19.kapitola - Matte! Přestaň!

135 10 1
                                    

Elizabeth...

Uběhlo konečně 14 dní a mě pustili domu. Mike byl se mnou celou dobu. Stačili jsme si toho tolik říct.....skoro ..skoro ne...spíš úplně všechno!
Rány se mi celkem zahojili ,ale musím si dávat především pozor na ránu v břiše a na ruku, kterou mám stále v sádře.
A jestli se ptáte .... A co Matthew?
Za celou dobu nepřišel. Nevim co mu Jacob řekl, ale hodlám si s Mattem dnes vážně promluvit.

,,Připravená ?'' zeptal se mě Mike před nemocnicí.
,, Připravená na co?'' zeptala jsem se tupě.
,, Na co asi?!...přece vypadnou z nemocnice a zase si užívat New York!'' řekl a dal mi pusu na tvář.
,,No vidiš to mě nenapadlo'' řekla jsem a lehce se usmála.
,,Ell?.... Děje se něco?"
,,Nee... Co by se asi tak dělo?'' zalhala jsem.
,, Řekni mi pravdu. Vždyť to na tobě vidim....... To je zase kvůli Mattovi, že jo?''
,, Hmm'' řekla jsem smutně.
,, Ale proč? Dnes si s ním promluvíš a uvid-''
,,No právě!..'' přerušila jsem ho. ,,.... Promluvit si ,ale jak? Nemužu mu jen tak říct,... Hele Matte nezlob se ,že tě nemiluju...,že miluju Mika. Prostě je to tak a ty to nezměníš. Měl by jit dal a nemyslet na mě...... Takhle mu to říct nemůžu. Za prvé je to hnusný a za druhé bych mu tím ublížila jestě víc... A ja nechci mu víc ublížit.!''
,, Jo,teď to chápu''
,,To je hrozný! Nevim co mám dělat.......Miku?''
,,No?''
,, Řekni mi co?....co je na mě tak užasného ,že se každému libím...skoro každému...no jenom někomu...no jenom třem ,teda teď už dvou lidem. Ale stejně proč musím za to trpět? Nejhorší je na těhlech dvou větách to, že zněli strašně sobecky.''
,, Jseš celá užasná! A krasná,chytrá,milá,láskyplná, dobromyslná , ráda pomáháš, máš spoustu talentů, máš velmi překrásné oči a uchvatný usměv.''
On přesně věděl jak mě potěšit.
,, Ell, koukni se mi do oči...'' řekl a nadzvedl mi bradu ,abych mu koukala do očí. ,,... Jak jsem řekl, jsi chytrá a určitě si poradíš'' řekl a políbil mě.
,, Děkuju''
,, Fajn,ale teď už musíme jít, ostatní na nás už čekají.''
,,Dobře''

Nasedli jsne do taxi a vyrazili k hotelu.

,, Co se dělo vúbec za ty dny? Byly koncerty?''
,, To se mě zlato neptej...já tam nebyl.''

Vystoupili jsme z taxiku a zamířili do hotelu.

Skoro všude bylo prázdno.
,, Kde jsou všichni?" zeptala jsem se.
,, Netuším. Zkusíme to ve společenské místnosti. "

Vešli jsme dovnitř a všichni tam stáli s usměvem na tváři a velkým plakátem s obrovským nápisem, kde stálo... Výtej zpátky naše hrdinko!

,, Výtej zpátky Elizabeth!" zakřičeli všichni sborově.

,,Páni! Děkuju!"

Všichni se ke mě nahrnuli a objali mě. Jako jeden z prvních byl Jacob.

Pak jsem si ho vzala stranou.
,, Jestli se mě chceš zeptat, jestli jsem mluvil z Mattem...tak mluvil , ale on mě neslouchal. Promiň."
,, Nevadí...tak si s ním promluvim já"
Byla jsem rozhodnuta vyrazit ,ale Jacob mě zadržel.
,, Prrr Prrrr klid! Nejdřív si užij přivítací párty."
,, Ale-"
,, Žádné Ale"
,,Ale!-"
,,Ne!"
,,Ale!-"
,,Ell!"
,,Fajn!"
,, Určitě máš zpoustu otázek ,co?"
,, Celkem"

,, Co tu řešíte?" přišel k nám Mike.
,, Probíráme to co se tu stalo "řekl Jacob.
,,A..můžu se ...přidat"
,,Jo, klidně" řekla jsem a šla se posadit na gauč.
Kluci se posadili vedle mě. Každý z jedné strany.
,, Byly tu nějaké koncerty?" zeptal se Mike.
,, Jenom dva. Bez zpěvačky a basisty to moc nejde. Bylo to jenom malinké složení. " odpověděl Jacob.
,, A budou jestě nějaké?" zeptala jsem se.
,, Jo jeden velkej. Na konci pobytu."
,, A ten bude kdy?"
,, Zpět odjíždíme .... Za tři dny a konvert bude ten večer před odjezdem ."
,, UŽ!" vyjekla jsem.
,, No byla jsi v nemocnici skoro 4 týdny,tak se nediv." zasmál se Jacob.
Vyděla jsem jak je to Mikovi líto. Podívala jsem se na něj a naznačila, aby si z toho nic nedělal.

Podívala jsem se po místnosti a v koutu uviděla Matta.
,, Pánové ,na chvíli mě omluvte
Jdu si pro tentokrát promluvit s Mattem .Doufám ,že se teďkon nic nestane. "
,, Půjdu s tebou, řekl Mike."
,, Ne,...ty tu budeš sedět. Jestě by si to, s prominutím, všechno zkazil."

Vyrazila jsem za Mattem. Který už odešel. Naštěstí jsem ho jestě přistihla na chodbě u našich pokojů.

,,Matte!"
Zařvala jsem přes celou chodbu.
On se zastavil a otočil se. Připadalo mi, že se stěží drží na nohou.
,, Nekřič! Já tě sliším!"
,,Potřebuju si s tebou promluvit"
,, Jo ale já nechci!" odseknul ,,vím co my chceš říct a je mi to jedno....úplně jedno!"
Poslední slova zařval po chodbě.
Až teď jsem si všimla ,že něco drží v rukou. Něco jako láheve.

Klusem jsem k němu přiběhla. Vzala jsem mu flašky z rukou.
V jedné bylo pivo a v druhé vodka!
Tak tohle jsem přesně nechtěla.
,,Co tohle je?!" zařvala jsem mu přímo do ucha.
,, Proboha neřvy!" řekl a zacpal si uši ,,..A... A to jako nepoznáváš chlast! " Zasmál se.
,, To si děláš srandu! Je ti 17! A kde si ten chlast vzal?!"
Všimla jsem si že kolem prošli nějaký lidi ,kteří nad nami jenom kroutili hlavou.
Vzala jsem Matta za ruku a vtáhla ho do jeho pokoje.
Všude se válely plechovky od piva.
Obrátila jsem se zpět ke dveří . Matt tam stál a byl úplně mimo.
Přišla jsem k němu a přimáčkla ke zdi.
,,Odpověz mi!"
,, Si srandovní"
,, Matte!"
,, A co tě to zajímá!?" celou dobu se smál ,jako by byl zdrogovanej.
,,Jseš úplně na sračky! Kde jsi to vzal!?!" ukázala jsem mu láhev před obličejem.
,, Představ si drahoušku,že tady dole na baru."
,, Proč !?"
,, Protože jsem na dně...abys věděla." řekl a vytrhl mi vodku z ruky.
,, Hej vrať mi to!.. Hned!"
Matt ale měl větší sílu a z rukou jsem mu to zpátky vytrhnout nomohla. Nakonec se napil.
,, A jestli si dobře pamatuju, neni to tvoje ,ale moje."
Začali jsme se o láhev přetahovat.
,, Pust to!" zařvala jsem. ,, Nebudu přihlížet tomu, jak si kazíš játra.!"
Po dlouhém přetahování se láhve zmocnil Matt, ale omilem s ní praštil o zeď a tím si rozřízl dlaň.
,, Matte krvácíš! Dej mi sem ruku ošetřím ti to!"
,, Ne ,to radši vykrvácím!"
,, Přestaň se chovat jako malej! A pro informaci, z toho nevykrvácíš ,ale může se ti to osklivě zanítit. Dej mi sem tu ruku.!"
,,Ne" odsekl a ruku držel pevně v pěst.
Na to musim jinak.
,, Matte, proč mi to děláš! Proč mi takhle ubližuješ!"
,, Já tě ale nezajímám. Tak proč bych ti měl ubližovat! "
,, Kdyby si mě nezajímal ,tak tu nejsem. Ale jsi pro mě důležitej a -"
,,Jo tohle znám. Ale Mike je pro tebe důležitější a bla bla bla..."
,,Ne takhle jsem to říct nechtěla a dej mi konečně tu ruku."
,, Co je na Mikovi lepší ! Co ti může dát a já né!"
,, Na tohle ti nebudu odpovídat a dej mi tu ruku."
,, Odpověz mi!" zařval na mě.
Musím říct ,že mi naskočila husí kůže. A docela jsem se ho začala bát.
,, Matte ...já...-"
,,Nevíš co! Protože ti nedává toho víc než já! Chápeš!"
,, Uklidni se! Já -"
,, No jenom to řekni! Nejsem pro tebe dost dobrej! Ale to si myslíš ty!"
,,Né! Protože jsem se zamilovala do Mika! Kdy to sakra pochopíš!
Mám tě ráda ! Ale Mika víc! A láme mi to srdce když tě takhle vidím ! ...Ani nevíš jak moc mi tím ubližuješ!"
Z očí se mi valili proudy slz. Zabořila jsem se mu do trička.
,, Prosím.Přestaň!"
,, A ty zase ubližuješ mě!" všimla jsem si že taky lehce brečí.
,, Já tě miluju Matte! Sice jinak než bys chtěl, ale opravdu tě miluju!" Chvíli jsme byli zticha věděla jsem ,že brečí ,ale nedával to moc znát. Myslela jsem ,že to už bude dobrý ,ale on pak promluvil.

,,Tak mi to dokaž!"
Obratil se se mnou a přimáčkl mě ke zdi. Pak mě začal líbat. Zpočátku jsem myslela tak dobře třeba to jedna pusa vyřeší , ale pak to bylo nějaký dlouhý a proti mé vůli.
,, Matte!.... Přestaň!" řekla jsem mezi polibkama.
,, Ne" řekl Matt.
,, Matte! Jsi opilej ! Nech toho!"
Ale on nepřestával. Už se mi to vážně nelíbilo. Začínala jsem vzpírat ,ale i to ho neodradilo.
Držel mě tak pevně ,že jsem nemohla vyklouznout. Z toho vzpírání mi zase začalo bolet to břicho.
,, Matte ,prosím ...PŘESTAŇ!"
Když už jsem myslela, že je to beznadějný se otevřeli dveře ,kde stál Mike s Jacobem.
Mike neváhal a odtrhl ode mě Matta. Já jsem se bolestí začala kácet k zemi. Naštěstí mě chytil Jacob a pomohl mi si sednout na gauč.
,, Co to děláš ty hajzle!"
Zařval Mike na Matta a držel mu pěst před obličejem.
,,Miku nech ho! Je ožralej! Neví co dělá!"
,, Ty se ho budeš jestě zastávat!"
,,Jo! Prosím, Nech toho!" když viděl můj víraz pustil ho.
Po chvilce mi bylo líp a už jsem mohla vstát.
,,Nechoď k němu!" varoval mě Mike.
,,Když jsi tady ty ,ničeho se nebojím a navíc je zraněný.
,,Dobře,ale jak ho ošetříš ,půjdeš od něj prič. Slibuješ?"
,, To ti slíbit nemohu ,ale zkusim to."
Matt seděl opřenej o zeď a z nechutí sledoval Mika.
,.Ukaž mi tu ruku...prosím"
,,Ne!...-"

Pokračování příště......

Akord LáskyKde žijí příběhy. Začni objevovat