When The Lights Go Out

26. kapitola - Rvačka

Rána se rozlehla po celém údolí, ptáci vyletěli ze stromů a mně se zastavilo srdce. Na malý okamžik jsem přestala dýchat a sledovala rvačku před sebou. Vše se odehrávalo jako v nějakém zpomaleném záběru. Rick s Darylem se snažili uzemnit Shanea, který se nechtěl za každou cenu vzdát. Po chvíli přiběhl na pomoc Glenn a snažil se získat Shaneovu zbraň. Ostatní stáli kolem a zaraženě na ně hleděli.
„Tak už dost." Vykřikl Rick a vrazil Shanovi pěstí, po které zůstal ležet, ale jeho úsměv z tváře nezmizel.
"Ty seš tak naivní Ricku, tvoje naivita nás všechny přivede do hrobu. A ty Dixone, ty seš mrtvej už teď a může za to ta tvoje coura." Řekl se smíchem. Daryl si to samozřejmě nenechal líbit, skočil na Shanea a začal ho mlátit pěstí do obličeje. Muselo to neskutečně bolet, ze Shaneova nosu se po chvíli spustila krev a jeho obličej začal nabírat všemožných barev od fialové přes červenou.
" DARYLE DOST." zaječel Rick a vrhl se na něj. Snažil se ho odtáhnout, ale marně. Takhle naštvaného jsem ho ještě neviděla.
"DARYLE" zopakoval Rick, to už jsem nevydržela a vrhla se k nim. Rickovi se mezitím podařilo Daryla odtrhnout a dostat ho do bezpečné vzdálenosti.
"Edith ne." vykřikal Maggie, ale ignorovala jsem ji. Rozeběhla jsem se k nim a snažila se zastavit to šílenství. Bohužel Shane využil příležitost a při Rickově a Darylově nepozornosti vstal a prudce mě popadl za ruku.
"SHANE" vykřikla Lori, ale nebral ji vůbec v potaz. Prudce mi stiskl ruku, přitáhl si mě k sobě a po chvíli jsem ucítila něco ostrého a studeného na krku.
Všichni jako by v ten moment oněměli, zírali na nás a nikdo si netroufl, udělat sebemenší pohyb. Jako první vystoupil Rick a hned za zády měl připraveného Daryla.
"Shane, nedělej to. Nejsi takový, býval si polda. Pamatuju si chlapa, který byl schopnej za mě schytat kulku, byl ochotný položit i život za nevinné." Rick se ho snažil obměkčit, ale já věděla, že je to marné.
"Ne Ricku, žiješ v minulosti. Tenhle chlap už je mrtvej a díky tomu, je tvůj syn stále na živu."
"Cože?" Nechápal šerif.
"Vážně sis myslel, že se Otis nechal dobrovolně sežrat za živa, jen kvůli pocitu viny...?"
"Ty hajzle" vykřikla Mag.
"Jo, máš pravdu, jsem hajzl, ale díky mě ten kluk žije, díky mě, jste naživu skoro všichni." vykřikl a přitlačil mi nůž ke krku, cítila jsem, jak se ostří lehce zařízlo do mé kůže. Pálilo to jako čert, krev se okamžitě vyvalila a kapičkami mi ztékala po krku.Viděla jsem Daryla, jak stiskl pěstí a byl ochoten udělat cokoli. Pohledem jsem se ho snažila přesvědčit, že budu v pořádku, že to nic není. Najednou se mnou Shane prudce škubnul a natočil mě čelem ke všem zúčastněným, tak aby na všechny dobře viděl.
"Ani na to nemysli Ricku, a tu zraň koukej hodit přede mě."
Šerif pomalu vytáhl zbraň, a opatrně ji položil na zem.
"Shane..." pokusil se znovu. "Nedělej to."
"Shane" ozvalo se znovu, ale tentokrát dívčí hlas. Byl to hlas Maggie.
"Nesmíš to udělat, protože..." na chvíli se odmlčela a pohlédla na mě.
"Ano? Pročpak?." Zasmál se.
"Magg prosím..." zašeptala jsem a doufala, že se nechystá...
"Když ji zabiješ, uděláš obrovskou chybu, nebude jedinou osobou, která zemře..." řekla pevným hlasem a rozhlédla se po ostatních.
"Co tím chceš jako říct" vyštěkl Shane po pár vteřinách ticha. Nemám tušení jestli mu to úplně došlo, ale řekla bych, že ne. Doufala jsem a modlila se, aby to Maggie dál nerozpitvávala, bylo zřejmé, že to všem úplně nedošlo. Až na Lori, ta zřejmě něco tušila. Nejdříve pohlédla na mě a pak z nějakého důvodu na Daryla, který stál za Rickem a nespouštěl z nás oči. Uhnula jsem pohledem a zaměřila se na Maggie, která sváděla vnitřní boj. Jemně jsem zakroutila hlavou a v duchu ji prosila. Omluvně se na mě podívala a pomalu se nadechla k dalším slovům.
"MRTVÁCI" zakřičela Andrea a bleskově slezla z karavanu. Všichni zpozorněli a rozhlédli se kolem. Shane se se mnou otočil a mě se naskytl pohled na les, ze kterého se řinuly proudy chodců. Bylo jich tolik. Neměli jsme ani tu nejmenší šanci se schovat, natož bojovat. Nejlepším řešením by bylo naskočit do aut a rychle odjet. Bohužel k tomuto jsme moc příležitosti nedostali. Chodci se řinuli z lesa a já stála jako solný sloup s přitisknutým nožem na krku. Jediný, kdo zachoval chladnou hlavu byl Daryl. Skočil ze zadu na Shanea a prudce ho strhl k zemi, bohužel i se mnou. Když jsem se dostala ze jeho sevření, okamžitě ke mě vyběhla Maggie.
"Jsem v pohodě, sežeň Beth a Hershela musíme okamžitě pryč." křikla jsem na ní. Vše se seběhlo tak rychle. Maggie běžela do domu, Rick běžel pro zbraně do stanu a nakládal je do auta, ostatní dělali to samé, jen Daryl se Shanem nevěnovali chodcům vůbec žádnou pozornost. Mlátili se hlava nehlava, chtěla jsem to zastavit, museli jsme pryč. Doběhla jsem za Glennem a vytrhla mu Shanovu zbraň z ruky. Glenn se tvářil překvapeně, ale nic nenamítal. Se zbraní v ruce jsem běžela, jak šílená k těm dvou, v rychlosti jsem ještě pohlédla k lesu a se zděšením zjistila, že se chodci pohybují nějak moc rychle.
"Daryle." křikla jsem, ale nevnímal mě. Doběhla jsem až k nim a namířila na ně zbraní. Snažila jsem se zaměřit Shane, ale bylo to velmi obtížné.
"HEJ SHANE" zařvala jsem, aby mě vzal na vědomí.
Oba na chvíli zpozorněli, ale ne na dlouho.
"Jen střílej, posluž si. Třeba nás zabiješ oba." vysmíval se mi. A měl pravdu, ruka se mi klepala nervozitou, navíc jsem z pistole nikdy nestřílela. Daryl zřejmě poznal mou nejistotu, prudce se otočil a vrazil Shaneovi loktem do obličeje. Ten překvapené zavrávoral, ale nezaváhal ani na minutu a začal se bránit. Rozhlédla jsem se kolem, všude byl blázinec Rick cpal svou rodinu do auta, Glenn, Maggie a Beth přesvědčovali Hershela, aby opustil farmu, bylo na něm vidět, že ji se jí vzdává opravdu nerad. Andrea, Carol, Dale sbírali věci okolo a na poslední chvíli se snažili narvat vše potřebné do vozů. Jen já stála jako solný sloup a sledovala ten blázinec. Bylo to jako ve zpomaleném filmu.
"Edith" křikla na mě Lori a natahovala ruku, ať si k nim sednu. Nemohla jsem. Ne bez Daryla. Chodci se blížili, už byli téměř u nás. Dělila nás vzdálenost asi 50 metrů. Najednou jsem ucítila něčí ruce, prudce mě popadly za ramena a táhly mě pryč.
"NE" křikla jsem a snažila se zastavit.
"Hej, poslouchej mě. Musíš pryč jasné."
"NE bez vás nepůjdu." křikla jsem na Ricka.
"Není čas na dohady..." vyštěkl a prudce mě dotáhl k autu.
"Ricku, nech mě, pusť mě slyšíš." bránila jsem se, ale marně. Měl větší sílu než já. Nacpal mě do auta k Maggie a Beth.
"Glenne jeďte co nejdál odtud, setkáme se na dálnici u sjezdu." vykřikl a jakmile za sebou zabouchl dveře, Glenn dupl na plyn a už se nám začala farma ztrácet z dohledu.
"Ne, to nemůžeme. Glenne zastav" křikla jsem, ale jako by mě vůbec neposlouchal.
"GLENNE, ZASTAV TO AUTO"
"Edith, oni si poradí." snažila se mě uklidnit Maggie, ale věděla jsem, že nemají šanci, pokud hned nevypadnout.
"Jakou mají asi šanci, co? ŽÁDNOU, VŮBEC ŽÁDNOU. Ty jsi v klidu, máš všechny milované v jednom autě." křičela jsem na ni, a po tvářích mi začaly pomalu stékat slzy. Maggie na mě zaraženě hleděla.
"Je tam Rick, Daryl. Pokud to někdo má přežít jsou to právě oni dva." vmísila se do toho Beth.
Zakroutila jsem hlavou a popotáhla. "Musíme se vrátit, prosím."
"Glenne, nemůžeme je tam nechat." zkoušela jsem dál, bohužel marně. Glenn mě neposlouchal, sledoval silnici a ještě přidal plyn. To už mi nedalo a rozplakala se naplno.

***********************************

A je to. Další část za námi. Příště se podíváme, jak se Rick a Daryl vypořádají se Shanem a horou mrtváků a co víc, Edith se podaří přesvědčit Glenna, aby se vrátili. Tak uvidíme jak to dopadne :) Opět moc prosím o komenty a hlasování :)