Princess..? Oh no!

*28*

Došla jsem tam přesně o půlnoci, ale Cal tam ještě nebyl. Proto jsem si sedla na houpačku a pozorovala nebe. Říkala jsem si, jestli tam někde je děda a sleduje mě. Chtěla bych, aby tu byl. Aby mi poradil, co mám udělat. Když se Cal objevil nahoře, tvářil se divně. Stoupla jsem si a založila si ruce na hrudi. 

"Stalo se něco?" zeptala jsem se opatrně. 

"Musím se tě na něco zeptat. Ale musíš odpovědět po pravdě," začal Cal.

"Dobře," přikývla jsem. "Odpovím ti na vše," usmála jsem se.

"Děje se něco mezi tebou a Bellamym?" 

Tou otázkou mi vyrazil dech. Nevěděla jsem, proč se na to ptá. Ale když jsem viděla jak čeká na mou odpověď, nemohla jsem se dlouho rozmýšlet.

"Ne," řekla jsem. "Nemusíš se bát," zašeptala jsem a udělala krok k němu. Stoupla jsem si na špičky a objala ho okolo krku. 

"Vážně?" zeptal se.

"Vážně," přikývla jsem a na důkaz mých slov jsem ho políbila. Ale byl to jen krátký, letmý polibek. Když jsem se odtáhla Cal se usmíval. 

Když jsem se probudilo bylo pět hodin. Vstala jsem a oblékla si jen župan. Potom jsem zamířila dolů do kuchyně na mléko s medem. Když jsem ale došla do kuchyně, čekal mě šok. Málem jsem vykřikl, jak jsem se lekla. Ale když jsem poznala kdo sedí u stolu a pije z hrníčku něco co vonělo jako mléko s medem, rozmyslela jsem si to. 

"Co tu děláš?" zeptala jsem se a vytáhla si svůj hrnek. Nalila jsem do něho mléko a přidala med. Potom jsem to pořádně promíchala a dala ohřát.

"Promiň jestli sem nemám dovoleno chodit. Ale potřeboval jsem to," ukázal na hrnek před sebou. 

"Nevadí že jsi tu," zakroutila jsem hlavou a vzala si svoje ohřáté mléko. Potom jsem vyskočila na linku a napila se. "Jen mě přestaň strašit," usmála jsem se.

"Budu si to pamatovat," usmál se. 

"Stalo se něco?" zeptala jsem se a zahleděla se na něho.

"Ne," zakroutil Bellamy hlavou. Věděla jsem, že lže ale nechtěla jsem se ho vyptávat. 

"Takže Bellamy Griffine co nejradši děláte?" zeptala jsem se a nahnula jsem se dopředu. Položila jsem hrnek vedle sebe a zadívala se na něho.

"Co o mě chcete vědět princezno?" zasmál se. "Jak víte, rád hraji na klavír, čtu knihy a tak dále. Je to nudný život. Ne jako ten váš." 

"Proč se mi zdá, že si ze mě děláš srandu?" nadzvedla jsem obočí.

"Možná dělám," ušklíbl se Bellamy. Vzala jsem utěrku, která byla vedle mě a hodila jí po něm. Bellamy jí chytil a zasmál se. "Ale opravdu. Můj život není jako ten tvůj," usmál se.

"Takže ho máš lepší," povzdychla jsem si.

"Cože?" zeptal se nechápavě. Seskočila jsem a sedla si k němu.

"Tebe nesledují na každém kroku. Nemusíš dělat, co ti přikážou. Nemusíš myslet na to, co je pro zemi to nejlepší. Můžeš si dělat co chceš," řekla jsem. "Já si o tom můžu nechat jen zdát," povzdychla jsem si. Najednou se Bellamy natáhl a vzal mě za ruku. Nevytrhla jsem se mu, i když bych měla. Mám Cala. 

"Tak proč děláš to co po tobě chtějí?" zeptal se a já se nad tím musela zamyslet. Proč to vlastně dělám? 

"Já nevím," zašeptala jsem.  Bellamy mi stiskl ruku a zadíval se mi do očí. 

"Jsi statečná Tesso. Zvládla by ses jim postavit. Zvládla by ses postavit celému světu, kdyby si musela," usmál se. 

"Měla bych jít," zašeptala jsem a zvedla se. "Příště se na to mléko domluvíme, aby si mě zase nevystrašil," řekla jsem, u dveří.

"Dobře," přikývl. 

"Zatím Bellamy." 

"Zatím, Tesso."

Věděla jsem, že se blíží den, kdy budu muset někoho vyhodit. Ale nevěděla jsem koho. Všichni byli něčím úžasní. Seděla jsem u sebe v komnatě, když se najednou ozvali fanfáry. Nechápavě jsem vyšla na balkon a podívala se, co se děje. Na příjezdovou cestu zrovna zastavila limuzína. Čekala jsem kdo z ní vystoupí, protože jsem neměla žádné informace, že by měl někdo dojet. 

"Panebože co ten tady dělá?" zašeptala jsem pro sebe, když jsem uviděla Jonathana jak vystoupil z auta. Vyšla jsem ze svého pokoje a zamířila dolů. Tam jsem došla přesně ve chvíli, kdy se otevřeli dveře a vešel Jonathan s Katniss.

"Co tu děláte?" zeptala jsem se.

"Přišli jsme se podívat na soutěž," odpověděla mi Katniss. "Nejsi ráda?" ušklíbla se.

"Nikdo vás nezval," namítla jsem.

"Chyba," ozval se Jonathan. "Tvá matka byla tak milá a pozvala nás." 

"Tak to udělala chybu," zasyčela jsem. Prošla jsem kolem nich ven a zamířila ke stájím. Šla jsem přímo k Vločkovi a připravila mu sedlo. Potom jsem nasedla. "Víš kam mě máš vzít," zašeptala jsem. Vločka vyběhl ze stáje a uháněl na místo, které jsem zrovna teď potřebovala. Na místo, které je daleko od všech.

-Zajímalo vás, co se stalo mezi Tessou a Katniss. Nuže v příštím díle se to dozvíte :) :)

-Taková kratší na dobrou noc <3