Akord Lásky

4.kapitola- Nejkrásnější Chvíle

Elizabeth....

V neděli mi přišla zpráva, že se další zkouška odkládá. Bubeník si prý ošklivě poranil ruku. No tak další týden, řekla jsem si. Aspoň si pořádně procvičím další písničku - I'm beginning to see the light. Týden probíhal úplně normálně. Ve škole to byla pořád nuda, matika a fyzika mi nešla-klasika, na hodinách sólového zpěvu jsem pořád bodovala, na klavíru... No dobrý a sestry mě pořád štvou, takže v poho. (Adell je 9 a Hannah je 6).
Týden utekl jako nic a už znovu bylo pondělí.
Cinkl mi mobil. Mike Parker přijal vaši žádost o přátelství. Objevilo se mi na liště. No konečně!
Nastalo úterý a já se vydala do školy. První hodinu jsme měli výtvarnou výchovu. Hodiny výtvarky je něco jako debatní hodina s kreslením. Ani byste nevěřili, kolik si toho stačíme přes tu hodinu říct. Seděla jsem vedle svých tří největších BFF. S Bellou, Debbi a Liss. (Byly jsme v malé učebně dobrovolně oddělený od kluků a několik holek. Kolem takového velkého stolu nás tam sedělo asi devět)
,, Tak co ten tvůj Mike? "zeptala se mě Lissa.
,, Psssssst" zapštila jsem ji.
,, Jak o tom sakra víš? "
Lissa se koukla na Bellu.,, Bell?" zeptala jsem se naštvaně.
,, Co? Řekla jsi nikomu to neříkej. A já jsem to neřekla, já jsem to napsala.'' řekla Bella. Protočila jsem oči v sloup.
,, Ale podle mě by to Lissa měla vědět. A nikomu jinému jsem to neřekla a ani nenapsala. "
,, Jo máš pravdu. A nezlobím se na tebe. Jen jsem zapomněla jak si vyčůraná." Všichni jsme se zasmáli.
,, No? Neodpověděla jsi mi" řekla vyzvýdavě Lissa.
,, Nic. Má holku a je mu 18."
,,No ale líbí se ti ne? "řekla mi Bella.
,, Jo ale-"
,, No vidíš a co je za problém? " skočila mi do řeči Debie.,, Jestli myslíš tu jeho holku, tak si myslím že k tý čů**-" luskla jsem ji před obličejem a naznačila aby mluvila slušně.
,, tak fajn. Že k tý blbce nic necítí. Láska asi nebude důvod proč s ní je. "
,, No a i kdyby, tak je tu problém jeho věk." řekla jsem smutně.
,, Věk je pouze číslo, na ročníku nezáleží to je to heslo!! " zazpívaly holky kus jedné známý písničky najednou. Na to jsem se musela zasmát.
,, No?" zeptala se mě Bella.
,, No asi máte pravdu, ale ne, já se k němu nehod-"
,, To jsou lži! Ty na to máš. A proto ti říkám.... Tohle je tvá příležitost. Využij své šance a skoč po něm ty dračice. "řekla mi přesvědčivě Lissa. Ostatní holky v učebně se tomu zasmály. A nakonec i my.

Přišel další den a tím pádem i zkouška. Na zkoušku jsem dnes přišla sama. Teta dnes nemohla. Zkouška začala a jak jsem čekala, Mike zase přišel pozdě. Vkročil do učebny a usmál se na mě. Jak jen mi ten jeho úsměv chyběl. Dnes jsem zpívala méně zamilovanou píseň. No i když.

I never cared much for moonlit skies
( Nikdy jsem se moc nestarala o nebe ve svitu měsíce)
I never wink back at fireflies
( Nikdy jsem nezamrkala na světlušky )
But now that the stars are in your eyes
( Ale teď jsou ty hvězdy ve tvých očích)
I'm beginning to see the light
( Začínám vidět světlo )

I never went in for afterglow
( Nikdy jsem tam nešla kvůli večerní záři)
Or candlelight on the mistletoe
( Ani kvůli světlu svíček na jmelí )
But now when you turn the lamp down lo
( Ale teď, když jsi ztlumil světlo lampy )
I'm beginning to see the light
( Začínám vidět světlo)

Used to ramble through the park
( Vždycky jsem se potloukala v parku)
Shadow boxing in the dark
( Ve tmě jsem trénovala údery)
Then you came and caused a spark
( Pak jsi přišel ty a začalo to jiskřit )
That's a four-alarm fire, now
( Teď jsou to čtyři požární alarmy )

I never made love by lantern shine
( Nikdy jsem se nemilovala při světle luceren )
I never saw rainbows in my wine
( Nikdy jsem ve vínu neviděla duhu )
But now that your lips are burning mine
( Ale teď, když tvé rty spalují moje )
I'm beginning to see the light
( Začínám vidět světlo)

(Přiznávám se, že do teď jsem nevěděla co to znamená a bylo to tak lepší. :-D)
Byla jsem zase velice pochválena. A celou zkoušku jsem trávila koukáním na Mika a on na mě . Tohle je tvá příležitost. Zněl mi v hlavě Lissin hlas. Proč pořád na to myslím. Vždyť ani na to nemam odvahu.
Začala další skladba a já zavřela oči. Zaposlouchala jsem se do melodie a poslouchala jednotlivý nástroje. Chvilku to bylo piano, pak saxofony, trubky, pozouny, kytary a nakonec Mike se svou basovou kytarou. Bylo to takový zajímaví. Vnímala jsem každičkou notu, Kakžidčký tón. Prostě jsem se do toho vžila. Rozlišovala jsem molové a durové akordy a předávala je do pocitu.
Chvíli to bylo smutný, pak takový chaotický a nakonec šťastný. Jako kus života, který skončí šťastným koncem.
Skladba přestala a já se probrala. No páni... Jak jsem se k tomuhle dostala?
Zkouška skončila a já se vydala ven ze školy. Začala jsem si pobroukávat melodii jedné mé oblíbené písničky od mého oblíbeného zpěváka.
,, Co si to zpíváš? "samozřejmě, že když jsem se obrátila stál tam Mike.
,, Ehm..... To je má nejoblíbenější písnička. Jmenuje se On my own. Od Rosse Lynche."
,, Áá. O něm jsem myslím slyšel..... Ty jdeš teď sama domu?"
,, No a kdo by měl jít se mnou domu? "zasmála jsem se.
,, Ne takhle jsem to nemyslel. Jako jestli nechceš doprovodit. Nebo bych tě mohl svést na motorce."
,, Né tohle nemůžu. Tohle bych po tobě nemohla chtít. "
,, Ale prosím tě, vždyť ty ses mě neptala. To já jsem se nabídl a trvám na tom. A neboj, řidičák mám."
,, No když na tom trváš"
Přišli jsme k motorce. Mike mi dal helmu a společně jsme nasedli na motorku.
,, No teď by bylo dobrý kdybys mi řekla kde bydlíš"
,, V ulici Nad Alejí. Je to asi dva kil-"
,, Já vím kde to je. Pořádně se mě drž."
Sotva to dořekl a už jsme vyrazili. Přiznávám se, že jsem se docela bála ale Mikovi jsem důvěřovala.
Teď jsem si vlastně uvědomila, že ho vlastně objímám. A plně jsem si to užívala. Cesta trvala asi pět minut. Dorazila jsem k paneláku. Sundala jsem helmu a podala ji Mikovi.
,, Děkuji za svezení. "
,, Bylo mi potěšením." řekl zdvořile Mike.,, Jo a máš moc hezký oči" po této větě nastartoval motorku a odjel z dohledu.
Hezký oči? To mi ještě nikdo neřekl. Tohle byla ta nejhezčí chvíle, kterou jsem kdy zažila.