coach // niall horan [CZ]

coach - {28}

|| dvacet osm // předčasně všechno nejlepší ||

Pohled Alice:

„Nemám ráda jogurty. Myslela jsem, že to víš, Liame," málem jsem se pozvracela a odstrčila jogurt - nejhorší věc, co bych kdy v životě mohla sníst - pryč ode mne, abych ho neviděla.

Liam pobaveně zakroutil hlavou. „Jasně, že to vím, Alice, ale myslel jsem, že bys to třeba mohla aspoň zkusit. Kdy jsi naposledy nějaký snědla?" zeptal se mě a postavil plastovou nádobku na stůl.

„Když mi byly asi čtyři roky," uchechtla jsem se.

Byla to pravda. Nikdy jsem neměla ráda jogurty. Sice ty ingredience, co v tom byly, jsem normálně jedla, ale jakmile se to smíchalo dohromady, nikdy bych to nesnědla.

„Huh, co by se stalo, kdybych ti teď strčil plnou lžíci jogurtu do pusy?" zeptal se.

„Pozvracela bych tě a pak ti dala facku," falešně jsem se usmála a on se tvářil uraženě. Pár vteřin na to ale nechal bavení se o jogurtech a vrátil se k tomu, co se stalo před dvěma dny.

„Takže co budeš dělat se Zaynem?" řekl, když místo mě jedl jogurt.

Povzdechla jsem si a opřela se bradou o stůl. „Upřímně vážně nevím, Liame. Jen mě prostě naštvalo, jak mi vyznal lásku jen tak z ničeho nic a čekal, že mu řeknu, že ho miluju taky, jako kdyby to bylo nic."

„No, a... byla by to pravda?"

Prudce jsem zvedla hlavu. „Co by byla pravda?"

„Že ho miluješ? Protože kdyby ne, tak to tolik neřešíš," uchechtl se.

Zamračila jsem se. „Liame, nepomáháš. Ty mi máš poradit, chápeš? Ale jenom mně."

Povzdechl si a sedl si znovu na své místo. „Ví to tvůj přítel?"

„Ne, měl by?"

„Alice, Zayn a Niall se o tebe už skoro třikrát poprali. Vážně se ptáš? Stejně to pravděpodobně věděl už od začátku, jako všichni ostatní."

„Co tím myslíš?"

Protočil očima. „Říkám ti to, protože jsem tvůj bratranec, Ali. OTEVŘI OČI! Zaynovi ses líbila už od začátku, každý to věděl, vždycky jsi byla jediná osoba, dobře, spíš holka, se kterou se bavil naprosto normálně a chtěl s ní být," vysvětlil. „Ale Niall je tvoje pravá láska, takže sis toho nejspíš nevšimla."

Nadzvedla jsem obočí. Ne že bych byla nějak šokovaná, ale proč mi to říkal? Čekala jsem, že třeba bude trochu vtipkovat, nebo že mi řekne, ať Zayna zatím neřeším a jsem s Niallem, ale on se místo toho snažil zastávat Zayna.

„Asi jo," zašeptala jsem.

Pohled Nialla:

„Myslíš, že má ráda svíčky?" zeptal jsem se Louise.

Jenže on byl natolik zabraný svým mobilem, že si ani nevšiml, že jsem se ho na něco ptal. Koukal do mobilu už asi celou hodinu a rozhodně mi nepomáhal.

Luskl jsem mu před obličejem a on se rychle vzpamatoval. „Slyšel jsi, na co jsem se ptal?" zeptal jsem se hořce.

Zamračil se. „Proboha, Nialle. Proč by chtěla svíčky k narozeninám? Jako vážně."

„Tak sorry. Já prostě nevím, co by chtěla!"

„Dej jí svého ptáka," zavtipkoval.

Málem jsem ztratil dech, když to dořekl. „Vole, to je tvoje jediná rada?" chtěl jsem předstírat, že jsem byl zklamaný, že mi nic víc neporadil, ale smích mě zradil. „Co s tebou sakra je?" se smíchem jsem odložil svíčku zpět na polici a dál procházel obchodem.