School of superkiller - Hunt for vampires

34. kapitola - 2. zkouška Boj na dálku

Tak, další kapitola je na světě. A tentokrát včas! :-D A abych nezapomňela, děkuji moc všem čtenářům za vote i komenty a tímto Vás také vyzívám, abyste si zkontrolovali, zda má od Vás každá kapitola vote a pokud ne, žádám Vás, abyste tak učinili. Se Zinou Vám moc děkujeme. ;-) :-* LuluLabby

Probudila jsem se za pět minut čtyři. Touhle dobou jsem nikdy nevstávala. Vždycky jsem vstávala v půl čtvrtý a pět minut, takže pro mně bylo opravdu velké překvapení, když jsem se podívala na budík a zjistila, že jsem zaspala.

Potichu jsem vylezla z postele, abych neprobudila Christiana a pokusila se po špičkách přejít do koupelny. Jakmile jsem si stoupla na špičky, projela mi nohou ostrá bolest a já spadla zpátky do postele.
Takže to nebyl jenom zlý sen, napadlo mně, opravdu mi ten pitomec zranil kotník.

Znovu jsem se postavila. Opatrně jsem vyšla směrem ke koupelně a s každým dalším krokem sykla bolestí, takže bylo dost možné, že se Christian co chvíli probudí. Zatímco jsem šla, bedlivě jsem ho pozorovala.

Zachrochtal a otočil se směrem na mně, zrovna když jsem byla jen kousek od koupelny. Strnula jsem, skoro ani nedýchala. Zamžoural na mně, něco zamumlal, otočil se ke zdi a zase tvrdě usnul.

Hlasitě jsem si oddechla. Pokračovala jsem ke koupelně a nezastavovala se, dokud jsem bosou nohou nestála na studených dlaždičkách. Zavřela jsem dveře a spěchala k umyvadlu. Otevřela jsem zrcadlo, které ve skutečnosti byla skříňka zasazená do stěny a vyndala obinadlo a Indulonu na otoky a pohmožděniny. Položila jsem je na umyvadlo, svlékla se a vlezla do sprchy.

Po důkladném umytí jsem ze sprchy a hmatala po ručníku, ale žádný jsem nenašla. Sedla jsem si tedy nahá na půlschod, který odděloval umyvadlo a záchod od sprchového koutu a začala jsem s fixací nohy.

Namazala jsem se Indulonou a pořádně si promazala nohu, ikdyž to bolelo jako čert a zřetelně jsem cítila zlomenou část. Smotala jsem obinadlo a obvázala si nohu tak, abych nejvíc opory vytvořila pro kotník a chodidlo, na které budu muset došlapovat. Musela jsem použít tři, abych cítila alespoň minimum bolesti.

„Kdo ti to udělal?" vyrušil mě mužský hlas, když jsem si obvazovala nohu druhým obinadlem. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že jsem ve spěchu zapomněla zamknout dveře. S Williamem jsem na to myslet nemusela.
Sakra!

Podívala jsem se ke dveřím. O futro se opíral Christian, stále v pyžamu a zarytě si prohlížel můj obvázaný kotník. Určitě mu došlo, že jsem nahá, protože byl rudý od krku až k temeni hlavy. Taky jeho napjaté tělo mluvilo za vše.

„Co tady děláš?" zeptala jsem se ostře. Né, že by mi vadilo, že mě uvidí nahou. Takovej vocas mi nic neudělá.
„Probudil jsem se a ty nikde a tekla voda, tak jsem..." zarazil se ve vysvětlování. „Počkej! Odbíháš od tématu!" obořil se na mě. „Kdo ti to udělal?" zeptal se již klidněji, ale dal důraz na každé slovo.
„Nikdo. Zranila jsem se při tréninku." zalhala jsem. Nemohla jsem mu říct, že to byl William, jinak už by nebyl mezi námi. Ikdyž, to je lákavá myšlenka.