Forbidden Love!

2. I'm not going with them.

Třetí den na svobodě jaká je to úleva. Lily neřekla rodičům že u nich přespávám a jsem za to ráda, akorát její máma nadává že umaže tolik prádla. Vždycky když za ní jde do pokoje schovám se do skříně nebo pod postel. Přes den chodí venku a hledám nějakou práci jenže nikde mě nechtějí vzít ani na brigádu. Dneska jsem se k Lily domu vrátila dřív než normálně. Seděla jsem u jejího počítače a projížděla nabídky práce. Slyšela jsem kroky a myslela jsem si že je to Lily, ale když se otevřeli dveře stála v nich její máma a strážník. V tu chvíli se mi zastavila krev v žilách a věděla jsem že je problém. "Opravdu jsem nevěděla že tu je dcera se mi o tom zapomněla zmínit." Začla mluvit máma Lily na strážníka. Já jen stála a mlčela. "Slečno utekla jste ze sirotčince a mojí povinností je vzít vás zpátky. Neodmlouvejte pojďte." K sakru vzala jsem si svojí igelitku s tím hnusným oblečeným který budu muset nosit znovu každý den. Bez odmlouvání jsem prošla okolo paní Adamsové, která kroutila jen hlavou. Vzdychla jsem si a šla se strážníkem dolu k jeho autu. Hned jak jsem nasedla opřela jsem si hlavu o okýnko a připadala jsem si jak nějaký zoufalec. Strážník na mě mluvil, ale já ho neposlouchala ani jsem mu neodpovídal.  

"Jsme tu odvedu vás do kanceláře sestry Antonie." "Jo ani se mnou nemusíte trefím tam sama, stačí když mě kopnete za dveře bude o mě postaráno to se nebojte, takže určitě nezdrhnu." Řeknu a prásknu dveřma od auta. "Můžu se tě na něco ještě zeptat?" "Na co?" "Proč se ti tu nelíbí?" "No líbilo by se vám být zavřený v sirotčinci z jeptiškama? Asi ne, raději bych byla v normálním děcáku. A já nemůžu za to že jsem tu skončila." "Proč si tě tedy někdo už nevzal do péče?" "Protože vždy když mě někdo chtěl sestra Antonie jim to rozmluvila a ani já o to nestála." "Proč jsi o to nestála?" "Protože cjci zpátky svojí rodinu co už se, ale nikdy nestane a prosím už se mě na nic neptejte ano." Bez dalších otázek šel se mnou strážník dovnitř. Když jsem vstoupila do dveřích všechny oči se opřeli do mě. Každý se na mě díval  a každý si něco šeptal. Došli jsme až před kancelář sestry Antonie. Hned jak strážník zaklepal ozvalo se hlasité "Vstupte." Sestra Antonie jako vždy seděla ve svém mohutném křesle za starým dřevěným stolem, který měl nohy jak tyčky od lízátka. "Lauro Collinsová to co jsi udělala se našemu pánovi nelíbí. Jak tě to jen napadlo dítě?" "Proč myslíte nezapadám sem." "Ale náš pán má otevřené srdce pro všechny děti. Jen kdyby si se chovala trochu mírněji, líbilo by se ti tu." "No jasně." Zašeptám. "Buďte ráda že vás pan Deakin přivedl zpátky. Poděkujte mu." Otočila jsem se na strážníka. "Děkuju že jste mě vrátil do cvokhausu." "Lauro!!!" Okřikne mě sestra Antonie. "TO je v pořádku Antonie. Už půjdu takže se mějte a Lauro už nezlob." Usmál se na mě a odešel. "Takže teď se vrátíš do svého nového pokoje a celí týden máš službu v kuchyni a v hlavní budově na úklid." Dělá si ze mě srandu."No moc na mě nekoukej můžeš si za to sama." Otočím se a naštvaně odejdu.

Po týdnu co jsem se snažila sekat latinu si mě sestra Antonie zavolala znovu do své kanceláře. Cestou tam jsem přemýšlela o tom co jsem provedla že tam musím jít. Když jsem bez klepání vstoupila do kanceláře sestry Antonie stál tam opět ten strážník který mě sem přivez, ale bez uniformy. Vedle něj stála žena kterou jsem nikdy ještě neviděla. "Je dobré že si dorazila tak rychle mám pro tebe dobré správy. Tady manželé Deakin si tě vzali do péče. Doufám že si ráda." Zůstala jsem stát jak opařená horkou vodou a kmitala jsem očima mezi sestrou Antonií a lidmi který si mě adoptovali. "Jsem Johannah a tohle je můj manžel Daniel. Můžeš mi říkat Jay" Představila sebe i svého muže. "Já s nimi nikam nejdu." "Ale vše už je podepsané nemáš jinou možnost." "Takže vy už se mě ani neptáte na to jestli chci nebo ne. Vím o těch lidech jen to že tady Daniel je strážník víc nic." Sestra Antonie se postavila a přešla k oknu. "Půjdeš tedy to jen vyzkoušet podle toho jak se tam budeš cítit. Na měsíc po měsíci se rozhodneš kde chceš žít." "Platí." "Běž si zabalit a převléct a Dekinovi na tebe počkají v autě." "Dobrá, ale jen měsíc." Sestra Antonie jen kývla. Otočila jsem se a odešla. do pokoje kde jsem si na sebe vzala černý tílko a černé džíny, které byli mimochodem Lily. Na nohy si nazuju svoje kecky, dám ostatní věci do tašky a zabouchnu za sebou dveře.  Neupravená sejdu dolu do haly a jdu směrem ven k autu. Nechce se mi k nějaký rodině bůh ví co jsou zač.