Kapitola 13.

1.7K 167 14
                                    

Když jsem dorazila na ošetřovnu, Pomfreyová mi kouzlem zastavila krvácení. Nalila do mě lektvar, abych nic necítila a začala mi zašívat břicho. Když byla hotová, nějakou mastí mi stehy namazala. Ztuhlo to. Prý aby mi nepopraskaly stehy. Potom mi obvázala břicho a vrhla se na nohu. Kouzlem kost vrátila na svoje místo a spojila. ,,Co kluci? Jsou v pořádku?" zašeptala jsem. ,,Až na pár škrábanců a modřin ano. Jen ty jsi to schytala nejvíc." naposledy jsem se podívala na Poberty a upadla do bezvědomí.

Když jsem se probudila, nikoho jsem neviděla. ,,Haló! Je tu někdo?" promluvila jsem. Můj hlas byl chraplavý. Jak dlouho jsem byla mimo? Najednou se objevila madam Pomfreyová. ,,Konečně jste vzhůru. Byla jste mimo skoro týden. Vaši přátelé o vás měli velký strach. Tohle vypijte. Třemdava vás zbaví jizev. Bude to ale trvat. Převážu vám břicho." odvázala mi obvazy a já málem vykřikla. Tři velmi ošklivé jizvy se táhly od pravých žeber až po levý bok. Pomfreyová mi to namazala nějakou smradlavou mastí a znovu zavázala. ,,Angel!" otočila jsem se za hlasem a viděla, jak ke mně běží holky s Poberty. Lily se mi vrhla kolem krku. ,,Konečně jsi vzhůru!" když mě holky doobjímaly, kluci se na mě zašklebili. ,,Víš jakej jsi nám nahnala strach? Tohle už nikdy nedělej!" na oko se zlobili. Pak mě ale objali na přivítání. Povídali jsme si do večere. ,,Tohle vypijte." ozvala se Pomfreyová a podávala mi tác s osmi lektvary. ,,No tak to ti nezávidím Kuliočko..." ušklíbl se Sirius. ,,Kuliočko?" zvedla jsem tázavě obočí. Všichni se rozesmáli. Zhluboka jsem se nadechla a vypila první lektvar. Vyplázla jsem jazyk. Bylo to HNUSNÝ!!! Všichni se smáli až jim tekly slzy. Začala jsem do sebe lít další lektvary. Potom spolužáky Pomfreyová propustila a má mysl odplula do krásného místa ve snu.

Po pěti dnech

,,Tak tohle vypijte a můžete jít." vrazila mi Pomfreyová do ruky lektvar. Vypila jsem ho a opatrně jsem se postavila na nohy. Břicho stále velmi silně bolelo. Šla jsem do velké síně. Večeře byla v plném proudu. Pár lidí se na mě otočilo a usmálo se na mě. Došla jsem až k Pobertům a holkám. Lily se hádala s Jamesem a Sirius se strašně smál. Pomalu jsem se k nim přiblížila. Všimla si mě Amber. Položila jsem si ukazováček na ústa a v očích se mi zajiskřilo. Pochopila... Došla jsem až k nim. ,,BAF!!!" strčila jsem hlavu mezi Jamese a Lily. Všichni se strašně vyděsili. Sirius spadl z židle a Kate rozdýchávala srdeční zástavu. Amber hýkala smíchy. Všichni se na nás otočili. ,,Angel!" vypískla Lily a objala mě. Sedla jsem si naproti Remusovi. ,,Nad čím se hádáte? James tě pozval na rande? Nebo ti zase něco nabízel? Či dokonce zase něco provedli?" prohodila jsem a natáhla se pro rizoto. ,,Radši to nechtěj vědět Kuliočko." povzdech Sirius. ,,Co břicho?" zeptal se mě ustaraně Remus. ,,V pohodě. Sice to ještě bolí, ale už je to lepší." Po večeři jsme šli do společenky a všichni mi vyprávěli, co se mezitím stalo.

Další kapitola! Omlouvám se, že je tak krátká a že vyšla hodně pozdě, ale neměla jsem čas. Doufám, že vás to baví. Napište mi, jestli byste chtěli někdy Character ask. Omlouvám se za chyby a překlepy. :) Sara

Nazdar Poberti!  [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat