Akord Lásky

6.kapitola - Něco Víc Než Kamarád?

Elizabeth...

Lyžák byl super. Už mi je 16!!! Mé narozeniny jsem měla 3 dny po příjezdu. Protože naše třída je super parta, tak jsme si to všichni parádně užili. Na pokoji jsem byla s Lissou (Bella ani Debie nejely), Lucy, Mary a TeTTe. Sněhu bylo docela dost, takže pohoda. Měli jsme soutěže, super program...
Doma jsem si oslavu taky užila. Přijel můj kámoš z dětství Adam. Neviděla jsem ho celých pět let. Ale vůbec se nezměnil.
Měsíc utekl jako voda a byly další zkoušky. Dnes však Mike nepřišel. Ale pan N. nám řekl že 20 . června budeme hrát na našem školním plesu. 10 června bude generálka. Takže začneme hrát podle programu. Budu tam zpívat jen 4 písně.
Ale mě to nevadí. Vadilo by mi to, kdyby tam nebyl Mike.
Za chvíli bude květen. Takže už jenom 9 týdnů.
Večer my přišla zprava na messengeru o Mika.
,, Ahoj"
,, Ahoj " odepsala jsem mu.
,, Promiň že jsem nebyl na zkoušce"
,, A proč by mi to mělo vadit? :-D "
,, . . ."
,, To byl vtip!! Jo a: no nedá se nic dělat. "
,, Už jsem se lekl. Jo a neptej se mě kde jsem byl."
,, Jj. ;-). "
,, Bylo něco nového na Jazzu?"
,, Jo budeme hrát na školním plesu. 20 června. A 10 je generálka. Jo a zase černo bílý oblečení"
,, Ok. Jdeš tam že jo? "
,, Jo. Tohle bych si nenechala ujít."
,, Tak to je fajn"
,, A ty? "
,, Jj. Tak já musím. Měj se Ell"
,, Jj. Čau"

Je to jenom pár dní a už jsme docela velcí přátelé.
Další týden byla zkouška strašně dlouhá. Projely jsme celý program. Když byla přestávka, přisedla jsem ke klavíru, který byl ve vedlejší třídě. a s domněním, že mě nikdo neposlouchá jsem začala hrát Skyfall. Nejen že jsem hrála ale dokonce jsem k tomu i zpívala. Když jsem byla u druhé sloky, slyšela jsem jak někdo přišel do třídy. V odrazu klavíru jsem viděla, že je to Matthew a Mike. Trochu jsem znejistila, protože nerada hraji před obectvenstvem. Ale nakonec jsem to dala. Když jsem dohrála, otočila jsem se a vedle těch dvou ve dveřích stal pan. N a další hráči v kapele. Zatleskali a potom odešli. V místnosti zůstal jenom Mike.
,, Neříkala jsi že hraješ na klavír"
,, Neptal jsi se. "
,, Umíš Loučení?"
,, Jo"
Zahrála jsem předehru a po asi šesti taktech se ke mě Mike přidal. Místností se ozývala krásná melodie.
Naše ruce střídaly tony a akordy. Když jsem takhle byla s Mikem, tréma se vypařila. Hrály jsme dlouho ale na konci se u posledního taktu naše ruce střetly. Podívali jsme si do očí a po chvilce jsme se pustili. Chvilku bylo trapný ticho ale já ho potom prolomila.
,
, Hmm... Neříkal jsi že hraješ na klavír
,, Neptala jsi se "zasmál se Mike.
Pak přišel do třídy pan N.
,, Hele vy dva, pokračujeme."
Vstaly jsme a vrátili jsme se zpátky do zkušebny.
Po zkoušce mě zase Mike odvezl domu.
Začíná mi připadat že už to není jen kamarád. Ale já si asi stále neuvědomuji že holku má. I když ji nemiluje. Je to něco jako kdyby byl ženatý. Taky nemusí svou ženu milovat ale je nefér když se kvůli mě rozpadne manželství.

---
Týdny utíkali a zkoušky byly pořád stejný. Klasika.
Přišla jsem tam, Mike přišel o par minut později, celou dobu jsme se na sebe koukali, pak jsem božsky zazpívala, po zkoušce mě Mike dovezl domu, rozloučily jsme se atd......
Ve škole taky dobrý. Holky jsou pořád super, třída taky v pohodě, Matika mi nejde. Co víc bych si mohla přát. :-P

---

Nevím jak je to možný ale čas utíká tak rychle. Před chvilku byl březen a slavila jsem narozeniny a teď je červen a zítra máme generálku.Docela se těším.
Ráno jsem vstala asi v 11 ráno. Byla neděle takže v pohodě. Měli jsme se tam sejít až ve 2.
Po obědě si pro mě přijela teta s jejím přítelem. Strejda nás jenom vysadil a hned odjel.
Šli jsme po chodníku a pak těsně před vchodem do budovy (kde měl být ples) nás zastavil nějaký divný týpek s kšiltovkou s názvem Brazil. Obrátil se na tetu a řekl.
,, Víte že jste strašně krásná? "odpověděl ten týpek. Kolik mu tak mohlo být? 60?
,,Děkuji " odpověděla teta.
,, Vy jste účinkující toho plesu co tu bude? "
,, Ano"
,, A vy tu budete zpívat? Nebo jinak vy jste tady zpěvačka? "
Musela jsem se držet abych nepraskla smíchy. Nejen že se tetě dvořil 60ti letý chlap ale myslel si že umí zpívat a teta vážně ale vážně zpívat neumí.
,, Ne zpívat tu nebudu"
,, Tak to ke škoda ale budete tu příští týden, že? "
,, Asi"
,, Tak to se přijdu podívat. "
Viděla jsem tety vyděšený výraz. :-D
,, Dobře ale my doopravdy už musíme jít."
,, Tak fajn. Tady ode mě něco máte " podal tetě nějaký náušnice v pytlíčku.
Pak jenom tetě naznačil gestem:zavolej mi. A odešel. Když byl už z dohledu, tak jsem to nevydržela a vybuchla smíchy.
,, No hahaha." řekla teta a položila ty náušnice na zítku.
Asi ještě půl hodiny potom jsem se chechtala.
S ostatními jsme připravily pódium, židle, stojany, bedny, mikrofon...
Pod pódiem jsme nalepili různé reklamy.
Pak jsme zkusily několik písniček. Nejdřív jednu na zvuk kláves, pak basové kytary a pak mikrofonu. Pan N a teta šli dozadu sálu a hlásili kvalitu zvuku. Jako co by se mělo přidat a co ubrat....
Pak jsme zkusily nástup kapely, pak moderátorky a pak zpěvačky. Trvalo nám to celých 6 hodin. Na konci jsme všechno odklidily a zamkly pod zámkem. Ostatní pomalu odcházeli a zbyli jsme tam jenom já, teta, pan N, Matthew a Mike.
Teta si chvíli povídala s Matthewem. Nakonec došli k tématu že Matthew chodí na taneční a umí dobře cha chu, (pro informaci já taky chodím na taneční) a že jestli chce, tak to tetu naučí. Teta souhlasila a tak páni vedoucí, která mluvila s panem N, jim zapnula hudbu. Teta se učila rychle a tak jim to doopravdy šlo. Protancovali asi 12 písniček.
Když už jim to stačilo tak přestaly. Hned na to je zavolala paní vedoucí že si potřebuje promluvit s panem N, Tetou. Společně s Matthewem odešli do kanceláře a já jsem zase zůstala s Mikem sama. On byl na jedné straně sálu a já na druhý.
,, Umíš tancovat? " zeptal se mě Mike.
,, Jo. Asi. Proč?"
,, Znáš písničku Sway? "
,, Vždyť jí hrajeme. Takže jasně."
,, Já myslel originál. "
,, Jo. Znám"
Mike sesedl ze stolu a popošel ke mě. Natáhl ke mě ruku a řekl.
,, Smím prosit? "
,, Ale jistě" stoupla jsem si šla jsem s Mikem do středu sálu.
Mike jenom odběhl, k radiu nebo co to bylo a pustil písničku sway. Byla to taky cha cha a ta mi jako jediná docela šla.
Mike ke mě přišel, chytl mě za ruku a kolem pasu, jak za rameno a za ruku, pomalými kroky jsme se roztancovali. Pak se to rozjelo a my jsem se točili, pohupovali, skákali....
Nejlepší byl přeci jenom refrén. Tancem jsem protancovali půlku sálu, pak byl záklon, otočka a pak jsme zase cha chou pokračovaly zpátky. Myslím že jsme si to užívaly. S Mikem v náruči jsem se cítila jinak tak jako... Krásně. Koukaly jsme si do očí a usmívali se na sebe. On byl skvělý tanečník a uměl výborně vést. Ani jednou jsme si nešlápli na nohu nebo spletli krok. Připadala jsem si jako ve Star Dance nebo v nějakým filmu. Konec písničky byl na tom všem nejhezčí. Po dlouhé otočce následoval záklon. Postupně jsem se zakláněla až jsem měla na konci hlavu skoro u země. Písnička skončila a Mike mě vyzvedl nahoru.
,, No páni jsi hodně dobrá tanečnice. "
,, Dík. Ty jsi taky skvělý..... Myslím jako tanečník. Ale celkově jako taky..... Chápeš že jo?"
Mike se zasmál.
,, Jo. Chápu. "
Chvilku jsme se smáli ale pak se otevřeli dveře od kanceláře a vyšla teta, pan N a Matthew.
,, Tak Ell pojď. Čeká na nás Norbertt. (strejda)"
,, Jasně " řekla jsem tetě.,, Tak se měj." zaculila jsem se na Mika.
,, Ty taky. "obětoval mi úsměv.
Koukala jsem se na něj dokud jsem ho neztratila z dohledu.
,, Tak pojď ty hrdličko" řekla teta a společně se mnou nastoupila do auta.