|| pět // nový kolega & první dojem ||
Pohled Alice:
V Targetu právě probíhal konec velkého letního výprodeje. Měli jsme hodně práce, takže když mě přišel Liam jen tak navštívit, ani jsem si ho nevšimla. Najednou ale stál přede mnou ve frontě na pokladnu.
„S čím vám můžu pomoci, neznámý muži, kterého jsem nikdy v životě nepotkala?" zeptala jsem se sarkasticky a pak jsem dodala: „Nemám na tebe teď čas, Liame, zvlášť když je dnes konec výprodeje!"
„Klid, sestřenko, přišel jsem koupit chipsy na dnešní večer, půjdeme na film. Na ten, o kterém jsi četla knížku, pamatuješ?" zamumlal a dal chipsy na pult.
Musela jsem si vzpomenout, o jakém filmu mluví, pak mi ale na tváři vyrostl obrovský úsměv. „Ježiši, my půjdeme koukat na Hvězdy nám nepřály? Liame, ty jsi ten nejlepší bratranec!" zakřičela jsem a ostatní lidi ve frontě na mě koukali poněkud zmateně. Naklonila jsem se k němu a pošeptala: „Teď už radši jdi, než přijde šéf a dá mi ještě víc práce, než mám do teď," podala jsem mu tašku.
„Dobře, mimochodem, jsi nějaká malinká, když stojíš za tím pultem," zasmál se a s úsměvem odešel z obchodu.
+++
Moje směna skončila, konečně. Chtěla jsem si sundat cedulku s mým jménem, když vtom mě známý hlas zastavil.
„Jdu moc pozdě, abych zaplatil, než odejdeš?"
Vlasy měl spadlé dolů a v rukou měl malé dítě. Vypadali tak podobně.
„N-Nialle? To je ale překvapení... a ne, nejdeš pozdě, ale měl by ses cítit výjimečně," řekla jsem nervózně a vzala věci z pultu. On stále nespouštěl oči z dítěte a usmíval se na něj.
Bože, doufám, že to dítě není jeho.
„Díky, věděl jsem, že tu někde pracuješ," usmál se, koukajíc okolo po obchodu.
„Uh, jak víš, že tu pracuju?" skousla jsem si ret a stále měla sklopený pohled na věci na pultu.
„Když měl tvůj brácha ten zápas, tak jsem si všiml, že máš na tričku logo obchodu. Byl jsem zkrátka zvědavý, jestli tu někde pracuješ nebo ne," řekl a já se rozplývala nad jeho mírným přízvukem.
Počkat... logo bylo na mé hrudi. To mohlo taky znamenat - Niall Horan mi koukal na prsa? Cože?
Zapomeň na to, Alice!
„O-Oh tak, jak můžeš vidět, tak tu pracuju-" nestihla jsem dokončit větu a dítě začalo pofňukávat, brečet a kopat okolo sebe. Niall se ho snažil uklidnit.
Rozhodla jsem se zeptat na riskantní otázku. „Uhm... to je tvůj syn?" na sucho jsem polkla a kývla hlavou na dítě.
Niall se na mě koukl a pak se zasmál. „Ah, ne, ne, to je můj synovec, Theo."
Ulevilo se mi, když to dořekl. Usmála jsem se na něj a Niall mi podal peníze na zaplacení. „Oh, já jen, že jste si tak podobní," vypustila jsem z pusy dřív, než mi došlo, co jsem vůbec řekla. Zavřela jsem pokladnu a podala mu zpět peníze. „Uh, tady, pět dolarů a padesát centů nazpátek - jo, promiň, myslela jsem tři eura a jedenáct centů nazpátek."
I když jsem v Irsku žila už tak dlouho, pořád jsem měla tendenci říkat měnu v dolarech.
„Děkuju, a jo, hodně lidí říká, že jsme si podobní, možná protože jsme oba roztomilí," ušklíbl se.
ČTEŠ
coach // niall horan [CZ]
FanfictionByl to jen fotbalový trenér mého bratra, tak proč jsem se do něj zamilovala? © All Rights Reserved - nialluur