Akord Lásky

18.kapitola - První Polibek

Nahoře je video k předchozí kapitole. Jak už bylo zmíněno je od Rosse Lynche, mého nejoblíbenějšího zpěvaka,  který dnes 29. 12. 2015. oslavuje své 20. narozeneniny. Takže všechno nejlepší. :-*

A jinak zde je další kapitola. ;-)

Elizabeth...
,, No.... Já.. Hmmm....... - "podivala jsem se Mikovi hluboko do očí se smutkem v obličeji.... Pak se mi ale rozzářil na tváři úsměv a řekla jsem...,, No jasně, že ANO!.... Ty jsi snad pochyboval? Tohle slovo neříkám moc často...... A myslím to vážně.... Miluji tě."
,, Já tebe taky! "řekl a přibližoval se k polibku..... Ze kterého nás vyrušil Jacob. Aby to nevypadalo podezřele dal mi Mike jenom pusu na tvář.
,, Ty si se vzbudila! Konečně!"
Jacob ke mě přišel a obejmul mě.
,, Auuuu" řekla jsem, ale potichu s dojmem, že mě nikdo neslyší.
Bohužel ale slyšeli.
,, Jé sorry! Já nechtěl! "
,, To je v pohodě!........ Kde je vůbec Matthew?"
Jacob se podíval na Mika a Mike na Jacoba.
,, No.... Ono je to trochu složitý... " řekl Jacob a podrbal se na vlasech.
,, Co je sakra složitého?!... Co se tu stalo?"
,, Ale nic "řekli oba.
Mike se začal koukat všude možně po pokoji a Jacob se drbal na vlasech.... Což znamenalo, že lžou.
,, Kluci! No tak!... Prosím... Já se zlobit nebudu!"
Prosila jsem je docela dlouho. Nakonec jsem ukecala Jacoba.
,, Víš, jak jsem ti říkal, že tě miluje? "
,, no?"
,, A víš jak jsme si domluvili, že mu nebudem říkat, že ty máš radši někoho jiného? "
,, No?"
,, No tak, on si přečetl, tvůj denik, kde si psala, že miluješ Mika a On je pro tebe jako kamarád.... To ho absolutně zničilo..... No a když zjistil, že si měla tu nehodu, strašně se naštval, když zjistil, že je to kvůli Mikovi.... Pak když vás viděl, no spíš Mika jak se na tebe kouká, věděl, že už nemá šanci.... Teď se z nikym nebaví, protože si pro něj znamenala hodně.... No asi tak. "
,, Ale né další!"
,, Co další? "zeptal se mě Jacob.
,, Neřeš" odpověděl za mě Mike.
,, Ihned si sním musím promluvit! " řekla jsem a zkusila se posadit na postel.
,,Ell neblbni!" zakřičel starostlivě Mike.
Sedla jsem si a zase jsem ucítila šílenou bolest po celém těle. A sakra!
,, No tak... Později "řekla jsem se slzami v očích a zase si lehla.
,, Pár dní si tu ještě poležíš, pak tě pustí a ty si s ním budeš moct promluvit.... Protože, no nevim jestli by za tebou přišel." řekl Jacob.
,, Nemůžu dopustit, aby se tak dlouho kvůli mě trápil! Budu nad tím pořád přemýšlet... Budu mít špatné svědomí! "
,, A co chceš teda udělat ?" zeptal se Jacob a posadil se, protože ho nebavilo pořád stát.
,, Prosím, moc tě prosím, přemluv ho, aby sem zamnou přišel... Řekni mu, že až přijde, Mike tu nebude. "
,, Ale.. Ale... Ale" protestoval.
,, Prosím " podivala jsem se na Mika.
,, No.... Fajn!"
,, Nevím Ell, jestli ho dokážu přemluvit, je celkem tvrdohlavý, ale pokusim se. "
,, Díky"
,, Tak já teda jdu. Jsem rád, že si vzhůru... A... A drž mi palce. "zvedl se ze židle a mířil si to ke dveřím.
,, Držim... A ahoj."
Odešel a já se zase koukla na Mika.
,, Zase jsme samy..... Kde jsme to skončili? "řekl a podival se na mě rebelským pohledem.,, Á už vim"
Znovu se ke mě přibližoval k polibku. Nikdo nás tentokrát nevyrušil a my se poprvé políbili.
Bylo to krásný. Tělem mi projel takovej... Pocit. A v břiše jsem měla ne tisíce, ale miliardu motýlků. Takovej pocit jsem neměla ani s Jamiem, ani s Matthewem. Tohle bylo jedinečný.

Po velmi dlouhé době jsme se odtáhli.
Mike se červenal a já jsem nemohla říct nic jiného, než.. ,, Páni..... To bylo...... Úžasný! "
Mike se tomu zasmál a já nakonec taky.
Chytli jsme se za ruce a jenom na sebe koukali. V očích nám běhali jiskřičky tisíce barev.

Po chvilce ticha jsem promluvila.
,, Ani jsem ti nepodějovala za tu písničku. Ty sis ji kvůli mě naučil!
A bylo to úplně boží... Připadalo mi, že si zpíval líp než samotný Ross Lynch. ( To ne, Ross je nejlepší, ale pssssttt)... Jsi zlato. "
,, Dik.... A jestli, že jsi mě slyšela, byla si vzhůru, ale přesto si byla v bezvědomí.... Jak to teda bylo?"
,, No.. Dá se říc, že jsem byla uzavřená ve vlastním těle... Slyšěla jsem, cítila jsem, ale nemohla jsem se vzbudit.... Sama to nechápu."

Po chvilce jsem uslyšela klepání.
,, Dobrý den "řekla doktorka.
,, Dobrý den" řekli jsme s Mikem na stejno.
,, Vydím, že vypadáte lépe. "přišela ke mě a začala si prohlížet můj stav na přístrojích.
Až teď jsem si všimla jak vypadám. Byla jsem tak zaneprázdněna ostatními, že jsem si absolutně nevšimla jak vypadám. Je to normální? Já si ani nevšimla, že mám levou ruku k loktu v sádře.
Druhá ruka, kterou jsem se držela s Mikem byla jenom trochu poškrábaná a na hřbetu ruky jsem měla kanilu na, která vedla ke kapačce. Víc jsem neviděla.
Doktorka mi odhrnula deku a nadhrnula tričko. Ty vole!
Břicho jsem měla plné modřin a loukoplastí a pak jednu velkou náplast celou od krve. Doktorka mi jí pomalu odthla. Fuj. Měla jsem tam zašitou ránu drátky a všude strupy, nezahojenou kůži a hnis.
,, Paráda, celkem se ti to zahojilo. "řekla Doktorka.
Paráda? Jako vážně?
Vzala novou náplast a dala mi ji na ránu.
Pak mi začala prohmatávat žebra. Prej jsem měla 3 zlomený.
,, Kde tě to bude hodně bolet, řekni mi to. Jo?"
,, Dobře. "
Zabolelo mě to jednou jenom na jednom místě.
,, Dobře, vypadá to, že se ti to krásně zahojilo."
Pak vzala ještě baterku projela mi s ní mezi očima.
,, Vypadá to, že se léčíš celkem rychle. "
,, A jak si tu tak dlouho ještě poleží?"zeptal se Mike, který do teď nehybně seděl vedle mě.
,, Jestli se to bude hojit takhle parádně celou dobu, tak to vidím tak na 10-14 dní."
,, Děkuji "řekla jsem.
Doktorka přikývla a opustila místnost.
Odhrnula jsem pomalu celou deku a podívala jsem se na nohy.
Byly taky celé od modřin a celkem poškrábaný. Ale jinak nic vážného. Hýbat jsem s nima mohla. Zase jsem se přikrila a podívala na Mika.
,, Děje se něco? "zeptal se Mike
,, Pujč mi mobil.... Prosim."
Mike vytahl mobil a dal mi ho.
Podívala jsem se na sebe přes vyplou obrazovku.
Oddychla jsem si. Čekala jsem to horší.
Měla jsem jen rozřízlé čelo a trochu rozbitý spodní red.
,, Ell, co se děje? "
,, Nic jen jsem se koukala jak vlastně vypadám. A je to sice nic moc ale-"
,, Jsi krásná, "přerušil mě.,, Takhle i normálně"
,, Děkuju"
Jeho slova mě vždycky zahřejí u srdce.
Mám ho ráda a jsem moc šťastná, že jsem ho potkala.

A jinak?... Teď začínají dva týdny uzdravování a další chvíle s Mikem.