Akord Lásky

34. kapitila - Něco zlé je k něčemu dobré....

Elizabeth....
Před pár dny jsme odjeli na chatu. Moji nejlepší a nejbližší přátelé a rodina .Přesněji, já , Debie, Matt, Mamka a ségry.

Co se týče Debie a Edieho, Debie o dítěti Ediemu ještě neřekla. Protože Edie odjel před měsícem na Slovensko za rodiči a tak si řekla, že mu to řekne za dva týdny kdy se vrací zpátky. Rozhodla se si dítě nechat. Ediemu to řekne jako hotovou věc. Jo a už ji začíná růst bříško. Taky celkem přibrala.

Matt byl radostí bez sebe, když jsem mu nabídla, ať jede s námi.
Problém byla Debie, protože se navzájem ze začátku nemuseli a ty její těhotenské nálady tomu taky moc nepomáhali. Ale postupem času si na sebe zvykli, a připadá mi ,že jsou dokonce i přátelé.

Seděli jsme u ohně. Já vedle Matta a .... skály. Matt seděl vedle Debie a pořád o něčem žvatlali a smáli se. Jen já jsem s nicneříkajícím pohledem sledovala oheň, jeho plamínky jak zápasí proti sobě. Viděla jsem různé příběhy, které se v ohni míjeli. A nikdy mi oheň nepřipadal víc zajímaví jako teď.

,, Usměj se." řekl hlas vedle mě a ruka mi projela před očima.

,,Co? " vyjekla jsem.

,, Říkám, aby jsi se usmála. Je to zdravý. A navíc ti to sluší. " usmál se Matthew, když v tom se Debie rozbrečela.

,, Co se stalo?!" řekla jsem vystrašeně.

,, Mě tam spadl ten buřt." zavzlykala. ,, A já mám strašný hlad." schovala si obličej do dlaní.

Přisedla jsem k ní a objala ji okolo ramen. ,, Opravdu brečíš kvůli tomu buřtu?"

,, Samozřejmě !" vyjekla.,, A taky mě sere, že jsem těhotná, kluka mám někde v hajzlu a navíc mi tam spadl ten buřt!"

Vzala jsem její hlavu, přitiskla si ji k sobě a hladila na vlasech. Přitom jsme se s Mattem na sebe lehce usmáli.

--------

Ráno mě probudil hluk. Vyšla jsem ze svého pokoje a vydala se před chatu. Podívala jsem se přes zábradlí verandy a všimla si mamky a Matta u sklepa.

,,Moc se omlouvám. Slibuji, že to uklidím. Já jsem se toho lekl a pak -"

,,Matte, nic se nestalo, stejně ten sklep potřeboval uklidit. Doufám , že se tobě nic nestalo."

,,A co se stalo?" zeptala jsem se.

,,Matt šel do sklepa pro koště, jenže tam byla krysa. Matt se lekl a hlavou drcl do poličky a ta na něj spadla. To byla rána. " smála se Debie.

,, Proboha! " seběhla jsem po schodech k němu. ,, Jsi v pořádku? " zkoumala jsem jeho hlavu.

,,Jsem v pořád- Auu!" vyjekl, když jsem mu sáhla na týl. ,, Prostě jsem v pořádku Ell. "

,,Doufám. " povzdychla jsem si.

Debie se pořád na lavičce smála jak debil.

Otočila jsem se na mamku a ségry. Už měli sbaleno, protože dnes odjíždí a já tu s Debie a Mattem zůstávám.

,, Páni! jsi o dost větší než si tě pamatuji. To byli časy, když jsme se spolu koupali ve vaničce. "

Pomalu jsem se otočila. ,,Richie!" vykřikla jsem a běžela ho obejmout.

,,Ty jsi se tolik změnil! Jak jsi - proč jsi tady?" usmála jsem se.

,, Pozvala jsem ho. Jeho máma říkala, že taky nemá moc dobré období, tak nás napadlo, že by vám udělalo radost, kdyby jste se po těch letech znovu sešli. A čím víc vás tu bude , tím líp."

,, To je super!!! Díky mami." zasmála jsem se.

,, Jo jo. Tak mi už půjdeme. Buďte tu hodní. Ahoj!" řekla mamka a vyšla schody na horu k autu.

,, Ahoj!" ,,Nashledanou!"  řekli jsme najednou.

,, Pojď Richie! Musím tě představit. .... Tohle je Debie. Debie Carson. Moje nejlepší kamarádka a spolužačka. Debie -Richie. Richie- Debie."

Potřásli si rukou a pozdravili se.

Když jsme se otočili, Richie zašeptal.

,, Ona je tlustá, nebo je těhotná?"

,,Hádej." usmála jsem se.

,, Nevim"

,, Pak ti to řeknu. Jinak, tohle je Matt. Matthew Smith. Můj nejlepší kamarád. Matte - Richie. Richie -Matt. "

,, Zdravím." řekl Matt. Moc nadšeně nevypadal.

,, Tak jooo. Teď si sedneš, já se převleču z pyžama a pak mi řekneš úplně všechno od té doby co jsme se viděli naposled. Jo?"

,,Jasně" zasmál se Richie.

,,Hned jsem zpět." mrkla jsem na něj.

----
Celý odpoledne jsme strávili posloucháním Richiho života.

Řekl nám, že jeho táta podváděl jeho mámu. A nemá to jednoduchý. Do toho mu umírá teta. Chudák.

Debie se zapojovala do rozhovoru tolik, že ke konci mluvila jenom ona. Matt za celou dobu neřekl ani slovo. Něco mi říká, že ho nemusí.

,,A co ty Ell? Co jsi dělala ty tu celou dobu co jsme se neviděli? "
usmál se Richie a tím ukázal svoje dokonalé zuby.

,,Páni" povzdechla jsem si. ,, teda, nevím kde mám začít."

,,Nevim, tak třeba poslední dva roky. Myslím, že ty si pamatuješ asi nejlíp. "

Debie a Matt se na mě podívali.

,,No, je to dlouhý příběh. Matt i Debie se ho zúčastnili. Ale před dvěma roky se můj život otočil celkem naruby. Z normálního života do no, nenormálního. Všechno začalo, když jsem potkala .... Mika"
Při vyslovení jeho jména jsem měla tolik smíšených pocitů. Chce se mi křičet, chce se mi brečet. Je to hrozný.

,, Mike? Kdo je Mike?"
Zeptal se Richie pořád s úsměvem.

,, To je ten, co mi zlomil srdce na tisíce kousíčků." utřela jsem si slzu.

,,Jestli o tom nechceš mluvit tak nemusíš." řekl Richie se soucitným výrazem.

,,Ne, to je dobrý. Řeknu ti celý můj příběh."

,,Dobře"

,,Začal když jsme byla na doučování u mé tety. Tehdy jsem ho potkala ve dveří. Byl něčím zvláštní ....."

Řekla jsem mu uplně všechno. Do hovoru se přidal Matt i Debie a říkali věci ze svého pohledu.

Některé věci nám přišli směsný, říkali jsme si jak jsme mohli být tehdy tak naivní. Ale zase kdyby se nestali věci, který se stali, nikdy by se nestalo to co změnilo životy ostatních. Třeba kdybych tehdy nevešla do těch dveří a nepotkala bych Mika, nezažila bych tolik dobrodružstvích, nikdy bych neprožila opravdovou lásku, i když skončila, nikdy bych nezjistila jak se postavit životu a nástrahám. A co se týče ostatních, Debie by nikdy nepoznala Edieho. Protože bez Mika by mě nesrazilo auto a vrátili by jsme se dřív a na bowlingu by Debie Ediho nepotkala. Protože ten den by tam nejspíš nebyl.

Takže něco zlé je k něčemu dobré.

------------

Na chatě jsme strávili necelé dva týdny.

Vim, slabá kapitola, ale aspoň něco. Strašně jsem se zamotala do děje a vůbec nevim jak pokračovat. Snad na něco přijdu.
Dík.
P.S. Omlouvám se za chyby.
E.J.