Nazdar Poberti! [POZASTAVENO]

Kapitola 4.

Věnováno
224nosorozec

Den odjezdu do Bradavic

,,Mio honem, vlak odjíždí v jedenáct. Pospěš prosím..." Volala jsem z kuchyně. ,,No jo, neboj. Máš všechny učebnice, hůlku, hábity, dost oblečení, hygienu, sovu..." ,,Mio! Mám všechno!" skočila jsem jí do řeči. Mia otevřela vchodové dveře a já jsem vyběhla s velkým kufrem ven. Mia mi nesla klec s Amálkou. Mia odemkla auto a do kufru zavazadla a já si sedla s klecí do auta. ,, Tak jedeme!!!" zvolala Mia a nastartovala auto. Celou cestu jsme si povídaly.

Konečně jsme dorazily na nádraží. Už u vchodu čekala Lily a Kate. ,, Ahoj holky, taky se tak těšíte do školy?" holky mi pouze kývly, tak jsem si vzala kufr a Mia vzala klec. Všichni jsme společně zamířily k nástupišti 9 a 3/4. Rozeběhly jsme se s Miou a proběhly jsme sloupem. Za námi proběhla Lily s rodiči a Kate, také s rodiči. Za deset minut vlak odjíždí, tak jsem se rozloučila s Miou a šla jsem s holkami zabrat volné kupé. Když jsme našly, tak jsme si sedly a zamávaly rodičům. Najednou ale někdo zaklepal na skleněné dveře. ,, Ahoj, je tu volno?" zeptala se malá blondýnka s modrýma očima. ,, Jasně, pojď k nám." usmála jsem se na ni. ,, Jak se jmenujete?" zeptala se. ,, Já jsem Angel Roselline, tohle je Lily Evansová a tohle je Kate Blakeová. A ty jsi?" ,, Já jsem Amber Scottová, těší mě, že vás poznávám." řekla a sedla si vedle Kate. Naposledy jsem zamávala Mie a teď... HURÁ DO BRADAVIC!

Asi půl hodiny jsme si povídaly. Zjistila jsem, že oblíbená barva Lily je zelená, Kate modrá a Amber žlutá. Moje oblíbená barva je červená a jantarová. Jako moje oči. Oblíbená zvířata jsou: Lily - Kočka, Kate - králík a Amber - kůň. Moje je liška. Zjistila jsem i oblíbené jídlo, pití, roční období... Najednou jsem si na něco vzpomněla. Šáhla jsem do kapsy a nahmatala malou, nenápadnou bombičku. ,,Holky omluvte mě, ale musím si něco zařídit. Odešla jsem z kupé a začala hledat ty dva kluky. Byli asi o pět míst vedle. Když jsem se "jako" vracela zpátky, před jejich kupé jsem se zastavila a řekla jsem bombičce, kdy má vybouchnout. Vybouchne tehdy, až budeme zastavovat a kluci budou chtít vystoupit. Tak a teď jen umístit bombičku. Když jsem kolem procházela, tak jsem "zakopla" a bombičku jsem strčila ke dveřím nevšimli si ničeho. Když jsem vstala, tak se smáli. Mě samozřejmě. Jen se těšte hošánci! Vrátila jsem se k holkám a řekla jsem jim, co jsem udělala. Začaly se smát. Zjistila jsem totiž, že ti kluci se jmenují James Potter a Sirius Black. Holky je nemají rády. Taky se s nimi nepohodly. No nic, tohle je pro ně. V jejich kupé ale seděli ještě dva kluci. Jeden vysoký, světle hnědovlasý kluk s tmavě hnědýma očima. Měl na obličeji jizvy, jako kdyby ho něco poškrábalo. Byl hezký, to se musí nechat. Za to ten druhý vypadal jak krysa. Ani vám ho radši nebudu popisovat. ,, Angel jsou tvoji rodiče mudlové nebo kouzelníci?" zeptala se Amber. Nasadila jsem chladný výraz a řekla ,,Já nemám rodiče, možná vám časem řeknu, co se stalo, ale teď ne. Nechci o těch zrůdách mluvit. Jsou to nelidská stvoření." Amber jen pokývala hlavou a soucitně mě pohladila po rameni. Najednou k nám někdo vešel ,, Převlečte se do hábitů, za chvíli budeme na místě." ve dveřích stála nějaká blondýna a vesele se na nás usmála. Když odešla, zatáhly jsme závěsy do kupé a převlékly jsme se.

Když vlak zastavil, svolal nás poloobr jménem Hagrid. Pak jsme nasedli do loděk a jeli jsme k překrásnému hradu. Najednou někdo vykřikl a vypadl z loďky do jezera. Na nic jsem nečekala a skočila jsem pro topící se dívku. Pomohla jsem jí do loďky, z které vypadla a sama jsem přeplava k loďce, kde seděly holky. Ladným pohybem jsem vylezla do loďky a Hagrid mi zamával, jako poděkování za záchranu prváka. Kývla jsem na souhlas a sklopila hlavu, protože na mě všichni civěli. Když jsme dopluly k hradu, čekala tam McGonagallová. Když mě uviděla, pouze zavrtěla hlavou a mávnutím hůlky mě i tu dívku vysušila. ,, Takže, vítejte v Bradavicích. Mé jméno je Minerva McGonagallová, le pro vás jsem profesorka. Teď, až dorazíme do Velké síně, budete rozřazeni do čtyř kolejí. Jmenují se Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel. Jdeme." řekla a rázným krokem vyrazila. Najednou jsem si všimla Pottera a Blacka. Byli celí od sazí. Začala jsem se smát. Plán vyšel. Všiml si mě ten hezkej kluk. Zvedl jedno obočí a já se rozesmála ještě víc. Pochopil to, pochopil, kdo jim tohle provedl. Usmál se na mě a já zrudla. Rychle jsem se otočila a viděla, jak se dveře do Velké síně otevírají. Bylo to velká místnost čtyřmi stoly vedle sebe. Vzadu byl pátý stůl a za ním seděli profesoři s ředitelem. Před tím stolem ale byla stolička se starým kloboukem. Když jsme došli ke klobouku, ožil a začal zpívat.