23. kapitola - Záleží mi na tobě

756 66 10
                                    

Ležela jsem mezi těmi těly a zírala na Daryla. Zjevil se tam jako duch a opět mi zachránil život. Hleděla jsem mu do očí a spatřila...strach?Možná, že se mi to jen zdálo, během chviličky se jeho pohled změnil a já poznala, že náš rozhovor nebude příjemný. Pomalu jsem vstala a prohlédla své tělo. Musela jsem se ujistit, že na sobě nemám škrábanec ani kousnutí.

"Jsi celá?" zeptal se monotónně můj zachránce. Přiznám se, že se mi jeho tón vůbec nelíbil.
"Jo, myslím, že jo." odpověděla jsem chraplavě a zvedla hlavu.
"Tak fajn." vyprskl a obrátil se ke mě zády. Nechápavě jsem na něj zírala a sledovala jak odchází. Stála jsem na místě jako zkamenělá. Nemohla jsem pochopit, co se právě stalo. Čekala jsem hádku, křik, výčitky, ale tohle ne. Okamžitě jsem se dala do pohybu a následovala ho zpět na farmu. Bylo mi jedno, že mě Shane zabije, že mě možná zastřelí hned, jak se tam objevím. Zkrátka jsem šla za Darylem a přemýšlela nad slovy. Cesta probíhala v naprosté tichosti. Daryl kráčel přede mnou a ani jednou se neotočil, ani jednou se nepřesvědčil, jak na tom jsem. Prostě kráčel rychlou chůzí zpět na farmu. Šla jsem za ním jako ocásek, občas jsem musela popoběhnout, abych ho stíhala. Měla jsem z toho všeho opravdu špatný pocit. Venku se už stmívalo, sluníčko již téměř zapadlo za les a já stále nepřišla na to, jak tohle všechno vysvětlím. Vyšli jsme z lesa a byli jen pár metrů od stodoly. To ticho mě ničilo.
"Daryle počkej." řekla jsem a snažila se ho doběhnout. Neustále zíral před sebe a nebral mě absolutně na vědomí. Došli jsme až dovnitř, ale to už jsem se postavila přímo před něj.
"Hej, co je s tebou?" řekla jsem vážně. Teprve teď se na mě podíval a já věděla, že bude zle.
"Co je se mnou? To myslíš vážně? Spíš co je s tebou...." na chvíli se odmlčel a pak pokračoval.
"Doprdele, copak ses úplně zbláznila?" vykřikl a zatřásl se mnou.Nyní všechen jeho vztek vyplul na povrch.
"Uklidni se." řekla jsem už naštvaně a setřásla jeho ruce z ramen.
"Jen mi neříkej, abych se uklidnil."
"Byli to jen tři mrtváci, zvládla bych je." odvětila jsem přesvědčeně, ale Darylovi to zřejmě nestačilo.
"Jo, byli tři. Kdybych tam nepřišel, tak ten třetí tě zakousne. Sežere tě zaživa, kurva."
Stála jsem tam a pozorovala svého jediného přítele, teda pokud se to tak dá nazvat. Vlastně jsem nevěděla, jaký vztah mezi sebou my dva máme. Prožili jsme toho už dost na to, abych ho poznala. Daryl byl uzavřený a citově naprosto nestabilní a já byla vysílená. Ztratila jsem jediného přítele, rodinu jsem měla na druhým konci světa, vlastně jsem ani nevěděla, zda jsou ještě na živu a i kdyby byli, nikdy se za nimi nedostanu. Nic mi nezůstalo. Kromě něj. Věřila jsem mu z celé skupiny nejvíce. Po dnešku jsem mu dlužila už po několikáté svůj život. Navíc jsem nevěděla, jak mu to mám všechno vysvětlit. Jak mu mám říct, že mě Shane vyhnal,že jsem ho chtěla akorát ochránit. Že mi pravděpodobně hlavu prožene kulkou,hned jak mě uvidí? Jak mu říct, že má přítomnost ohrožuje i jeho? V hlavě mi to šrotovalo, ale mé oči byly neustále ve střehu a sledovaly, jak Daryl naštvaně přechází sem a tam. Vypadalo to, že nad něčím přemýšlí, ale nevím, těžko se v něm člověk vyzná.
"Do prdele." vykřikl najednou a praštil rukou o sloup, který podpíral hlavní trám konstrukce. Ani bych se nedivila, kdyby se celá stodola zatřásla.
"Zachránil jsem ti život, uvědomuješ si to vůbec."
"Vím to, ale dokázala bych se o sebe postarat."
"Ne... to nedokázala." zařval a pohlédl mi do očí. Stála jsem tam nehnutě a zírala na něj. Nemohla jsem uvěřit, že mě tak podceňuje. Že mi nevěří. Ale něco hluboko uvnitř mě, mi říkalo, že má pravdu. Vždycky ji měl.
"Nedokážu být všude. Kdybych tam nebyl, kdybych se jen o chvíli zdržel,byla bys...." odmlčel se, sevřel rty do úzké linky a zadíval se na kupu sena. V ten moment mi to došlo, ten strach v očích. Neměl strach o sebe, měl strach o mě. Bál se o mě. Pomalým krokem jsem došla až k němu. Byla jsem jen pár centimetrů od něj. Srdce mi pumpovalo jako o závod. Do tváře se mi vlila horkost. Zvedla jsem svůj pohled a zadívala se do jeho očí, v nichž se střídala zlost, smutek a strach.
"Děkuju." zašeptala jsem a pomalu zvedla svou dlaň, abych se dotkla jeho tváře. To se mi ovšem nepodařilo. Křečovitě mě za ni uchopil a pár vteřin na mě zíral. Poté se odtáhla jeho sevření povolilo, stáhla jsem svou ruku zpět a jen tak tam stála.
"Sakra." zaklel a otočil se ke mě zády.
"Tak mi sakra řekni, proč mě chráníš?!" křikla jsem na Daryla naštvaně. Už jsem toho měla po krk. Očividně mu na mě záleželo, ale nikdy to nedal najevo. A právě to, mě frustrovalo nejvíce. Když neodpovídal, svěsila jsem hlavu a zahleděla se na podlahu, kterou pokrývaly kusy slámy. To byla pro mě poslední kapka. Teď jsem byla pevně rozhodnutá, že odejdu. Dobrovolně opustím Daryla a celou jeho skupinu. Stejně jsem tu jen na obtíž, páté kolo u vozu. Když mé přesvědčení začalo nabírat plných obrátek, stalo se něco, co jsem nečekala. Pomalu mě uchopil za bradu a tím jsem byla nucena mu pohlédnout do očí. Nic však neříkal, nic. Jen tak jsme tam stáli, dokud se zničeno nic nenaklonil blíže ke mě. Instinktivně jsem zavřela oči a ucítila jeho rty. V ten moment se můj plán roztříštil na milion kousků. Zpočátku to byl jemný polibek, ale za to dokázal celé moje tělo rozechvět touhou. Snažila jsem se polibek prohloubit, ale v ten moment se Daryl odtáhl.
"Chráním tě, protože mi na tobě záleží, jasný." zašeptal a já moc dobře věděla, jak moc se musel překonat, aby tohle vyslovil. Pozvolna jsem sena něj usmála a rychle si ho přitáhla k sobě. Naše rty se opět setkaly, ale už to nebyl ten jemný a nevinný polibek jako na počátku, bylo v něm mnohem více. Byl hladový, plný neukojitelného chtíče. Jednou rukou jsem zajela do jeho vlasů a druhou ho uchopila za krk, polibek jsem ještě více prohloubila, dokud se naše jazyky nesetkaly. Během chviličky jsem ucítila jeho ruce, jak mě uchopily za pas a pomalu se ke mě přitiskl. Udělala jsem půl kroku vzad a narazila na dřevěný sloup, o který jsem se mohla opřít. Darylovi ruce pozvolna stoupaly vzhůru dokud nespočinuly na mém krku. Přitiskl se ke mě a já ucítila, jeho touhu. Jeho ruce sjížděly od krku přes šíje a ramena a zase zpět, dokud po nějaké chvilce neskončily na mém pozadí. Jedním pohybem si mě vyšvihl a já se mohla zavěsit za jeho boky. Byla jsem kolem něj obtočená jako vinná réva. Líbal měl mě na krku, šíji a poté opět na rtech. Mé srdce bilo jako splašené, bilo jako o závod, nevím zda to byla láska nebo jen ukrutná potřeba se někoho dotýkat. Pomalým krokem se přemístil k nejbližšímu slamníku, kde mě opatrně položil. Okamžitě jsem si ho přitáhla za jeho vestu a rukama sjela po jeho hrudi na jeho břišní svaly, které prozatím schovávala černá košile. Rukama jsem putovala zase zpět, dokud jsem neskončila na jeho ramenech a jedním pohybem mu nesundala vestu. I Daryl nezůstával pozadu. Obdarovával mě polibky, po nichž zůstávala vlhká stopa. Vyhrnul mi tílko a postupně mě začal líbat od pupíku směrem nahoru. Několikrát jsem zavzdychala pod jeho polibky. Bylo to něco dokonalého, bylo to tak drsné a intenzivní. Když jeho rty dorazily mezi má ňadra, jedním nepřerušeným pohybem mě vysvlékl z mého tílka. Tiskl se na mě svým tělem a já na něj zase svým.Cítila jsem ho tak moc. Opět mě začal líbat na krku a zlehka putoval vzhůru k ušnímu lalůčku. Tím mě naprosto odrovnal, mé tělo pokryla husí kůže a z úst mi vyšel hlasitý sten.
"Daryle." zašeptala jsem a prohnula se jako kočka, když jeho ruka opatrně přejela po mém těle a zajela do mých kraťasů. Zprvu mě zlehka hladil, ale pak přidal na intenzitě, čímž se můj dech zrychlil. Snažila jsem se k němu co nejvíce přitisknou,věděla jsem, že to nebude trvat dlouho a já se ocitnu v ráji. Ještě chvilku mě dráždil, ale poté náhle přestal. Já byla v euforii a nesouhlasila jsem s jeho momentálním postupem, už jsem byla jen malý kousek od svého ohňostroje, ale jakmile mě zbavil kalhot i spodního prádla, ucítila jsem jemné polibky na vnitřní straně stehen. Po chvíli se na malý okamžik oddálil, aby si svlékl košili a odhodil kalhoty a během chvilky byl nade mnou . Nechtěla jsem to protahovat, jen jsem ho přitáhla k sobě a políbila na rty. Daryl do mě prudce vnikl, a když si mé tělo zvyklo na jeho velikost, začal se pomalu pohybovat.Své nohy jsem obmotala kolem jeho boků, abych se dostala, co nejblíže k němu a celou svou silou ho tiskla k sobě. Věděla jsem, že to nebude trvat dlouho. Energie se ve mě hromadila jako pára v hrnci, zavřela jsem oči a s povzdechem zaklonila hlavu. Prsty na nohou se mi začaly kroutit a já nechala volný průchod té nahromaděné energii. Ještě několikrát přirazil a i on dosáhl svého. Nějakou chvilku jsme tam leželi, hlavu měl opřenou o mou hruď a já ho hladila po vlasech. Teď už jsem nemohla odejít,teď už ne. Poprvé po dlouhé době jsem byla ochotna bojovat, bít se o život a o své přátele. Chtěla jsem přežít.

***********************************************

Tak a je to. Upozornění jsem ani nepsala, stejně si myslím, že to nemá cenu. Internet je plný mnohem horších věcí a dnešní děti toho stejně vědí víc, jak dospělí :D Opět moc prosím o hlasování a komentáře :)




When The Lights Go OutKde žijí příběhy. Začni objevovat