11.kapitola - NEW YORK

138 16 4
                                    

Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat mým BFF.
Belle a Debie.

O několik dní později.....
Elizabeth....
A je to tady!
Konečně jsem se dočkala.
Dneska mám poprvé nasednout do letadla a odletět daleko od domova. Co vím, že jsem s těch co znám jediná, kdo ještě nikdy naletěl letadlem. Mám hodinu a půl na to, abych se dostavila na letiště.
Šla jsem do koupelny a udělala raní higienu. Pak jsem vše zabalila zpět do kufru a šla se obléct. Vzala jsem si jako obvykle džíny, černé tričko, mikinu, a tenisky. Posnídani jsem se rozloučila se sestrami a tátou. Mamka mě autem odvezla na letiště, kde už čekal pan N a pár dalších lidí.
(Jo a pro info, v kapele jsou jenom 4 holky+já. No spíš dvě ženy a tři holky. Jinak samý kluci. Umíte te si to představit?)
Mamka si šla promluvit s panem N a ja, protože tu ještě nebyl Mike, jsem si sedla vedle Matthewa.

,, Ahoj. Těšíš se? "zeptal se mě.
,, Jo. Docela jo."
,, Letěla jsi už někdy? "
,, Ne. A docela se bojim. Nesnáším totiž výšky."
,, Neboj. To bude v pohodě. "
Věděla jsem že chodí na školu letectví a techniky. Tak mu budu prostě věřit.

Pomalu jsme se vydali k přepážkám.
,, Jsme tu všichni?" zeptal se pan N.
,, Chybí Mike " ozval se Jacob.
,, Tak tedy chvilku ještě počkáme."
,, A prej, že holkám to trvá nejdéle "zasmál se Jacob.
Pár lidí se zasmálo, ale mě to vtipný nepřišlo.
Chvillu jsme teda čekali. Pak se ve dveřích oběvil Mike.
Byla jsem ráda že ho vidim.
Koukl se na mě, ale hned pohled odvrátil.
Přišel k nám a řekl.
" Omlouvám se za spoždění"
,, Nic se neděje " řekl pan N.
,, Ahoj" řekla jsem Mikovi.
On mě doslova ignoroval a jen tak kolej mě prošel.
,, Tady je někdo bručoun "řekl Matt.
,, Hmmm asi jo"

U přepážky nás odbavili a my se postupně přesouvali do gatu.
Rozloučila jsem se s mamkou a následovala ostatní.
Mike se pořád ani neotočil. Co s nim krucinál je?
Ještě že si se mnou může povídat Matt.

,, Let číslo 0056 přímá linka New York, odleta za 20 minut. Prosime cestujíci aby se přesunuli do letadla. Děkuji. "řekli v rozhlase.
Vstali jsme a vydali se směr letadlo.
Naše letadlo bylo poloprázdné. Byly jsme tam my z Jazzu + asi 10 dalších cestujících.
Seděla jsem u okna a sama.
Šest řad za mnou seděl Mike a dvě řady před ním Matt.
Usadili jsme se a museli jsme si poslechnout pokyny letušky.
Pak letadlo nastartovalo a mi vyjeli na ranvej.
Když jsme vzlétli, nejen že mi zalehli uši, ale taky se mi začalo dělat špatně.

Věděla jsem, že bych se neměla koukat dolu z okna, ale ten výhled jsem si si nemohla nechat ujít.
Letušky nám oznámili, že se můžeme odpoutat a přivezli sebou i nějaký občerstvení.
Letěli jsme asi tak 5 minut a už jsme měli turbulence.
Asi u prvních pěti jsem vždycky vypískla.
Lidi se na mě podívali a pak si dál všímali svého.
Zatáhla jsem okýnko a schoulila jsem se do klubíčka.
Jedinýho čeho se bojim jsou výšky. Vážne! A teď přisaham.!
Aaaaaaaaaa. Sakra zase další.

Krátce potom jsem uslyšela Matta.
,, Můžu si přisednout? "
,, Jo jasně" řekla jsem ale nekoukla se mu do očí. Koukala jsem se na sedadlo před sebou.
Matt se usadil hned vedle mě.
,, Ty máš asi hodně velkej strach z výšek, že? "
,, Hmmmm. Jsem divna co?"
,, Nejsi. Každy se něčeho bojí. "
Pořád jsem se koukala na sedačku.
,, Koukni se na mě" řekl a rukou mi lehce natočil hlavu na něj.
,, Neboj se. Jsem tu s tebou. " byla jsem ráda že tu je.
Položila jsem si hlavu na jeho rameno a zavřela oči.
,, Nechceš žvejku? Pomáhá aby si neměla zalehnuté uši." přikývla jsem.
Dal mi ji do ruky a ja si ji pak dala do pusy. Měl pravdu. Už jsem uši zalehlé neměla.
,, Jestli chceš budu si s tebou povídat , aby si na to zapoměla jo? "
,, Jo"
,, Tak fajn..... Jaký je tvůj nejoblíbenější zpěvák , zpěvačka a hudební skupina. "
,, Ross Lynch, Beyoncé a R5."
,, Zajímavé. Stěch co jsi mi řekla znám jenom Beyonce.....
Fajn. Tak teď herce a herečku."
,, Logan lerman, Ross lynch a Dove Cameron. "
,, Barva, číslo, zvíře"
,, Modrá, 11,Vlk"
,, Film, serial, písnička "
,, Percy Jackson a Film mých snů, The Flash, On My Own od Rosse Lynche."
,, Oblíbené jména "
,, U holky asi Rose a u kluka Nicolas" počkat! Přoč ho to zajímá?
,,Teď mi na tyhle otázky odpověz ty. "
,, Fajn. Takže....... Bruno Mars. To je asi jediny zpěvak kterého jako hodně poslouchám a zpěvačku ani nemam. No a dál, Jacky Chan, Cameron Diaz. Pak... Zelená, 17,Slon. Aaaa jo... Mrtvý a neklidní, Glee a Billionaire od Bruna Marse. A jména... Nad tim jsem ještě nikdy nepřemýšlel. "
Chvilku jsme si ještě povídali a asi po hodině jsem usnula Matthewovi na rameni.
Cesta trvala asi 7 hodin. Polovinu jsme s Mattem prospali.

,, Ell vstávej! Už jsme skoro tam."
,, Ale mě se nechce "řekla jsem a zachumlala se mu ještě víc do mikiny.
,, Ale notak. Prolítáme kolem ameriky. Už jsme nad New Yorkem." pohladil mě po rameni a ja otevřela oči.
Matt roztáhl okno a ja uviděla Sochu svobody. A z dálky Empire State Building. Páni. Ale ta výška.
,, Neboj, jen se koukni jaka je to krása. "
Měl pravdu.

Přistáli jsme na New Yorkským letišti.
Konečně v New yorku!
Páni.
Letiště bylo plné napisů a cedulí.
Angličtinu jsem zvládala dá se říct docela dobře. Takže jsem si to přeložila.
Teď už jsme jenom čekali na kufry.
Čekali jsme dlouho a začali jsme se nudit. Pak Matta napadla taková blbost.
Sedli jsme si na jezdící pás a nechali se vozit.
Smáli jsme se a povídali si.
,, Ty mladý "řekl Jonh. (asi padesátiletý trumpetista)
Koukla jsem se na Mika, který se na nás díval znechuceně.
,, Co myslíš, že mu je?"
,, Já nevím, asi má prostě špatnej den. "
,, Ale to by mě i přes to pozdravil a tolik nás neignoroval."
Matt jenom pokrčil rameny.
Objeli jsme asi přes 500 koleček dokola.

Konečně nám přijeli kufry.
Vzali jsme si je a venku čekali na autobus, který by nás měl odvést do Manhattanu.
Cesta trvala jen hodinu. Naštěstí nám staví autobus skoro těsně před hotelem.
Vystopila jsem z autobusu a kochala se tou nádherou.
Jsem jenom dvě ulice od Empire State Building. Senza!
Jsme ubydleni v tříhvězdičkovém hotelu Radisson Martinique on Broadway.
Vešli jsme do něj a.... No páni!. Recepce byla obrovská a všechno tak čistý. Sloupy a podlahy z mramoru.
Nemám si na co stěžovat.
Na recepci nám rozdali klíče od pokoje.
Zase jsem byla sama, ale mě to nevadilo.
Pokoj jsem měla v šestém patře. A sakra zase vejšky. Ale ja to zvládnu.

Teď už mě čekali jenom schody.
Vzala jsem kufr a začala ho táhnout do schodů.
,, Počkej, já ti pomůžu "ozval se za mnou Matt.
,, Ne to neni třeba"
,, Ale prosím tě. " než jsem stačila něco říct, Matt mi vzal kufr a už ho táhl nahoru.
Když jsme vyšli do šestého patra, všimla jsem si, že za rohem na konci chodby je výtah. Ale ne! Jakto že jsem si ho nevšimla? Bože já jsem blbá.
,, Jaký máš číslo? "zeptal se Matt.
,, Šťastných 11 a ty?"
,, 10. Takže jsem hned vedle tebe. "
Kolem nás prošel Mike, který měl pokoj hned naproti.
Matt viděl že jsem sklamaná.
,, Nech ho. Zitra to bude lepší."
,, Máš pravdu. Hele tak ja pujdu už do pokoje. "
,, Kdybys cokoli potřebovala, tak jsem vedle. Jo a za půl hodiny na večeři."
,, Jasně. A dík. "
Otevřela jsem dveře od pokoje a páni!
Postel, gauč, stůl, pracovní stůl, televize, kopelna a balkon. Tak tohle všechno tu bylo.
Položila jsem věci na postel a otevřela dveře od balkonu.
Vyšla jsem ven a opřela se o zabradlí. Teď mi poprvé výška nevadila.
Začalo se stmívat a postupně se rozsvícely budovy. Z dálky jsem viděla Empire State Building.
Tak dámi a pánové tady se natáčel můj nejoblíbenější film. Percy Jackson.
Nemůžu tomu uvěřit.

Ale teď ta pravá jízda začíná. To se vsaďte.
Na večeři jsem seděla s Mattem. Měli jsmehamburger s hranolkama.
Po večeři jsme vyšli nahoru před pokoje, kde jsme se rozloučili.
Ja se pak vykoupala, oblékla do pyžama, zalezla do postele a usnula ve světlech a hluku New Yorku.

Akord LáskyKde žijí příběhy. Začni objevovat