1.kapitola - První Setkání

402 20 14
                                    

Elizabeth.....

Jako každý čtvrtek chodím na doučování k mé tetě Jane. Zrovna nejsem typ člověka, který se rád učí a tak mám trochu, no fajn!, trochu víc problém s matikou. Teta je učitelka prvního stupně a tak se vždy sejdeme u ní ve třídě.

Zrovna se psalo 9. října. Právě mi skončilo doučování, a tak jsem se loučila s tetou u dveří. Když už jsem měla v plánu odejít, sáhla jsem po klice s tím, že otevřu dveře ..., ale jaksi byl někdo za dveřmi rychlejší a otevřel je dřív než já.

A v tu chvíli se mi vyskytl pohled
na pěkného, vysokého, hnědovlasého kluka, jehož pivoňkové oči s nádechem šedivé barvy a jeho milá tvář mi vykouzlila úsměv na tváři. Na okamžik jsem zapomněla vnímat čas i okolí.

,,Ahoj. Promiň, ale nevycházíš náhodou?" Řekl, a přemile se na mě usmál. Najednou jsem si uvědomila, že celou dobu vlastně stojím mezi dveřmi.
,,Ehm.....jo, promiň," zaculila jsem se a vyšla na chodbu.
,,Dík," mrkl na mě, vešel do třídy a zavřel za sebou dveře.

Nevím jak moc jsem byla červená, ale s tím úšklebkem co jsem na něj udělala, jsem musela vypadat jak debil.

Celou cestu domu jsem na něj myslela a když jsem na okamžik zavřela oči, viděla jsem jen ty jeho pomněnkové oči.

Celou noc mi to nedalo spát a tak jsem následující den napsala tetě...

: ,,Kdo to byl? Ten hezký kluk co šel k tobě hned ,co mi skončilo doučko?"
...
T:,,Aaale, jeden kluk, kterého taky doučuju." odepsala
...
: ,,Páni! Nezlob se ,ale to jsem si taky vyvodila. Myslim, kdo to je? "
...
T: ,, Je to vnuk jedné mé známé. Ale, co tě to vlastně zajímá? Že, by se nám naše Ellie začala zajímat o kluky? Že ty ses do něj zakoukala! :-D "
...
: ,, Ale prosimtě! Nezakoukala! Jen, mě to prostě zajímá."

Raději jsem hned ukončila konverzaci, protože teta by to začala probírat a to si nikdo z vás nepřejte.

Ale jelikož jsem neměla nic dělat, vzala jsem tužku a začala kreslit jeho podobiznu. Upřímně?
Nedopadlo to zrovna dvakrát nejlépe. Zasmála jsem se, papír zmuchlala a hodila do koše. Opřela jsem se o opěradlo svého křesla u pracovního stolu a začala se s křeslem točit dokola. -Jako vždy, když jsem nad něčím přemýšlela-. Neuvěřitelné, co s vámi udělá první setkání s milou, sympatickou, hezkou avšak cizí osobou.

------
Další týden jsem ho nepotkala.
Čekala jsem, před školou jestli se náhodou neobjeví, ale ne.

Následující týden bylo ve škole ředitelské volno takže doučování bylo zrušený.

Dny ubíhaly ale další týden zase nic. Už jsem začínala věřit tomu, že ho už nikdy neuvidím.

Když jsem se zeptala nenápadně tety jestli někdo přijde po mém doučování teta řekla, že ne.

Už jsem si začínala dělat teorie, že potom co jsem na něj udělala ten úšklebek, dal se na úprk.

Ale co se dá dělat. Jednou se mi zalíbí kluk a když bych byla upřímná nevadilo by mi s ním chodit - řekla holka, který přijdou vztahy v 15ti letech zbytečný - tak zmizí a už ho asi nikdy neuvidím.

-----
O podzimních prázdninách jsem se věnovala rodině, doháněla učení a pomalu jsem na něj začínala zapomínat, jelikož se mi jeho tvář začala vytrácet.

Těsně před koncem prázdnin mi přišel email , že sehnali do naší jazzové kapely nového bass kytaristu a že nám bude následující zkoušku představen.

Počkat, já se ne zmínila?
Tak to hned musím napravit.

Před půl rokem mi bylo nabídnuto místo zpěvačky v jazzové kapele Victoria Swing Band. Místo jsem přijala. V kapele jsou strašně milí a příjemní lidi. A především to jsou profesionální hráči na hudební nástroje. Hlavním vedoucím kapely a dirigent je můj učitel na hudebku ze základní školy, Victor Newmen -pro vás ho budu vždy oslovovat pan Newman-.

Měli jsme už dva koncerty a oba měly velký úspěch. Ale letos by se to mělo rozjet na plný pecky.

Zapřemýšlela jsem, zda nový kytarista bude mladý či starý. Ovšem mladá tvář by nebyla na zbyt. Alespoň by to tam trochu omladila. Jelikož když nepočítám Matthewa, Jacoba, Veroniku a Mě, jsou tam jen čtyřicátníci a výš.

----
Začínal nový týden a já se začala na zkoušku opravdu těšit.

Akord LáskyKde žijí příběhy. Začni objevovat