Forbidden Love!

25. Talk...

Dva měsíce zase utekli jako voda. Dneska je pro Harryho velký den potká se konečně s Liamem. Celé dva měsíce si psali a dneska se poprvé uvidí na živo jsem za to tak ráda. Jestli to vyjde bude Harry šťastný a já od něj mít pokoj aspoň  na dva měsíce pokoj než porodím doufám . Louis se mně pořád snažil kontaktovat už mi všechno lezlo krkem a já jsem se rozhodla být svobodná matka. Nevím jestli ho chci ve svém životě. Změnila jsem si číslo a ustalo to všechno byl klid a já byla spokojená.  Pracuju jak jen to jde a abych měla dost peněz pro prcka. 

Jsem v obchodě. Proč? Jdu jsem jen z jednoho důvodu a to abych si koupila první věc pro svoje dítě. Jdu do uličky kde jsou dětské oblečky a to ostatní. Zastavím se před bílím body  které jsem si tu vyhlídla před třemi dny. Vezmu ho a dojdu ještě pro nějaké potraviny a šupem domu protože se musím připravit na to setkání tich dvou. Harry trvá na tom abych šla s nimi. Kdyby prý náhodu stála řeč aby jsem nahodila nějaké téma. Když jdu pomalým krokem k pokladně zahlídnu známou postavu. Jay a Lott stojí v řadě. Musím se jim nějak vyhnout, ale ksakru co tu dělají? Kouknu na to co mám v košíku a projdu nenápadně k pokladnám kde jak to nazvat si hrajete na pokladní i zákazníka. Rychle všechno načtu zaplatím a mizím ven. V autě si oddychnu a rozjedu se směrem domu. 

"Jsem tu Harolde!" Zakřičím na něj od dveří. 
"No to je dost kde lítáš a proč taháš ty tašky!" Zaječí na mně a vytrhne mi tašky z ruky. 
"Měl jsem jet s tebou." 

"Harry není toho moc." Probodne mně pohledem. 
"Tři tašky plné jídla není moc? Děláš si srandu?" Protočím očima a sundám si bundu. 

"Jdu to uklidit najdi mi prosím nějakou košili nebo něco. Jsem v koncích a začínám mít deprese z toho že nemám co na sebe." Otočí se s taškami a jde do kuchyně. Zasměju se tomu a jdu do jeho pokoje kde je bordel jak v chlívku. Všude trička, košile, mikiny a kalhoty. Zvednu ze země všechno oblečení a hodím ho na postel. Na židli vedle položím obyčejné bílé tričko a černé džíny. Ostatní začnu skládat a  vracet do skříně. 
"Uklidil bych jsi to." 

"Jo, ale tak za dva dny." Hodím mikinu na věšák a ukážu na židli. 

"Tak to bych si zvládnul vybrat i sám." 
"Nekecej a oblíkni si to jdu se připravit." Harry zafuní a já odejdu z pokoje. 

"Nejdu tam." Řekne Harry nejmíň po sté za tu dobu než jsme došli před restauraci.

"Hale těšil jsi se na to setkání a já myslím že u Liam."
"Nechápeš to nikdy jsem kluka neměl a nevím jak se s ním bavit." Vzdychnu a řeknu něco o čem jsme spolu nemluvili dlouho. 
"Bav se s ním jako s Louisem, ale trochu jak to říct  slušně a neříkej tolik sprostých slov." Harry si prohrábne vlasy.
"Tak fajn jdeme." Zatleskám a Harry otevře dveře restaurace. Už padám hlady přemýšlím, že jsi dám pořádnej steak. Hned jak nás Liam uvidí usměje se a zvedne se od stolu. 

"Lauro rád tě vidím." Obejme mně. Jak se odtáhne podívá se na Harryho. 
"Rád tě poznávám." Liam k němu natáhne ruku a Harry jen stojí a čumí na něj. Drknu do něj loktem aby se probral. Neunikne mi Liamův široký úsměv. 

"Jo promiň já tebe taky." Přijme jeho ruku a jemně s ní zatřese. Sedneme si ke stolu a čekáme než dorazí číšník. Objednáme si všichni vodu. Harry nespouští oči z Liama a naopak. Přídu si tu jako vosk, ale nejsem mám toho prcka v břiše začnu si hladit břicho a při tom vybírat jídlo. 

Konverzace nestála poznávali se navzájem a probírali ty klasické věci co mají nebo nemají rádi. Jakou poslouchají muziku a bla bal bla. Přišla jsem si tam zbytečná, ale aspoň jsem se pořádně najedla. Zrovna všichni kráčíme prakem aby nám trochu slehlo a pořád se na něčem smějeme. Padli si do oka to určitě. Jsem za ně ráda. Jdu pozadu protože je chci vyfotit a dělám při tom kraviny. 
"Lauro?" Promluví na mně Harry. 

"Jo jasně už nebudu blbnout a půjdu normálně." Řeknu to co by určitě řekl. 

"Ne jen...." Nedořekne to a znovu se ozve moje jméno, ale z jiných úst. 
"Lauro." Dotyčný to řekne  tak potichu, že mi naskočila husí kůže. Otočím se a dívám se na člověka co mi nejvíce pomohl a já ho zklamala. Má slzy v očích. 

"Tak mi počkáme u auta." Řekne Harry. Chci zakřičet, ale zůstanu zticha. 
"Jay já omlouvám se, ale nešlo to u vás zůstat." 
"Proč?" 
"Neměla jsem v plánu o tom nikomu říkat a prostě zmizet. A když jsem se odhodlala říct to Louisovi našla jsem u něj v pokoji jinou holku." Říkám to klidně Jay jen stojí a kouká. 
"Já vím, ale on toho moc lituje je z toho zničený, že s ním nekomunikuješ. Chce být s tebou, je tady dojdu pro něj a vyříkáte si to." 
"Ne nechci s ním mluvit ne teď chci jen klid potom možná za čas si s ním promluvím. Nebudu mu zakazovat vídat jeho dítě, ale dokud není na světě nemám se s ním o čem bavit." Jay chce něco říct, ale já ji nevnímám protože se podívám za její rameno. Jde tam Louis a vedle něj ta holka co u něj byla v pokoji. Nevím co Jay říkala, ale hned jak mně Louis uviděl otočila jsem se a šla co nejrychleji pryč k autu. 

Tohle se nemělo stát neměla mně potkat a Louis vidět. Sedím na gauči v depkách a cpu se popcornem s břichem jak dva obrovský melouny v jednom. Najednou se domem rozezní zvonek a já doufám v to nejhorší. Ztěžka se zvednu a jdu ke dveřím najednou okolo mně prosviští Harry. 
"Otevřu!!" 
"Nemohl jsi jít dřív nemusela jsem se zvedat." Harry na mně mávne a otevře dveře. Stojí tam Liam a usmívá se. Uvědomím si že jsem v pyžamu.

"Dlouho jsme se neviděli." Řekne směrem k Harrymu. Nahnu se aby mně víc viděl.
"No to ne no co tu pohledáváš." Překvapeně se na mně podívá. 
"Bydlíte spolu?" 
"Jo nezmínil jsem se ti?" Harry se poškrabe na krku. 

"Nebudu vám překážet zalezu si k sobě." Zvednu palec nahoru a jdu do obýváku pro mísu.  

Zalezu k sobě a lehnu si do peřin. Přemýšlím jaký by to byli kdyby tu byl Louis a měl položenou svojí ruku na mým břiše a užíval si to jak prcek kope. "Bude to fotbalista." Řekl by, ale to se asi nestane. Odpustím Louisovi někdy? Chci s ním být?.......

Část o ničem, ale snad se líbí ;)