|| třicet jedna // sbohem ||
Pohled Alice:
V hlavě jsem si musela nafackovat, abych se stoprocentně ujistila, že můj přítel a kluk, kterého prý nenáviděl, se doopravdy spolu baví a smějí se, a že to není sen. Opravdu jsem si na začátku připadala jak ve snu.
Dokonce jsem byla tak zabraná zíráním na ně, že jsem si ani nevšimla, že mě Louis už asi milionkrát zdravil.
„Alice? Jsi tu vůbec?" vykřikl Louis a zbrkle mával rukama před mým obličejem.
Konečně jsem od těch dvou odtrhla pohled a zasmála se na Louise. „Jasně, že jsem."
Zamračil se a otočil se směrem tam, kam jsem ještě před chvílí zírala. Louis, jako by mi četl myšlenky, se otočil zpět ke mně s úšklebkem na tváři. „Trochu tě to překvapilo, eh?" zasmál se.
Falešně jsem se zasmála a přikývla. „Jo. Jen mě to zmátlo, nebo... o co jsem přišla?" zašeptala jsem, stále upírajíc pohled na dva kluky smějící se spolu.
Louis pokrčil rameny. „Vůbec netuším. A ani nejsou opilí. Niall mi řekl, že počká, než přijdeš, a Zayn nic nepil, zatím."
Ohromena jeho slovy jsem se otočila zpět k těm dvěma a přesně v tu dobu i Niall spatřil mě.
„Ups, přistižena při činu," ušklíbl se Louis, koukajíc na Nialla, který se k nám už blížil. „Nechám vás hrdličky o samotě," řekl a poté odešel.
Niall počkal, než jeho kamarád zmizel z dohledu, a až pak se svýma modrýma očima podíval na mě. Popravdě mi to přišlo divné tu s ním jen tak stát. Vždycky jsem s ním byla jen tak sama, ale teď, když jsme spolu spali a od té doby spolu nemluvili, to bylo divné, že bychom si jen tak vesele povídali.
„Ahoj," řekl nakonec s úsměvem.
Žádné objetí?
Žádná pusa?
Skousla jsem si ret a snažila se na sobě nedat znamení, že mě to trochu zamrzelo. „Ahoj."
Hudba v místnosti ještě více zesílila a lidé začali zběsile tancovat. Niall mě vzal za ruku a naklonil se k mému uchu. „Pojďme do bowlingové haly, tady je hluk. Řeknu ostatním, ať se k nám přidají," zakřičel a začal mě vést na druhou stranu budovy.
Zatímco ostatní se začali přesouvat do bowlingové haly (která byla o mnoho tišší), s Niallem jsme zůstali stát v rohu, dál od ostatních. Ostatní si mezitím už brali bowlingové koule a začali je náhodně házet na kuželky.
„Koukejte všichni, vypadám jak Harry v holčičí podobě," přišel k nám Louis, popadl dvě koule a přidržel si je na hrudi.
Harry protočil očima, bowlingové koule si od Louise převzal a přiložil si je k zadku. „Hele, jsem Louis v normální podobě," posmíval se a jeho přítelkyně, Mia, se všemu smála.
Nejspíš si na Harryho a Louisovo přátelství už zvykla.
Já se nesmála, jen jsem se usmívala nad jejich kravinami, které dokázali vymyslet, a Niall to samé.
Louis přesunul pohled k nám a nadzdvihl obočí. „Už jste spolu začali mluvit? Protože to tak vůbec nevypadá."
„Chtěli jsme mluvit, ale pak jste přišli vy dva," zamumlal Niall.
„Ne, to teda nechtěli. Mohli jste mluvit už dávno předtím!" nedal se Louis. „Přestaňte si hrát na mimina a začněte mluvit! Myslel jsem si, že vztah po 'vy víte po čem' začne být divočejší, ale vy jste přesný opak."
ČTEŠ
coach // niall horan [CZ]
FanfictionByl to jen fotbalový trenér mého bratra, tak proč jsem se do něj zamilovala? © All Rights Reserved - nialluur