coach // niall horan [CZ]

coach - {8} ii

|| osm – druhá část // zamilovanost ||

Pohled Nialla:

„Tady máš nějaké moje oblečení na noc. Jsem si jistý, že nebudeš chtít spát v džínách a košili," usmál se jízlivě Liam, podávajíc mi oblečení ze šuplíku.

Oba jsme byli v pokoji pro hosty. Byl tak laskavý a nechal mě přespat tady, ale nějak jsem se neptal, kde on bude spát? Předpokládal jsem, že v obýváku, měli tu velmi pohodlný nábytek.

„Děkuju. A mimochodem, kde je koupelna?" zasmál jsem se nervózně.

Chvilku na mě civěl a pak se poškrábal na zátylku. „Um, nejbližší koupelna je u Alice-''

„Můžu použít jinou koupelnu."

„Ne, to je v pohodě. Věř mi, ostatní koupelny jsou strašidelné, pojď se zeptat Alice - nemůže být tak chamtivá," ušklíbl se a vyrazil do vedlejšího pokoje pár kroků od nás.

„Ťuk ťuk," pokynul a ukazoval, abych šel za ním.

Když jsem vstoupil do místnosti, všechno to rychle upoutalo mou pozornost. Na rozdíl od Nataliina pokoje byl tenhle pokoj velmi spořádaný a zabydlený. Nábytek dokonce ladil s barvou stěn.

Elegantní a vybavený.

Alice seděla na posteli a zírala na knihu ve svých rukou. Byla do toho tak zabraná, že Liam musel víckrát zavolat její jméno, aby získal její pozornost.

„ALICE!" luskl jí před obličejem jako mně předtím. Ihned nato Alice zvedla pohled na nás.

Ale to, jak vypadala, mě trošku pobavilo. Nebyla namalovaná - dobře, většinou měla jen řasenku a linky - ale pořád vypadala dobře, potom měla vlasy ve vysokém culíku. Pak taky měla tílko a tepláky a... bože...

Ne Nialle, nemůžeš nad ní takhle přemýšlet.

„Uh, ano?" zeptala se.

„Tady Niall by chtěl použít koupelnu a já mu řekl, aby použil tvojí. Ta dole je... ty víš... děsivá," zašeptal a ji to donutilo k úsměvu. Dlouho jsem ji neviděl se usmát, bylo hezké ji zase vidět šťastnou.

„Oh, wow," zasmála se, její oči konečně vzhlédly na mě, ale už se neusmívala tak, jak předtím. „Jo, můžeš použít mou koupelnu. Je to hned tady napravo, ale buď opatrný, většinou se to tam zamlží a pak je kluzká podlaha," varovala mě.

„Děkuju, Ali," přikývl jsem a namířil si to rovnou do koupelny.

Pohled Alice:

„Proč mi říká Ali? Sakra, Liame!" popadla jsem nejbližší polštář po mé pravici a bouchla ho tím do obličeje.

Zasmál se a setřásl ze sebe polštář, hned na to na mě koukal dost zmateným pohledem. „Proč jsi tak nevrlá? Ježiš, ukaž trochu lásky a radosti! Zvlášť když...'' přiklonil se ke mně blíž a ušklíbl se, „víš, kdo je tady."

Jak už jsem řekla předtím, měla svoje období a všechny máme ty změny nálad, a pak se cítíme nepohodlně, ale poslední dobou jsem se cítila jako kráva kvůli mému chování.

„Liame, nech mě to vysvětlit," vzpřímeně jsem si sedla a vzala ho za ruku jako mimino. „Ženám se odehrává měsíční cyklus tady dole-'' předtím, než jsem stihla dokončit větu, Liam se na mě zašklebil a vstal.

„Fuj, nevadí - jako bych se neptal, ale není divu, že máš tak rychlé změny nálad."

„Proč se chováš, jako by to bylo něco nechutného? Je ti dvacet a stále okolo toho všeho děláš divadýlko!" smála jsem se mu.