coach - {8} i

3.2K 142 6
                                    

|| osm - první část // pondělí & překvapení ||

Pohled Alice:

„Někdo je tu dneska nabručený," ušklíbl se Harry, když srovnal zboží do regálu.

Bylo pondělí a já musela do práce. Znělo to náročně stejně, jako to náročné bylo. Stresovalo mě to.

Mezitím, co jsem rovnala dětské hračky do regálu, jsem se ironicky zasmála a zakroutila hlavou. „Věř mi, můj čas na spaní je pěkně rozhozený. Vypadnu odsud hned, jak budu moct," zažvatlala jsem, zatímco jsem dávala poslední hračku na polici.

„Kdybych byl tvůj šéf, tak už jsem tě poslal dávno domů, vypadáš rozrušeně a unaveně," usmál se a konečně mu byly vidět jeho dolíčky. Alexis zmiňovala, že jeho dolíčky jsou vážně roztomilé, a já nemohla nesouhlasit - zvláště u kluka, jako byl on.

„Jo, díky, ale ty nejsi můj šéf," odpověděla jsem chabě.

Nebyla jsem překvapená, že vypadám jak troska - měla jsem měsíčky. „Tak dobře," odpověděl Harry trochu uraženě.

„Promiň, nechtěla jsem na tebe být takhle protivná - jsi tu nový a nejhorší věc, co můžu udělat, je mluvit na tebe tímhle tónem," omlouvala jsem se.

„To je v pořádku... chápu to, jak holky mají to své... ty víš... období v měsíci," ušklíbl se.

Trochu jsem se zasekla nad jeho slovy a rychle se podívala směrem k němu. „C-Co? Jak to víš?-" předtím, než jsem stihla dokončit větu, se zasmál.

„Nechci se nijak chlubit nebo něco, ale měl jsem už dost holek... moc dobře vím, jak se holky chovají, když to mají," řekl.

Nejsem překvapená, že měl už dost holek.

„Oh, to bych možná trochu zpochybnila, ale-'' najednou přišla Isa a přerušila mě v mluvení.

„Alice!-'' Isa koukla na Harryho a on jen přikývl. „Promiň Harry, jdu jí jen něco vyřídit," přesunula svůj pohled opět na mě a koukala na mě zcela vážně. „Um, Alice, je tu nějaká holka, která tam prý na tebe čeká na službě pro zákazníky," nervózně si skousla spodní ret.

Zmateně jsem se na ni koukla a trochu pootočila hlavou do strany. „Uh, na co?" zeptala jsem se.

„Myslím, že je to ta holka, se kterou ses tu minule pohádala. Vždyť víš, podivně vypadající obočí a opravdu vysoké podpatky. Je s jejím otcem u recepce, kvůli nějaké té reklamaci? Nejsem si jistá," řekla.

Cítila jsem, jak se mi do obličeje dostává krev. To byla Niallova přítelkyně. Zmiňovala se, že se vrátí s jejím "taťkou", protože jsem nereklamovala tu její zpropadenou věc, která určitě nebyla odsud.

„Kurva," zamumlala jsem si pro sebe.

„Je všechno v pohodě?" řekl Harry a koukal přes moje rameno.

Projela jsem si rukama ve vlasech a kývla na znamení souhlasu. „To je na dlouhé vyprávění, ale budu hned zpět," povzdechla jsem si a vydala se směrem k zákaznickým službám.

Budu mít problémy.

DŘÍVE TOHO DNE...

Pohled Nialla:

„Ni! Zlato, proč jsi mi nezvedal telefon? Kde jsi sakra byl? Šla jsem k tvému bráchovi a on mi řekl, že tam nejsi, ty jsi mi lhal-''

Nataliiny slova se ozývaly skrz místnosti.

coach // niall horan [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat