkala, že je to vesnický blb, ale bohužel mé tělo reagovalo úplně jinak. Pokaždé když se na mě podíval a sjížděl mě tím jeho pohledem, pokaždé, když se mě dotkl jsem měla sto chutí mu to oplatit. Na malou chvíli ochutnat jeho rty. A dost. To snad nemyslíš vážně, že ne. Zanadávala jsem si v duchu. Koukej se probrat, ten chlap je naprostý blb. Zakroutila jsem hlavou a snažila se myslet na něco jiného.

-TWD-

Pohled Daryla

Kráčeli jsme mlčky, Edith šla pár metrů za mnou a neřekla jediné slovo, což se jí vůbec nepodobalo. Čekal jsem, že mě bude bombardovat otázkama, ale asi jsem se spletl. Možná, že jsem to ráno přeci jenom přehnal, ale na to už je pozdě. Letmo jsem se ohlédl , abych zjistil, jak na tom je. Šla kousek za mnou a zarytě hleděla do země. Všiml jsem si, že občas zkřivila tvář do bolestné grimasy, což bylo důvodem jejího kotníku. Zastavil jsem a počkal na ni. Edith mě pomalu došla a pohlédla na mě. Ale ne tím jejím pohledem, tentokrát jsem v jejích očích spatřil naprostý nezájem.
"Proč zastavujem." zeptala se s náznakem lhostejnosti v hlase.
"Dej mi ten batoh." řekl jsem a napřáhl ruku. Zvedla hlavu, aby si mě prohlédla.
"Ne díky, zvládnu to sama." vyprskla a udělala pár kroků vpřed, pak se ale zastavila a obrátila se čelem ke mě.
"Víš Daryle, vážně tě nechápu. Ráno na mě vyjedeš a teď si myslíš, že si z tebe sednu na prdel? Měl by ses nad sebou zamyslet." řekla a propalovala mě při tom pohledem. Přistoupil jsem k ní a zastavil se jen pár centimetrů od jejího obličeje.
"Nebudu ti to říkat dvakrát." Edith na mě ještě pár minut hleděla, měl jsem dojem, že mě každou chvíli zapíchne. Ale po chvíli si sundala batoh a mrskla ho po mě. Pak se otočila a pokračovala v cestě. Přehodil jsem si batoh přes záda a zamířil za ní.
Šli jsme celý den, ani jeden z nás nepromluvil. Slunce pomalu zapadalo a my byli nuceni najít si další místo na přespání. Bohužel tentokrát tu nebyly žádné kameny, skály za které bychom se mohli schovat. Byly tu jenom stromy a keře. Venku se začalo pomalu stmívat, na Edith jsem viděl, že se sotva vleče. Proto jsem zastavil.
"Tady přespíme." řekl jsem a čekal na její námitky. Ovšem nic nenamítala, zřejmě hlad a bolest v kotníku byly silnější. Shodil jsem batoh a opřel se o spadlý strom. Edith udělala to samé, udržovala si ode mne ale odstup. Lehla si pár metrů ode mne, samozřejmě zády ke mě. Musel jsem se pousmát, přišlo mi to celkem vtipné, jak dokázala trucovat. Odvrátil jsem od ní pohled a zaměřil se na svou kuši.

**********************************************************************

Tak a je to. Trapné ráno máme za sebou... a abych vás trochu navnadila na další část. Tak příště se podívame na Paula a taky na pořádnou hádku mezi Edith a Darylem. Dnes to byl jen slabý odvar :D