Děda mi vždy říkal, že si mám jako princezna užívat života. Nikdy jsem ho pořádně nepochopila. Do té doby než jsem poznala Cala. To on mi ukázal, co je to láska. Když jsem se ráno probudila oblékla jsem si šaty, pro dnešek s krátkou sukní. Vlasy jsem si spletla do copu a přehodila si ho přes rameno.
Když jsem vyšla z pokoje potkala jsem se s Gwenny, která šla vedle Tommyho. Usmála jsem se na ně: "Dobré ráno," popřála jsem jim.
"Dobré," řekli zároveň a když si to uvědomili nervozně se na sebe usmáli. Něco se tady dělo a já byla rozhodnutá zjistit co. Vydali jsem se spolu na snídani. Když jsem vešla, všimla jsem si, že táta nesedí u stolu. Došla jsem k mámě a dala jí pusu na tvář.
"Kde je táta?" zeptala jsem se jí potichu.
"Musí něco zařídit," usmála se na mě a já přikývla. Sedla jsem si na své místo naproti Cala. Usmála jsem se na něho a zalila si vločky mlékem. Měla jsem hlad jako vlk. Čekala jsem že táta příjde později, ale na snídani se neobjevil.
Dnešek jsem měla naplánovaný s Calem. Věděla jsem kam ho vezmu. Když jsme dojedli máma nám řekla, že můžeme jít. Poslechla jsem a počkala na Cala.
"Můžeme jít, princezno?" zeptal se a já přikývla. Vydali jsme se do zahrad."Kam půjdeme?" zeptal se.
"Uvidíš," usmála jsem se na něho. Dovedla jsem ho do malého lesíka a přelezla malou zídku.
"Chceš mě zabít, že jo? A proto jdeme na nějaký místo kde mě nenajdou," zasmál se.
"Přesně tak," řekla jsem vážně. Když jsme došli na místo, sedla jsem si na velký kámen. "Tak co tomu říkáš?" rozmáchla jsem rukama okolo sebe.
"Že nás tady nikdo nenajde," usmál se
"Přesně tak," přikývla jsem. Cal došel ke mě a dřepl si.
"Miluju tě," zašeptal a díval se na mě. Věděla jsem, že čeká na to až mu to řeknu taky. Tak to řekni Tesso. Řekni, že ho miluješ! Rozkazovala jsem si.
"Miluju tě," řekla jsem rychle. Cal se usmál a políbil mě. Potom si sedl vedle mě a objal mě okolo ramen. Položila jsem si hlavu na jeho rameno.
"Vždycky jsem si říkal, jaké to asi je na zámku," začal a já ho poslouchala. "A teď vím, že to není nic jednoduchého, ale když tu jsem s tebou, je to o hodně lepší," pohladil mě po tváři. "Už se těším, na naší svatbu," zašeptal.
"Já taky," špitla jsem. Těším se, že ano?
"Princezno Thereso!" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a spatřila jak ke mě spěchá Max.
"Maxi," usmála jsem se. "Potřebujete něco?"
"No říkal jsem si," nervozně si prohrábl vlasy "Jestli nechcete jít zítra na piknik do vaší zahrady," vysypal to ze sebe rychle a jsem si jistá, že mu spadl kámen ze srdce. Potom stejně rychle jak se tu objevil i zmizel.
Když jsem došla na chodbu, na které byla má ložnice spatřila jsem Bellamy jak přechází tam a sem se sklopenou hlavou. V ruce měl nějakou knihu a když zvedl hlavu vždy se koukl na mé dveře.
"Bellamy," oslovila jsem ho. "Potřebuješ něco, nebo si tu jen chodíš tam a sem?" nadzvedla jsem obočí a Bellamy se podíval na knihu a potom na mě.
"Já- Všiml jsem si, že tuto knihu nemáte v knihovně. Přivezl jsem si jí z domu a je opravdu dobrá, takže jsem si říkal, že by se ti možná mohla líbit," řekl a natáhl ke mě tu knihu. Došla jsem k němu a vzala si jí od něho.
"Nikdy neříkej nikdy," přečetla jsem titulek. Potom jsem se koukla na Bellamyho. "Děkuju," usmála jsem se. "Ráda si jí přečtu."
"Dobře," přikývl Bellamy a usmál se. "Asi bych měl jít na večeři," řekl.
"Počkej půjdeme spolu," řekla jsem rychle a dala si knihu do komnaty. "Tedy jestli ti to navadí," otočila jsem se potom na Bellamyho, který byl potichu. Chvíli se na mě koukal a potom zakroutil hlavou.
"Ne," řekl.
"Tak jdeme," usmála jsem se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
-Na obrázku Max 5 z 10
-Bože já snad dělám maraton! :D Ale teď mám týden prázdniny, takže se těšte :D Ráno se vždycky budu učit na příjimačky a potom budu psát! Muhehe (ďábelský smích) :D
