Princess..? Oh no!

*24*

"Daší ples? Proč?" zeptala jsem se táty, když mi oznámil v jeho kanceláři, že na dnešní večer chystá další ples.

"Přijedou rodiny soutěžících. Je to zvyk, Tesso," oznámil mi a já si povzdychla. "Šaty ti máma už připravila?" řekl a já jen přikývla. Potom jsem se zvedla z křesla a vydala se ke dveřím. "A Tesso?" 

"Ano?" otočila jsem se.

"Jsem na tebe pyšný." 

Usmála jsem se a vyšla z jeho pracovny. Vydala jsem se ke své komnatě. Když jsem dorazila vzala jsem si knihu od Bellamyho a sedla si k oknu. Otevřela jsem jí a začala jsem číst.

Někdo zaťukal na dveře a já odložila knihu. Došla jsem ke dveřím a otevřela je. 

"Ahoj," usmál se na mě Cal. Pustila jsem ho dovnitř a on mě políbil. Přirazil mě ke stěně a já jsem zajela rukou do jeho vlasů. Naklonila jsem hlavu, aby měl přístup k mému krku. Najednou jsem uviděla knihu, kterou jsem odložila a mé ruce se přesunuli na Calovu hruď. Zatlačila jsem a Cal udělal pár kroků dozadu.

"Stalo se něco?" zeptal se a olízl si spodní ret.

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Slyšel jsi o dnešním plesu?" 

"Ano," přikývl. "Naši už jsou na cestě. Těším se, až je potkáš," usmál se a vzal mě za ruku. "Zamilují si tě stejně jako já." 

"Měla bych se chystat. Za chvíli dojde komorná," zašeptala jsem.

"Dobře," přikývl Cal a dal mi letmý polibek. "Uvidíme se později princezno." 

Stála jsem před zrcadlem a pozorovala jak mi komorná upravuje šaty. Zdálo se mi, že se dívám úplně na cizí osobu. "Tak hotovo," usmála se komorná. "Jste nádherná." 

"Děkuju," řekla jsem a uhladila si sukni. "Nevíte, kdy má ples začít?" 

"Zachvíli," odpověla mi a začala uklízet nepotřebné věci. Vyšla jsem z komnaty a zamířila ke schodišti. Na konci chodby jsem uviděla Bellamyho s nějakými lidmi. Asi jeho rodiče. Nemohla jsem si nevšimnout, že v náruči drží nějakou dívku. Mohla být stará jako Melanie. Dřív než si mě stihl všimnou jsem se vydala dolů.

U sálu stála stráž, která se mi uklonila a otevřela dveře. Vešla jsem dovnitř a vyhledala mámu s tátou. Zrovna si povídali s nějakým párem. Nechtěla jsem je rušit tak jsem šla za Mel, která stála u okna.

"Ahoj," řekla jsem a pohladila jí po vlasech. "Copak tu děláš?" 

"Nepřivezli žádné mladší děti," postěžovala si.

"Ale ano," přikývla jsem. "Bellamy má asi sestru. Viděla jsem je nahoře. Chvíli počkej," usmála jsem se. Mel se na mě podívala.

"Vážně?" vypískla. 

"Jo," souhlasila jsem. Mel mě vzala za ruku a táhla pryč. "Kam jdeme?" zeptala jsem se, se smíchem,

"Jdeš mě představit," usmála se Mel. Vytáhla mě ze sálu a šla po schodech nahoru. Zabočili jsme do chodby, kde předtím stáli a měli jsme štěstí, protože tam byli pořád.  Mel doběhla k nim a oni se na nás překvapeně podívali. 

"Omlouvám se," usmála jsem se. "Ale má sestra, by se ráda seznámila s touto roztomilou dívkou," podívala jsem se na Bellamyho sestru. Teď už jsem o tom nepochybovala, protože si byli neuvěřitelně podobní. Bellamy se na ní usmál.

"No vidíš Katie, a ty ses bála, že se tu budeš nudit," pohladil jí po vlasech a postavil na zem. 

"Jsem Melanie," usmála se má sestra a natáhla ke Katie ruku.

"Katie," přijala jí.

"Ukážu ti můj pokoj," vypískla nadšeně a vzala Katie za ruku. Než jsem jí stačila něco říct, už odváděla Katie k sobě do pokoje. Pobaveně jsem se za nimi dívala. Potom jsem se otočila k Bellamymu a jeho rodičům.

"Omlouvám se, vždycky je ráda, když potká někoho v jejím věku," vysvětlila jsem.

"To nic," usmála se na mě Bellamyho matka. "Jsem Juliet Griffin." 

"Theresa," uklonila jsem se.

"To my víme," zasmál se jeho otec. "Charles," pokývl mi hlavou.  

"Ples za chvíli začne," připomněla jsem. "A Katie bude v naprostém pořádku, slibuju." 

"Tak to abychom vyrazili, miláčku," usmála se Juliet na svého manžela. Charles přikývl a vzal Juliet za ruku. Vydali se ke schodišti.

"Máš milé rodiče," zašeptala jsem k Bellamymu.

"Děkuju," usmál se a potom jsme se společně vydali do sálu.

-Uděláme to rychleji- takže tady máte všechny :) Všichni v povídce ještě nebyli, ale nebojte se. Ukážou se tam :D

-plesové šaty