*16*

4.2K 328 10
                                    

"Udělal si to schválně!" řekla jsem hned jak jsem dorazila do jídelny. Byli tu všichni a všichni se na mě dívali vyděšeně. "Víš, že se Cal nedostane do soutěže!"

"Thereso není ani z našeho kraje-" začal táta a já mu skočila do řeči.

"Určitě by se to dalo nějak zařídit!" řekla jsem a podívala se na babičku. "Že ano?" můj hlas zněl najednou slabě. Babička sklopila zrak. "Ne.." zašeptala jsem a udělala krok dozadu.

"Broučku-" máma se postavila a vydala se ke mě.

"Ne!" vykřikla jsem a máma se zastavila. "Nechci to! Vemte si to pitomou korunu!"

"Jak to mluvíš?" zeptal se táta, ale máma ho spražila pohledem.

"Thereso.. My pro tebe chceme to nejlepší." řekla máma a natáhla ruku, jakoby doufala, že na mě dosáhne.

"Tím pádem chci Cala-" vzlykla jsem. Objala jsem se pažemi a zavřela oči. Než jsem se nadála, máma mě objímala.

"Dovedu jí do její komnaty." ozval se Tommy a já mu za to byla vděčná. Jeho silné paže mě objali a vedli pryč z jídelny. Najednou se mi zámek nezdál tak nádherný jako vždy. Najednou jsem si tu připadala jako vězeň, který se nikdy nedostane ven. Když jsme se dostali do mé komnaty, Tommy mě uložil do postele. Zavřel dveře a posadil se do křesla.

"Tesso-" začal, ale já zakroutila hlavou. Přestal mluvit a podíval se na mě.

"Jestli mi teďka řekneš, že všechno bude v pořádku vyhodím tě z pokoje." řekla jsem a otočila se k němu zády. "Prostě mě nech o samotě.."

"Te-"

"Ne!" vykřikla jsem. "Nechci nic slyšet. Znovu už ne.." špitla jsem. Tommy si povzdychl a potom jsem slyšela jak odešel.



Seděla jsem na večeři a s nikým jsem nepromluvila ani slovo. "Thereso víme, že se na nás zlobíš, ale děláme to pro tvé dobro." řekl najednou táta.

"Pro moje dobro? Takže já mám být šťastná, s nějakým chlapem, kterého vůbec neznám?"

"Já tvého otce taky neznala." ozvala se máma.

"To bylo něco jiného-" namítla jsem, i když jsem věděla, že něco podobného se děje i mě. Máma to na mě poznala a pokračovala.

"Neříkáme, že se Cal nesmí přihlásit do soutěže.. Chceme, jen aby si měla možnost si vybrat." 

"Omlouvám se, ale přešla mě chuť." stoupla jsem od stolu a byla rozhodnutá odejít.

"Kam si myslíš, že jdeš mladá dámo?" zeptal se táta a máma ho chytla za ruku, kterou měl položenou na stole.

"Do komnaty." odpověděla jsem mu aniž bych se na něho podívala. Vyšla jsem z jídelny a před ložnicí jsem se málem srazila s pokojskou.

"Omlouvám se slečno." usmála se a uklonila se. "Uklidnila jsem vám, čisté oblečení.. Jen nevím, kam mám dát nějakou košili.." 

"Jakou košili?" zeptala jsem se nechápavě.

"Nechala jsem vám ji na posteli." řekl a odešla. Otevřela jsem dveře a můj pohled spadl na postel. Opatrně jsem zavřela dveře a vydala se k ní. Uchopila jsem košili do ruk a vdechla její vůni. Nevím jak se mi dostala do kufru, ale věděla jsem, že byla Cala. Stále voněla jako on. Najednou z její kapsy něco vypadlo. Spadlo to na zem a já se pro to ohla. 

Byla to fotka mě a Cala. Najednou jsemsi začala vzpomínat na všechny ty chvíle s ním. Na naše místo pod stromem. A na to všechno. Posadila jsem se na postel a po tváři mi začali stékat slzy, které dopadali na fotku.

Musela jsem něco udělat.. A to hned.


"Jsem rád, že jsi si to rozmyslela." zašeptal mi táta do ucha, když jsme čekali, až se zapnou kamery. Usmála jsem se na něho a doufala, že na mě nebude naštvaný. Souhlasila jsem ze soutěží, ale taky jsem dala pokyn, aby dojeli pro Cala, který v soutěži začne. Když se rozvítilo, červené světlko, které naznačovalo, že můžu začít odkašlala jsem si. Uhladila jsem si sukni, mých šatů a široce se usmála.

"Je mi ctí, že vám můžu oznámit, že od zítřka začne konkurz do soutěže. Soutěž začne od příštího týdne a já doufám, že si vyberu budoucího manžela. Ale mám tu novinku.. Soutěže se můžou účastnit i muži z jiné země." slyšela jsem jak někdo zalapal po dechu, ale já pokračovala. "A je jedno, z jaké rodiny bude.. Jestli z chudé nebo bohaté.. Hlavní je, aby byl milý a dostačující na budoucího krále. Děkuji všem za pozornost." uklonila jsem se a zmizela z podia.

"Mám tě ráda zlatíčko." máma ke mě došla a silně mě objala. Stiskl jsem jí oplatila.

"Já tebe taky mami.." zašeptala jsem.


Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Princess..? Oh no!Kde žijí příběhy. Začni objevovat