Akord Lásky

32.kapitola - Proč jsou lidi tak zlý?

Před 5 dny....

Mike....

Když jsem odcházel z nemocnice, zazvonil mi mobil. Samozřejmě mi to ihned zkazilo náladu.

,,Co chceš?"
,,Já ti říkala, že se ozvu."ozval se její jedovatý hlas.
,,Mě to ale nezajímá Jassico! Nech mě na pokoji." chtěl jsem zavěsit ale její následující věta mě donutila zastavit.
,, Poslouchej mě. Jinak toho budeš litovat. Zavěsíš a ublížím jí. Objevila jsem totiž tvoji slabinu. Jsi tak otrocky zaslepen ochranou lidí pro tebe důležitých, že si ani neumíš představit jak je snadné s tebou manipulovat. Oprava, uvědomuješ si to. Jen si to nechceš přiznat. Když je to někdo bezvýznamnej ještě dobrý, ale když jde o lásku nebo rodinu neznáš meze. Hraješ si na dokonalýho, ale já vím že takový nejsi. Vím to, chodila jsem s tebou. Takže teď budeš poslouchat instrukce. Nepůjdeš za Elizabeth. Nezavoláš ani nenapíšeš. Za tři dny se ti ozvu co bude dál."

Nevím co si o tom myslet. V něčem má pravdu. Ale nesmí mi tohle udělat. Už to stačí.

,,Ne. Nebudu tě poslouchat. Mysli si co chceš. Ale ne."
,,Tak tobě to nestačilo? Tobě nevadí, že Ell ztratila hlas? Že, počkej slyšela jsem že nemůže mít děti ne?"
,,Přestaň !! Nevyšlo ti to, protože hlas se jí postupem času vrátí a já zaplatím tisíce doktorů, aby dítě mít mohla. Jsi strašný sobec. Proč ubližuješ někomu nevinnému, který za nic nemůže! Ubližuj mě! Sice nevím co jsem ti provedl, ale asi si to zasloužím. Tak-"

,,Ty si to nepochopil -" zasmála se. ,, já ti ubližuju. Jen jak jsem ti před chvilkou řekla.... Ubližuju ti přes tvou slabinu. A Elizabeth není tak neviná vybrala si tě a to má následky. "

,, Jsi úplný psychopat ! Tohle nemůžeš."

,,Nemůžu? Si myslíš. Teď dělej co jsem ti řekla. Jinak další číslo, které vytočím bude násilníka, který ublížil tvé milované. Rozumíš? Sleduju tě na každým kroku. Vidím všechno co děláš. Když se podíváš doprava , uvidíš černé auto. To bude tvá noční můra...." ukončila hovor.

Podíval jsem se doprava a uviděl opravdu černé auto. Když postřehli, že se tam koukám, auto se rozjelo se pryč. Nevěděl jsem co mám dělat. Musím ji poslechnout, protože Elizabeth opravdu ublíží. Mezitím budu přemýšlet co dál.

O 3 dny později.....

Ležel jsem na posteli když v tom se ozval zvonek u vchodových dveří. Byl jsem doma jenom s Annie a ona nesmí otvírat. Takže jsem se s blbou náladou sebral a vydal se ke dveřím.
Sotva jsem pootevřel, dveře se rozrazili a dovnitř vešla telefonující Jassica.

V půlce chodby se otočila, hodila mobil do kabelky a zakřenila se.
,,Jdeme na to"

Přišli jsme do mého pokoje, Jassica si sedla na menší gauč a čekala co udělám.

,, Chválím tě, tys mě poslechl."
Nijak jsem ji neposlouchal a proto i nic neříkal. Pořád jsem myslel jen na Ell. Taky jsem jako v posledních tří dnů stále koukal na její obrázek u mě na nočním stolku. Jenže Jassica si toho všimla a vzala si fotku do ruky.

,,Jak sladké! To je Empire State Building? Zlato, selfie kde kluk dává pusu na tvář holce vyšlo už z módy." zasmála se a hodila fotku do koše.

,,Takže,-" sedla si zpátky na gauč a dala si nohu přes nohu.
,,- dneska mám dobrý den a potřebuju si ho zlepšit. Proto to s ní dneska skončíš jednou pro vždy." zasmála se.
,,Cože?! Jak to myslíš?"
,, Proboha ty jsi pitomej....Prostě ji zlomíš srdce. Nějak se s ní rozvedeš. Až budete od sebe budu klidná. Ona tě bude nenávidět a ty budeš rozdrcený. Prostý.... No tak abychom nezdržovali, tak začneme ne? Kde máš mobil?"

,, Tohle ti nedovolím, nemůžeš prostě nás od sebe oddělit!"

,,Ach jo."povzdechla si.,, Pojď sem." vzala mě za ruku a přitáhla k oknu.
,, Vidíš ty dva muže co stojí u auta? Stačí abych jim dala znamení a oni pojedou do nemocnice. A dostat se k Elizabeth nebude problém. Všude mám lidi. Mnohý by si řekli , že tohle je jenom v Americe nebo ve filmech, ale opak je pravdou. Může to být i realita. Takže mi dej ten mobil.!"

Stál jsem u okna a koukal na ty dva chlapíky. Nebylo jim vidět do tváře, ale vypadali přesně jak je popisovala Ell.
Jassica už to nevydržela a šla si pro můj mobil sama.

,,Prosím, nedělej to. "

,,Ty prosíš? Tak na to je jedna jasná odpověď.... Ne!"

Její prsty na klávesnici mobilu se střídali tak rychle, že jsem je ani nestíhal sledovat.

,,Přestaň!" chtěl jsem ji vzít mobil z ruky, ale Jassica vyndala z kabelky ... Zbraň?

,,Proboha!" zaklel jsem.

,, Přestaň se chovat jako idiot, jinak vystřelím!" zasmála se.

,,Potřebuješ pomoc Jassico! Nejseš normální!"

,,Přestaň mi říkat co potřebuju! Já opravdu vystřelím!"

,,Tak mě zastřel! Ale slib, že nikomu jinému neublížíš!"

Jessica přišla blíž a pošeptala mi do ucha...,, Nemyslela jsem tebe, ale tvou sestřičku, co se snaží odposlouchávat za dveřmi. Pokud nechceš aby kulka proletěla její hlavou, tak teď zavoláš Elizabeth a řekneš ji to co ti řeknu. Protože nevím jak budeš rodičův vysvětlovat krev tvé sestry na zdi s otiskama tvých prstů na zbrani. Já se o důkazy postarám. A kdybys cokoli řekl proti mě budu se bránit a vyhraju. "

Podala mi telefon s Elizabethiným číslem a nabitou zbraň namířila na dveře.

Zrovna od ní přišla zpětná sms. Přečetl jsem si ji a z očí mi tekly slzy.

Pak jsem si dal mobil k uchu a čekal až to Ell zvedne. Pak se z ticha ozval její vyděšený hlas a já říkal to co mi Jassica předříkávala.

,,Opravdu jsi taková najivka? Myslel jsem to vážně! A už mi dej pokoj. " můj hlas zněl přesvědčivě, ale ve vnitř se moje srdce rozpadalo na kousíčky.

,,Počkej. Já ti nevěřím! Tohle nejsi ty. Ty nemůžeš být Mike, které ho znám. Tohle by nikdy neudělal. On je jinej a já ho miluju." její hlas zněl tiše a celý se klepal.

,,Jenže já už ne! A sbohem."

,, Miku poslouchej. Nevím co ti je nebo proč to děláš, ale vždycky tě budu milovat,ať se stane cokoli. Prosím... Nezavěšuj. Věřím, že tohle neděláš z vlastní vůle. A jestli už jo, tak chci abys byl šťastný. Protože JÁ tě miluju. Nezapomeň na to..."

Pověsil jsem a z očí se mi dralo nekonečno slz.
Hodil jsem mobil na postel.

,,Stačí ti to? Je konec! Už jseš šťastná!"

,, Nejšťastnější"

,, Tak teď už vypadni! Nechci tě už vidět!"

,, Ale uvidíš. Pamatuj, že kdyby si zkusil váš vztah dát znovu do hromady pamatuj, že pořád máte zbraň u hlavy. Jinak PRÁSK! Ještě se ti ozvu. ... papa zlato." zasmála se a odešla.

Když odjela autem pryč, svezl jsem se na postel a brečel jak dítě.

Po chvilce se otevřeli dveře a v nich stála uslzená Annie.

Sedla si ke mě na postel a objala mě.
,, Proč jsou lidi tak zlý?"
,, Kéž bych znal odpověď Annie."

-------

Taak jo. Dlouho jsem nic nenapsala, protože jsem neměla nápady. No a napadlo mě jenom tohle. Vím, že je to kravina a tak se omlouvám. 😁😃

E.J.